3 C 214/2018-122 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhal po žalovaných zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Tvrdil, že se žalovaným 1. uzavřel dne [datum] smlouvu o půjčce, podle které žalobce půjčil žalovanému 1. částku ve výši [částka], kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu se smluvním úrokem ve výši [částka] nejpozději do [datum]. Žalovaný 1. ve stanovené lhůtě dluh vůči žalobci nezaplatil, uzavřel však s žalobcem dne [datum] dohodu o úhradě dluhu, v rámci které dluh co do důvodu a výše uznal a zavázal se dlužnou částku v celkové výši [částka] uhradit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši [částka] počínaje listopadem 2014, pod ztrátou výhody splátek. Žalovaný 2. prohlásil, že žalobci jeho pohledávku za dlužníkem v částce [částka] uspokojí, jestliže dlužník svůj dluh v této částce, případně jeho jakoukoli část, nesplní; současně vyslovil souhlas s uznáním výše uvedeného dluhu co do důvodu a výše dlužníkem. Ani jeden z žalovaných na dluh ničeho neuhradili, ačkoliv je žalobce před podáním žaloby vyzval k úhradě dluhu. 2. Žalovaný 2. k žalobě uvedl, že mu nejsou známy okolnosti uzavření smlouvy o půjčce, se skutečným stavem věci byl seznámen až dne [datum] při podpisu Uznání dluhu spolu s dohodou o úhradě dluhu a s ručitelským prohlášením. Sporoval výši dluhu, neboť podle jemu dostupných informací žalovaného 1. již byla podstatná část půjčky uhrazena. 3. Žalovaný 1. k žalobě uvedl pouze, že nesouhlasí s výší žalované částky, jelikož podstatná část již byla splacena. Jinak veškerá jeho vyjádření směřovala k opakovaným žádostem o odročení z důvodu [anonymizováno] stavu. 4. Usnesením ze dne 10.9.2018, č.j. 3 C 214/2018-47 byl žalovaný 1. vyzván k doplnění tvrzení ohledně výše již uhrazeného dluhu a předložení důkazů k prokázání těchto tvrzení. Žalovaný 1. na uvedené usnesení nijak nereagoval a soudu ohledně tvrzených úhrad nic nedoložil. 5. Ze smlouvy o půjčce ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka] a žalovaný 1. se je zavázal žalobci vrátit nejpozději do [datum] spolu s dohodnutým úrokem ve výši [částka]. 6. Z listiny označené jako„ Uznání dluhu spolu s dohodou o úhradě dluhu a ručitelským prohlášením“ ze dne [datum], bylo zjištěno, že žalovaný 1. uznal svůj dluh vůči žalobci co do důvodu a výše (čl. I.) a zavázal se žalobci dluh uhradit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši [částka], spatných vždy k poslednímu dni příslušného kalendářního měsíce, počínaje listopadem 2014, to vše pod ztrátou výhody splátek (čl. II.). Žalovaný 2. prohlásil, že žalobci jeho pohledávku za žalovaným 1. uspokojí, jestliže žalovaný 1. svůj dluh nebo jeho část nesplní (čl. IV.). Podpisy všech účastníků na této listině byly úředně ověřeny. 7. Z výzvy k plnění ze dne [datum] včetně dodejky bylo zjištěno, že žalovaný 1. byl před podáním žaloby upomenut o úhradu dluhu a současně byl upozorněn na vznik nákladů řízení v případě vymáhání dluhu soudní cestou. 8. Z výzvy k plnění ze dne [číslo] včetně dodejky bylo zjištěno, že žalovaný 2. byl před podáním žaloby upomenut o úhradu dluhu z titulu jeho ručitelského prohlášení a současně byl upozorněn na vznikl nákladů řízení v případě vymáhání dluhu soudní cestou 9. Soud právní poměry účastníků posuzoval za účinnosti nové občanskoprávní úpravy, přičemž s ohledem na ust. § 3028 odst. 3 o.z., který stanoví, že není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. S ohledem na toto ustanovení bylo hmotněprávní posouzení otázky uznání dluhu založeno na právních předpisech účinných do [datum], tj. zejména zák. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen obč. zák.), neboť dluh úzce souvisel se smlouvou o půjčce uzavřenou před účinností o.z. a uznáním nebyl založen nový právní poměr. 10. Podle § 558 obč. zák., uzná-li někdo písemně, že zaplatí svůj dluh určený co do důvodu i výše, má se za to, že dluh v době uznání trval. U promlčeného dluhu má takové uznání tento právní následek jen věděl-li ten, kdo dluh uznal, o jeho promlčení. 11. Ve vztahu k ručení žalovaného 2. soud však vycházel z úpravy zákona č. 89/2012 Sb., neboť k jeho vzniku došlo až za jeho účinnosti. 12. Podle § 2018 o.z. platí, že kdo věřiteli prohlásí, že ho uspokojí, jestliže dlužník věřiteli svůj dluh nesplní, stává se dlužníkovým ručitelem. Nepřijme-li věřitel ručitele, nemůže po něm nic žádat. Ručitelské prohlášení vyžaduje písemnou formu. Podle § 2019 odst. 1 o.z. ručení předpokládá platný dluh dlužníka; ručení lze poskytnout i pro dluhy budoucí nebo podmíněné, jakož i za soubor dluhů určitého druhu vznikajících dlužníku v určité době nebo soubor různých dluhů z téhož právního důvodu. Podle § 2021 o.z. má věřitel právo požadovat splnění na ručiteli, nesplnil-li dlužník v přiměřené lhůtě dluh, ač jej k tomu věřitel v písemné formě vyzval. Výzvy není třeba, nemůže-li ji věřitel uskutečnit nebo je-li nepochybné, že dlužník dluh nesplní. Podle § 2023 odst. 1 o.z. může ručitel může vůči věřiteli uplatnit všechny námitky, které má proti věřiteli dlužník. Podle § 2025 odst. 2 o.z. je uznání dluhu dlužníkem účinné vůči ručiteli, vysloví-li s tím ručitel souhlas. 13. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Žalovaný písemně uznal svůj dluh vůči žalobci co do důvodu (smlouva o půjčce uzavřená dne [datum]) i co do výše ([částka]), proto se má v souladu s § 558 obč. zák. za to, že dluh žalovaného v době uznání trval. S uznáním dluhu žalovaným 1. vyslovil žalovaný 2. souhlas ve smyslu § 2025 odst. 2 o.z. a toto uznání je tak účinné rovněž vůči žalovanému 2. jako ručiteli. 14. Důsledkem uznání dluhu písemným prohlášením dlužníka je vyvratitelná právní domněnka, že dluh v době uznání v uznaném rozsahu trval. Toto hmotněprávní ustanovení má vazbu na procesní ustanovení § 133 o. s. ř., které určuje, že dokud není dokázán opak, platí za prokázanou skutečnost, pro kterou je v zákoně stanovena domněnka. Podle judikatury Nejvyššího soudu pak„ pouhá, třebas i závažná pochybnost o tom, zda existuje skutečnost, které svědčí právní domněnka, tedy nestačí k tomu, aby tato skutečnost nebyla považována za prokázanou“ (NS 32 Cdo 170/2010). Věřitel tak nemusí dokazovat ani vznik dluhu (argumentovat smlouvou nebo jinou právní skutečností zakládající závazek), ani jeho rozsah v době uznání. Důkazní břemeno se přesouvá na dlužníka, který musí prokázat, že dluh vůbec nevznikl, nebo že byl splněn či zanikl z jiného důvodu. 15. Soud nevyhověl opakovaným žádostem žalovaného 1. o odročení jednání ze [anonymizováno] důvodů, neboť je považuje pouze za účelovou snahu o prodloužení řízení. Žalovanému byl ze zdravotních důvodů, které mu brání se zúčastnit soudního jednání, ustanoven opatrovník. Za celou dobu řízení žalovaný ani neupřesnil, jakou částku již na úhradu dluhu uhradil, ani k tomuto neoznačil jediný důkaz, ačkoliv k tomu byl vyzván ještě před zahájením jednání usnesením ze dne 10.9.2018, č.j. 3 C 214/2018-47. Rovněž při jednání bylo straně žalované dáno poučení dle § 118a odst. 3 o.s.ř. nechť označí důkazy k prokázání svého tvrzení, že žalovaná částka neodpovídá skutečnosti, tedy, že z jejich strany došlo již k nějaké úhradě s tím, že v opačném případě se vystavují nebezpečí neunesení důkazního břemene potažmo neúspěchu ve věci. Pokud strana žalovaná označila k důkazu výslech svědků, soud má za to, že ani nebylo dostatečně konkretizováno, k čemu mají tito svědci vypovídat a proto byl návrh na doplnění dokazování pro nadbytečnost zamítnut. 16. Žalovaný 1. byl proto povinen uhradit žalobci dlužnou částku, a to v souladu s dohodnutými podmínkami splátkového kalendáře. Vzhledem k tomu, že žalovaný neuhradil již první splátku, splatnou [datum], byl žalobce oprávněn požadovat po žalovaném úhradu celého dluhu. Žalobce dopisem ze dne [datum] vyzval k plnění nejprve žalovaného 1. a následně dopisem ze dne [datum] žalovaného 2. jako ručitele. 17. [příjmení] žalovaných o částečných úhradách byla zcela nekonkrétní (ani jednou neuvedli, jaká částka měla být údajně již uhrazena) ani k tomu neoznačili žádné relevantní důkazy. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil oběma účastníkům uhradit dluh vůči žalobci a to včetně úrok z prodlení ve výši dle prováděcího předpisu – nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.