36 C 489/2020-24 — Okresní soud Praha-východ

1. Toto rozhodnutí obsahuje vzhledem k výši předmětu řízení zkrácené odůvodnění podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném ke dni podání žaloby (dále jen„ o. s. ř.“). 2. Předmětem řízení bylo zaplacení částky uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku z titulu neuhrazených televizních poplatků za období od září 2019 do ledna 2020 v částce po 135 Kč měsíčně, jelikož žalovaná nebyla přihlášena v evidenci poplatníků televizního poplatku, avšak byla odběratelkou elektřiny připojenou k distribuční soustavě a na výzvu žalobkyně k prokázání opaku nereagovala, zařadila ji žalobkyně do zmíněné evidence. O této skutečnosti byla žalovaná informována. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 4. Ve věci bylo rozhodnuto na základě listinných důkazů bez nařízení jednání za podmínek § 115a o. s. ř., když žalobkyně s takovým postupem souhlasila a žalovaná se k výzvě soudu, zda s takovým postupem souhlasí, nevyjádřila, v důsledku čehož se má za to, že s takovým postupem souhlasí. 5. Na základě listinných důkazů byl soudem zjištěn následující skutkový stav: Žalovaná byla vyrozuměna o zařazení do evidence plátců televizního poplatku z důvodu její pasivity stran objasnění neplacení televizního poplatku a bylo jí sděleno, že první poplatek jí bude předepsán za měsíc září 2019 (prokázáno dopisem žalobkyně ze dne [datum] a [datum]). Žalovaná tak byla od měsíce září 2019 přihlášena do evidence poplatníků televizních poplatků, přičemž ke dni [datum] nebyla z evidence poplatníků televizních poplatků odhlášena (prokázáno potvrzením o přihlášení poplatníka televizních poplatků a potvrzením o pravosti). Žalovaná nehradila řádně televizní poplatky od září 2019 do ledna 2020 včetně tohoto měsíce, dlužná částka televizních poplatků tak činí celkem částku 675 Kč, tj. 5 měsíců x 135 Kč. Žalovaná byla vyzvána k plnění doporučeným dopisem ze dne [datum], [datum] a [datum] (prokázáno výzvami k plnění včetně dodejek). 6. Hmotněprávní posouzení věci bylo založeno na právní úpravě zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), jelikož veškeré rozhodné skutečnosti nastaly již za jeho účinnosti. 7. Podle § 3 odst. 4 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, platí, že Jestliže je fyzická osoba nebo právnická osoba, která není přihlášena v evidenci poplatníků rozhlasového poplatku nebo v evidenci poplatníků televizního poplatku, odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě), považuje se za poplatníka rozhlasového a televizního poplatku s povinností platit, pokud Českému rozhlasu nebo České televizi (dále jen„ provozovatel vysílání ze zákona“) po jejich písemné výzvě neoznámí písemným čestným prohlášením opak, a to s účinností od marného uplynutí lhůty 30 dnů ode dne doručení této výzvy. Součástí výzvy musí být poučení o následcích neprokázání opaku v takto stanovené lhůtě. Podle § 8 odst. 9 citovaného zákona provozovatel vysílání za zákona je za účelem kontroly dodržování tohoto zákona oprávněn zjišťovat údaje o neevidovaných poplatnících a vést jejich evidenci v rozsahu stanoveném v odstavci 10. Podle § 6 citovaného zákona činí měsíční výše televizního poplatku 135 Kč. Podle § 7 odst. 2 citovaného zákona platí, je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. První platba rozhlasového nebo televizního poplatku je splatná nejpozději do patnáctého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem. 8. Jelikož žalovaná nesplnila svou zákonem stanovenou povinnost, shledal soud žalobu důvodnou. Tím, že žalovaná nesplnila řádně a včas svůj závazek, dostala se do prodlení a je povinna podle § 1970 o. z. platit úrok z prodlení z nezaplacené částky. Výše úroku z prodlení je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně požadovala úrok z prodlení v kapitalizované výši 60,29 Kč, a to od prvého dne prodlení každé jednotlivé splatné platby televizního poplatku do dne sepisu žaloby, tj. k datu [datum], dle specifikace výpočtu kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, náhradu nákladů řízení ve výši 1 126 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění (dále jen „a. t.“) náleží odměna ve výši 200 Kč, a dle § 14b odst. 5 a. t. náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení a podání žaloby, dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) a. t.) a dále náhrady za daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % ve výši 126 Kč. K výpočtu nákladů řízení soud přistoupil podle § 14b a. t., neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobcem ve skutkově a právně obdobných věcech (viz řízení vedené u Okresního soudu Praha-východ pod sp. zn. 7 C 409/2019, 22 C 458/2019, 34 C 385/2019, 36 C 368/2019) a tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje 50 000 Kč. 10. Lhůta ke splnění povinnosti byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.), když soud neshledal důvody pro její prodloužení; náhrada nákladů řízení pak na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).