8 C 12/2026-106 – Okresní soud v Prostějově

1. Žalobce se svou žalobou doručenou soudu dne 12. 1. 2026 domáhal vůči žalovanému peněžitého plnění ze smlouvy o splátkovém úvěru, kterou uzavřel s žalovaným dne , datum, . Podle této smlouvy žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 100.000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit spolu s dohodnutými poplatky a úrokem v 90 měsíčních splátkách po 2.002 Kč. Žalovaný dohodnuté splátky nehradil řádně a včas a žalobce proto požadoval splacení všech pohledávek ke dni 25. 3. 2024. Žalovaný na svůj dluh uhradil pouze 35.083,15 Kč. Žalobce uvedl, že zkoumal schopnost žalovaného úvěr splácet s odbornou péčí.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, neuvedl žádná tvrzení a nenavrhl žádné důkazy, přestože mu žaloba spolu s výzvou k vyjádření byly doručeny do vlastních rukou na adresu trvalého pobytu.3. Ve věci se dne , datum, a , datum, konalo ústní jednání, ke kterému se žalovaný nedostavil. Soud proto v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 občanského soudního řádu – dále jen „o.s.ř.“ věc projednal v nepřítomnosti žalovaného a rozhodoval na základě obsahu spisu a listinných důkazů předložených žalobcem. Takto byl zjištěn následující skutkový stav:4. Podle smlouvy o úvěru dne , datum, se žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr na běžný účet č. , č. účtu, ve výši 100.000 Kč z úvěrového účtu č. , hodnota, . Žalovaný se zavázal úvěr žalobci splatit v 90 měsíčních splátkách po 2.002 Kč.5. Z výpisu z úvěrového účtu č. , č. účtu, bylo zjištěno, že částku 100.000 Kč žalovaný čerpal dne , datum, na svůj běžný účet č. , č. účtu, a poté postupně uhradil celkem 35.083,15 Kč.6. Ke dni uzavření smlouvy o úvěru žalobce disponoval informacemi o žalovaném z žádosti o poskytnutí úvěru, ve které žalovaný uvedl své identifikační a kontaktní údaje, příjem tvořila mzda ve výši 20.500 Kč měsíčně u , právnická osoba, , výdaje uvedl ve výši 5.500 Kč měsíčně a měl 2 vyživovací povinnosti.7. Z výpisu bylo z účtu č. , č. účtu, vedeného na jméno žalovaného za období od 12. 5. 2022 do 28. 9. 2022 bylo zjištěno, že za měsíc 5/2022 činil jeho příjem 20.355 Kč a výdaje 20.255 Kč, za měsíc 6/2022 činil jeho příjem 20.405 Kč a výdaje 20.221 Kč, za měsíc 7/2022 činil jeho příjem 52.905 Kč a výdaje 52.948 Kč, za měsíc 8/2022 činil jeho příjem 22.855 Kč a výdaje 21.943 Kč a za měsíc 9/2022 činil jeho příjem včetně čerpaného úvěru 121.255 Kč a výdaje 57.667Kč.8. Z hodnocení klienta zpracovaného žalobcem před poskytnutím úvěru bylo zjištěno, že žalobce za nezbytné výdaje žalovaného považoval částku 10.880 Kč měsíčně a splátku na úvěr ve výši 3.545 Kč. Ve výsledku tak vyšel ze závěru, že žalovaný disponuje při příjmu 20.269 Kč volnou částkou 5.844 Kč měsíčně.9. Podle zprávy z registru bankovních úvěrů (BRKI) měl žalovaný ke dni poskytnutí úvěru 1 nesplacený úvěr ve výši 26.616 Kč.10. Podle § 2395 občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.11. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.12. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.13. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.14. Podle § 580 odst. 1 o.z., je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákona, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.15. Podle § 588 o.z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.16. Podle § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.17. Podle § 2991 odst. 2 o.z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něj bylo plněno, co měl po právu plnit sám.18. Na základě shora uvedených skutkových zjištění soud dospěl k závěru, že žaloba je pouze částečně důvodná. Žalobce uzavřel s žalovaným smlouvu o úvěru. Podmínkou platnosti takové smlouvy, která je svým charakterem spotřebitelským úvěrem ve smyslu platného zákona č. 257/2016 Sb., je, aby věřitel s odbornou péčí dříve než úvěr poskytne, posoudil schopnost dlužníka takový úvěr dohodnutým způsobem splácet. Ve smyslu výše citovaného znění § 86 je zřejmé, že věřitel je povinen získat od dlužníka, z hlediska úplného a spolehlivého posouzení jeho úvěruschopnosti, informace, jejichž pravdivost si má ověřit i z jiných zdrojů, než je samotný dlužník. Tyto zjišťované údaje se mají týkat zejména aktuální majetkové situace dlužníka.19. V daném případě žalobce, přestože měl přehled o finanční situaci žalovaného, neboť vedl pro žalovaného běžný účet, chybně vyhodnotil informace o jeho průběžných příjmech a výdajích, které měl ve zkoumaném období před poskytnutím úvěru ve téměř shodné výši a ani v jednom měsíci žalovaný nedisponoval peněžitou rezervou ve výši 5.844 Kč, jak dovodil žalobce. Výsledkem je výše uvedený skutkový stav, kdy žalovaný uhradil necelých 18 splátek, neboť nedisponoval dostatečnými průběžnými finančnímu rezervami, ze kterých by měl možnost dluh splácet dlouhodobě. Soud proto dospěl k závěru, že smlouva o spotřebitelském úvěru je z důvodu porušení povinnosti věřitele s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost dlužníka absolutně neplatná.20. S ohledem na výše uvedené soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná v rozsahu odpovídajícímu výši bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 1 a 2 o.z., které přijal žalovaný jako majetkový prospěch poskytnutý bez právního důvodu. Soud přitom vycházel z vyjádření žalobce a z listinných důkazů, podle kterých žalovaný získal 100.000 Kč a uhradil 35.083,15 Kč. Žalovaný je proto povinen vrátit žalobci bezdůvodné obohacení ve výši 64.916,85 Kč. Z důvodu neplatné smlouvy však žalobci nároky na úhradu dalších peněžitých plnění nevznikly a žaloba byla v této části zamítnuta.21. Přiznán žalobci nebyl ani nárok na úhradu úroku z prodlení z dlužné jistiny, neboť podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 je citovaný § 87 zákona o spotřebitelském úvěru úpravou speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení, podle které má poskytovatel úvěru podle neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru nárok na úhradu jistiny ve lhůtě, která neodvisí od výzvy věřitele, nýbrž od možností dlužníka. Nárok na úhradu úroků z prodlení proto věřiteli vzniká teprve poté, co nastane splatnost dluhu, která je odvislá od osobních, výdělkových a majetkových poměrů žalovaného.22. V daném případě bylo soudem zjištěno, že účastníky byla dohodnuta splatnost dluhu ve splátkách po 2.002 Kč. Vzhledem k tomu, že v řízení nebyly zjištěny aktuální majetkové a výdělkové poměry žalovaného a žalovaný na svůj dluh po podání žaloby ničeho neuhradil, soud určil povinnost žalovaného k plnění ve splátkách po 2.000 Kč měsíčně pod ztrátou výhody plnit dluh ve splátkách pro případ prodlení.23. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř., měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V daném případě byl převážně úspěšný žalovaný, kterému žádné náklady