10 C 227/2017 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně podala soudu žalobní návrh, jímž se domáhala splnění povinnosti uvedení plotu do předchozího stavu z titulu náhrady škody, a to ve znění uvedeném ve výrokové části tohoto rozsudku. Žalobkyně tvrdila, že žalovaní svojí stavební činností, výstavbou zděného plotu, způsobili zásah do jejího vlastnického práva, když tímto došlo k poškození zděného plotu ve vlastnictví žalobkyně. Žalobkyně zdůraznila, že se domáhá náhrady škody způsobené neoprávněným zásahem žalovaných, kteří porušili úmyslně svoji povinnost danou jim zákonem, když vědomě a úmyslně zasáhli svojí činností do sféry žalobkyně, konkrétně jí způsobili škodu svojí stavební činností na oplocení domu. Nadto žalovaní neumožnili vstup na svůj pozemek za účelem možného smírného řešení věci. Pokud žalovaní prováděli stavební činnost, prováděli ji bez příslušného povolení. Tímto úmyslným jednáním způsobili žalobkyni škodu. Odkázala na znalecký posudek Ing. Petra Hlásného, CSc., který uzavřel, že plot žalobkyně a plot vybudovaný žalovanými jsou spojeny, z hlediska své odborné erudice učinil závěr, že ploty jsou spojeny i pod úrovní země. Dle jmenovaného soudního znalce je plot podkopán, což má vliv na statiku plotu. Obranu žalovaných v řízení žalobkyně neuznala s následujícími tvrzeními. O stavební povolení k výstavbě předmětného plotu žádala žalobkyně na jaře roku 2015, kdy žalovaní ještě neměli vlastnické právo k pozemku. Při kolaudaci byl kolaudován dům, garáž i dotčený plot žalobkyně, když stavební úřad se ve vztahu k plotu při kolaudaci negativně nevyjádřil. Pokud Stavební úřad [obec] dne 24. 3. 2017 pod čj. MUMN/2043/2017 uvedl, že neeviduje žádné řízení ke stavbě plotu žalobkyně na par. [číslo] tak není-li stavba plotu v uvedeném vyjádření uvedena, jedná se o pochybení stavebního úřadu, neboť při kolaudaci domu byl již plot postaven. Žalovaní tvrdí, že svůj plot stavebně neprovázali s plotem žalobkyně. Toto tvrzení však opírají pouze o nepodložené tvrzení, že je mezi ploty dilatační spára, s čímž žalobkyně nesouhlasí a odkazuje na fotodokumentaci plotu, kde je zřejmé, že ploty jsou stavebně provázány. Ohradili-li se žalovaní vůči tvrzení žalobkyně, že měli být opakovaně žádáni bývalým manželem žalobkyně o zastavení prací spočívajících ve výstavbě plotu, tak s tímto žalobkyně nesouhlasí. Dle žalovaných nelze dovodit odpovědnost za škodu na věci, která právně neexistuje, a tudíž dle jejich názoru nemůže požívat právní ochrany. Žalobkyně k tomu uvádí, že plot fyzicky i právně existuje, požívá právní ochrany, vlastnické právo je chráněno zákonem. Nahlížením do spisového materiálu stavební úřadu zjistila, že žalovaní nepožádali příslušné povolení ke stavbě svého plotu a nekolaudovali jej. Je nesporné, že v době žádosti žalovaných ke stavbě domu byl plot žalobkyně postaven, tedy pokud by žalovaní žádali o stavbu plotu, součástí projektové dokumentace by musel být uveden postup (způsob) ukončení plotu žalovaných u plotu žalobkyně, aby se mohla mj. se k této otázce ve stavebním řízení vyjádřit. Před stavební činností žalovaných byl plot bez poškození. Žalovaní tvrdí, že odvod dešťové vody je proveden do vsakovací jámy, žalobkyně dne 1. 2. 2017 byla nahlížet do spisové dokumentace, žalovanými odkázanou fotodokumentaci nenašla. 2. Žalovaní s návrhem žalobkyně nesouhlasili. Vlastnické právo žalobkyně k označeným nemovitostem, jejich vlastnické právo k pozemku č. parc. [číslo] zahrada v k. ú. [obec], který má společnou hranici s pozemkovou parcelou č. parc. [číslo] zahrada, v k. ú. [obec], učinili nesporným. Sporným však učinili tvrzení žalobkyně, že vlastnické právo ke svému pozemku nabyli v době, kdy měl již být zděný plot žalobkyně vybudován. Předmětný plot byl žalobkyní vybudován až po 28. 7. 2005, to jest poté, kdy žalovaní nabyli vlastnické právo ke svému pozemku. Žalobkyně předmětný plot vybudovala bez řádného stavebního povolení, jedná se o tzv.„ černou stavbu“, tedy stavbu vystavěnou v rozporu se stavebně právními předpisy, což je zřejmé i z vyjádření [stát. instituce] – stavební úřad ze dne 24. 3. 2017, čj. MUMN/2043/2017, kde stavební úřad konstatuje, že neeviduje žádné stavební povolení nebo ohlášení, ani územní rozhodnutí nebo územní souhlas se stavbou zděného oplocení [parcelní číslo]. Žalobkyně předmětný plot vybudovala v rozporu se stavebními předpisy a žalovaní nikdy neměli možnost se k této stavbě vyjádřit, když je zjevné, že v opačném případě, tj. v případě řádného stavebního řízení by měli, jako účastníci tohoto řízení, právo se k této stavbě vyjádřit, případně vznášet námitky. Žalobkyně, mimo jiné, tvrdí, že žalovaní zděný plot na dvou místech stavebně provázali s jejím plotem. Toto tvrzení je nepravdivé, k údajnému provázání zdí ve smyslu stavebnětechnickém nedošlo. Mezi předmětnými zdmi je vytvořena dilatační spára tvořená asfaltovým pásem. Toto stavební opatření rozhodně nelze považovat za tzv. provázání staveb. Ohrazují se proti tvrzení žalobkyně, že měli být opakovaně žádáni prostřednictvím bývalého manžela žalobkyně o zastavení prací spočívajících ve výstavbě jejich oplocení. I kdyby tomu tak bylo, je toto v projednávané věci irelevantní. Žalobkyně stále poukazuje na to, že měla a má nadále zájem na mimosoudním vyřízení věci, opakovaně žádala žalované o odstranění škod, žalovaní neprojevili dostatek pochopení pro její požadavky. Žalovaní žalobkyni opakovaně sdělovali, že necítí odpovědnost za závadný stav, nicméně byli připraveni, z důvodu zastavení eskalace vzájemných vztahů a zklidnění celé věci, provést určité úpravy, ačkoliv necítí jakoukoliv odpovědnost za závadný stav. Žalobkyně však považovala navržené úpravy za nedostatečné, neumožnila jejich provedení, nadto vznesla požadavek na zaplacení částky 40 158 Kč. Toto bylo žalovanými odmítnuto. Žalovaní opakovaně popírají, že by úmyslně zasáhli do vlastnického práva žalobkyně, stavební činností způsobili škodu, která trvá a zvětšuje se. Žalobkyně se domáhá uvedení předmětného plotu do původního stavu před údajným neoprávněným zásahem žalovaných, plot žalobkyně však vykazoval poškození ještě před výstavbou plotu žalovaných. Lze tedy uzavřít, že současný stav plotu žalobkyně odpovídá jejímu původnímu stavu a žalovaní popírají jakoukoliv odpovědnost za způsobenou škodu a nejsou si vědomí žádné porušení právní povinnosti. Navíc nelze dovodit odpovědnost za škodu na věci, která právně neexistuje, vlastnického právo zde nemůže požívat právní ochrany. Se znaleckým posudkem Ing. Petra Hlásného, CSc., jeho závěry, žalovaní nesouhlasí a vytýkají mu, že neobsahuje doložku dle § 127a o. s. ř., tudíž lze jej použít pouze jako listinný důkaz, zejména však, že znalec neměl k dispozici všechny potřebné informace a listiny, vycházel pouze z místního šetření, fotografií žalobkyně, jejího čestného prohlášení. Soudní znalec by ovšem měl zejména vycházet z projektové dokumentace předmětného plotu, posoudit, zdali byl postaven v souladu s touto projektovou dokumentací. Stavba plotu však byla provedena v rozporu se stavebními předpisy, žádná schválená projektová dokumentace k této stavbě neexistuje, byla provedena neodborně, příčinou jejího poškození není stavební činnost žalovaných, ale způsob realizace výstavby. Poškození plotu žalobkyně je způsobeno zřejmě nedostatečným základem plotu, případně nedostatečným armováním. V době, kdy byla realizována výstavba plotu žalovaných, již plot žalobkyně jevil známky poškození, popraskání. Žalovaní odmítají tvrzení žalobkyně, že k základům jejího plotu je odváděna dešťová voda z nemovitostí žalovaných. Odvod dešťové vody je proveden do vsakovací jámy. Nejsou podložena tvrzení žalobkyně, že došlo k úmyslnému a neoprávněnému zásahu do jejího vlastnického práva, není zřejmé, v čem má tento údajný úmyslný a neoprávněný zásah spočívat. Způsobení škody žalovaní odmítají, žalobkyně neprokazuje protiprávní jednání žalovaných, příčinnou souvislost mezi protiprávním jednáním a vznikem škody. Obrací-li se žalobkyně na soud, není to z důvodu negativního postoje žalovaných, ale z důvodu zcela neoprávněných požadavků z její strany. Je tak na straně žalobce prokázat, že stavba předmětného plotu je řádnou stavbou, vybudovanou v souladu se stavebními předpisy, souladu se schválenou projektovou dokumentací, žalovaní porušili zákonné či smluvní povinnosti, mezi tímto porušením a vznikem škody je příčinná souvislost. <b>3. Skutková zjištění:</b> 4. Dopisem ze dne 10. 5. 2013 adresovali žalovaní žalobkyni sdělení k dopisu ze dne 27. 5. 2013 s tím, že si nejsou vědomi žádného poškození cizí věci ani obohacení nezákonným způsobem. (dopis ze dne 10. 5. 2013 - příloha žalobkyně) 5. Právní zástupce žalobkyně adresoval žalovaným dopis ze dne 23. 3. 2016, Návrh na postup opravy poškozeného plotu u domu na adrese [adresa žalobkyně], [okres] s tím, že žalobkyně má zájem na opravě svého plotu, předkládá tak návrh na provedení opravy plotu dle znaleckého posudku [číslo] 2013 Ing. Petra Hlásného, který uzavřel, že špatným napojením zdi dochází k provlhání zdi žalobkyně a následnému praskání. (dopis ze dne 23.