9 C 284/2025-117 — Okresní soud v Prostějově

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu (EPR) bylo dne 20. 10. 2025 zahájeno řízení, v němž žalobkyně uplatňuje vůči žalované nároky uvedené ve výroku I tohoto rozsudku dovozované jednak ze smlouvy o poskytnutí revolvingového úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, (nárok 1 dle návrhu na vydání EPR), jednak ze smlouvy o poskytnutí revolvingového úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, (nárok 2 dle návrhu na vydání EPR). V další části odůvodnění soud hovoří (zkráceně) o smlouvě ze dne , datum, a smlouvě ze dne , datum, .2. Ke způsobu uzavření obou smluv se žalobkyně rozsáhle vyjádřila v podání ze dne 25. 2. 2026 (č. l. 71-77). Smlouvy měly být uzavřeny prostřednictvím Správce aplikací, webového rozhraní žalobkyně, které je obdobou internetového bankovnictví. Žalovaná požádala o úvěry na webových stránkách žalobkyně. Byla vyzvána k vyplnění registračního formuláře. Následně si zvolila přihlašovací jméno, heslo a bezpečnostní otázky pro případ budoucího ověření. Na základě řádné registrace byla žalované nabídnuta možnost elektronicky uzavírat smlouvy. Žalovaná se pro tento způsob uzavření smlouvy rozhodla, proběhla její opětovná verifikace a byla jí předložena smlouva s vyplněnými údaji. Žalovaná s návrhem souhlasila, načež jí byla zaslána na sdělené telefonní číslo potvrzovací SMS s kódem , hodnota, , jde-li o smlouvu ze dne , datum, , resp. s kódem , hodnota, , jde-li o smlouvu ze dne , datum, . Těmito kódy žalovaná smlouvy podepsala.3. Ke zkoumání úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy ze dne , datum, žalobkyně (opět v podání ze dne 25. 2. 2026 na č. l. 71-77, pomine-li soud obecná tvrzení bez vazby na žalovanou uvedená v návrhu) uvedla, že nejprve provedla výpočet maximálního limitu splátky (zkráceně MLS), který je vypočítáván vždy jak na klienta (žalovanou), tak na jeho domácnost, oba výpočty se porovnají a žalobkyně využije MLS s nižším možným zatížením klienta. K výpočtu žalobkyně odkázala na listinu nazvanou „Ověření bonity MLS“ (č. l. 11-12), jejíž obsah soud považuje za součást žalobních tvrzení. Při výpočtu MLS žalované vycházela z příjmu klienta dle žádosti ve výši 26 000 Kč, životního minima dospělých členů domácnosti ve výši 4 470 Kč, splátek jiným společnostem z NRKI ve výši 1 885 Kč, splátek u žalobkyně ve výši 0 Kč a splátky schváleného úvěru ve výši 440 Kč. Zbývající MLS žalované dle tohoto výpočtu činí 19 205 Kč. Při výpočtu MLS domácnosti vycházela žalobkyně z příjmu klienta dle žádosti ve výši 26 000 Kč, příjmu ostatních členů domácnosti ve výši 20 000 Kč, splátek jiným subjektům dle NRKI včetně žalobkyně ve výši 1 885 Kč, měsíčních výdajů na úvěry dle žádosti ve výši 2 053 Kč, normativních nákladů na bydlení ve výši 4 600 Kč, měsíčních výdajů na bydlení dle žádosti ve výši 2 500 Kč, životního minima členů domácnosti ve výši 8 510 Kč, měsíčních výdajů „na ostatní“ dle žádosti ve výši 5 000 Kč a splátky schváleného úvěru ve výši 440 Kč. Zbývající MLS domácnosti dle tohoto výpočtu činí 30 397 Kč. Žalobkyně si dále vyžádala výpis z účtu žalované za období od 6. 2. 2023 do 5. 5. 2023. Z něj ověřila zaměstnavatele žalované – společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , i výši jejích příjmů od zaměstnavatele – za měsíc 2/2023 ve výši 24 389 Kč, za měsíc 3/2023 ve výši 22 255 Kč a za měsíc 4/2023 ve výši 26 356 Kč. Dle výpisu z účtu žalovaná dále disponovala finančními prostředky ve výši nejméně 30 000 Kč, jež však žalobkyně do výpočtu nezahrnula. Žalobkyně dále zmínila některé výdaje žalované, které jsou z výpisu z účtu patrné, mezi nimi i zbytné a jednorázové výdaje, u nichž lze předpokládat jejich omezení po převzetí úvěrového závazku. Žalovaná značnou část výdajů nehradila přímo z účtu, ale zřejmě v hotovosti (s ohledem na výběr části příjmů prostřednictvím bankomatu). Žalobkyně dále provedla lustraci žalované v NRKI (měsíční splátky ve výši 1 885 Kč, nedostala se do prodlení se splácením svých závazků, pozitivní hodnocení), SOLUS (nenalezen žádný závazek po splatnosti) a CEE (v registru nenalezena), jakož i na úvěrovou kartu. V neposlední řadě uvedla, že žalovaná úvěr dlouho dobu (konkrétně od 6/2023 do 3/2025) hradila, byla tedy schopna jej splácet.4. Ke zkoumání úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy ze dne , datum, žalobkyně (obdobně) uvedla, že nejprve provedla výpočet maximálního limitu splátky (zkráceně MLS), který je vypočítáván vždy jak na klienta (žalovanou), tak na jeho domácnost, oba výpočty se porovnají a žalobkyně využije MLS s nižším možným zatížením klienta. K výpočtu žalobkyně odkázala na listinu nazvanou „Ověření bonity MLS“ (č. l. 49-50), jejíž obsah soud považuje za součást žalobních tvrzení. Při výpočtu MLS žalované vycházela z příjmu klienta dle žádosti ve výši 28 000 Kč, životního minima dospělých členů domácnosti ve výši 4 470 Kč, splátek jiným společnostem z NRKI ve výši 2 000 Kč, splátek u žalobkyně ve výši 220 Kč, tzv. buffer (tedy určité rezervy) MLS u žadatele ve výši 100 Kč a splátky schváleného úvěru ve výši 2 996 Kč. Zbývající MLS žalované dle tohoto výpočtu činí 18 214 Kč. Při výpočtu MLS domácnosti vycházela žalobkyně z příjmu klienta dle žádosti ve výši 28 000 Kč, příjmu ostatních členů domácnosti ve výši 24 000 Kč, splátek jiným subjektům dle NRKI včetně žalobkyně ve výši 2 220 Kč, měsíčních výdajů na úvěry dle žádosti ve výši 2 000 Kč, normativních nákladů na bydlení ve výši 5 789 Kč, měsíčních výdajů na bydlení dle žádosti ve výši 2 500 Kč, životního minima členů domácnosti ve výši 8 510 Kč, měsíčních výdajů „na ostatní“ dle žádosti ve výši 8 000 Kč a splátky schváleného úvěru ve výši 2 996 Kč. Zbývající MLS domácnosti dle tohoto výpočtu činí 32 485 Kč. Žalobkyně si dále vyžádala výpis z účtu žalované za období od 18. 6. 2024 do 14. 9. 2024. Z něj ověřila zaměstnavatele žalované – společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , i výši jejích příjmů od zaměstnavatele – za měsíc 7/2024 ve výši 34 616 Kč, za měsíc 8/2024 ve výši 28 633 Kč a za měsíc 9/2024 ve výši 28 014 Kč. Žalobkyně dále zmínila některé výdaje žalované, které jsou z výpisu z účtu patrné, mezi nimi i zbytné a jednorázové výdaje, u nichž lze předpokládat jejich omezení po převzetí úvěrového závazku. Žalovaná značnou část výdajů nehradila přímo z účtu, ale zřejmě v hotovosti (s ohledem na výběr části příjmů prostřednictvím bankomatu). Žalobkyně dále provedla lustraci žalované v NRKI (nedostala se do prodlení se splácením svých závazků, pozitivní hodnocení), SOLUS (nenalezen žádný závazek po splatnosti) a CEE (v registru nenalezena), jakož i na úvěrovou kartu.5. U smlouvy ze dne , datum, došlo dne , datum, k navýšení úvěrového rámce z částky 120 000 Kč na částku 139 000 Kč. Žalobkyně se vyjádřila i k posouzení úvěruschopnosti žalované před tímto navýšením. Opět provedla výpočet MLS žalované i MLS domácnosti. Při výpočtu MLS žalované vycházela z příjmu klienta dle žádosti ve výši 28 000 Kč, životního minima dospělých členů domácnosti ve výši 4 470 Kč, splátek jiným společnostem z NRKI ve výši 2 000 Kč, splátek u žalobkyně ve výši 220 Kč, tzv. stress buffer (tedy určité rezervy) MLS u žadatele ve výši 100 Kč a splátky po navýšení rámce ve výši 3 471 Kč. Zbývající MLS žalované dle tohoto výpočtu činí 17 739 Kč. Při výpočtu MLS domácnosti vycházela žalobkyně z příjmu klienta dle žádosti ve výši 28 000 Kč, příjmu ostatních členů domácnosti ve výši 25 000 Kč, měsíčních splátek úvěrů uvedených v žádosti ve výši 5 000 Kč, normativních nákladů na bydlení ve výši 5 873 Kč, životního minima členů domácnosti ve výši 8 510 Kč a výše splátky po navýšení rámce ve výši 3 471 Kč. Zbývající MLS domácnosti dle tohoto výpočtu činí 30 146 Kč. Žalobkyně si dále vyžádala výpis z účtu žalované za období od 1. 8. 2024 do 31. 10. 2024. Z něj ověřila zaměstnavatele žalované – společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , i výši jejích příjmů od zaměstnavatele – za měsíc 8/2024 ve výši 28 633 Kč a za měsíc 9/2024 ve výši 28 014 Kč. Žalobkyně dále ověřila, že mandatorní výdaje žalované zůstaly v přibližně stejné výši jako před uzavřením smlouvy ze dne , datum, , k čemuž příkladmo poukázala na výdaj na stravu dle výpisu z účtu.6. K samotným smlouvám o úvěru, čerpání úvěru a jeho hrazení žalobkyně uvedla (v návrhu i v doplnění ze dne 25. 2. 2026) – nejprve ke smlouvě ze dne , datum, – následující: žalovaná byla oprávněn čerpat revolvingový úvěr vždy maximálně ve výši nevyčerpaného zůstatku úvěrového rámce, který byl sjednán na částku 10 990 Kč. Čerpala nejprve dne , datum, částku 10 990 Kč na úhradu zboží (Apple Watch Series 8 GPS) prodejci , právnická osoba, , IČO , IČO, . Čerpání proběhlo tak, že žalobkyně uhradila cenu zboží prodejci. Následně žalovaná čerpala formou převodu na účet č. , č. účtu, dne , datum, částku 11 000 Kč. Celkem tedy načerpala částku 21 990 Kč. Žalovaná měla hradit pravidelné měsíční splátky odpovídající 4 % z aktuální dlužné částky vždy k 20. dni v měsíci. Žalovaná uhradila pouze částku 15 408 Kč. Žalobkyně využila oprávnění dle čl. 7.1 úvěrových podmínek, které jsou nedílnou součástí s