22 C 207/2020 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobce podal Okresnímu soudu v Mělníku dne 24. 7. 2020 žalobní návrh, jímž se domáhal uložení žalovanému povinnosti k zaplacení částky 112 885 Kč s příslušenstvím. 2. Okresní soud v Mělníku usnesením č. j. [číslo jednací] ze dne 24. 8. 2020, které nabylo právní moci dne 7. 10. 2020, rozhodl tak, že vyslovil svoji místní nepříslušnost s tím, že věc bude postoupena Okresnímu soudu Praha - východ jako soudu místně příslušnému. 3. Žalobce tvrdil následující. Žalobce byl výlučný vlastník motorového vozidla, osobního automobilu Mercedes Benz [anonymizováno], rok výroby 2003, [VIN kód]. Dne 2. 9. 2018, přibližně v 1:30 ráno, syn žalobce, [celé jméno svědka], sebral žalobci potají klíče od uvedeného automobilu, vynesl je z uzamčeného domu v místě bydliště žalobce, kde s ním společně žil, a předal je žalovanému za účelem projížďky tímto vozem. Žalovaný dne 2. 9. 2018 v čase 2:20 ráno na silnici [číslo] v km 4,192 obci [obec] u [adresa] při řízení automobilu nepřizpůsobil rychlost jízdy stavu vozovky, na mokré vozovce v levotočivé zatáčce dostal smyk a následně v důsledku smyku vyjel vpravo mimo pozemní komunikaci do silničního příkopu, kde havaroval a automobil, zůstal stát na pravém boku. Při šetření nehody bylo zjištěno, že žalovaný řídil vůz v době, kdy měl od 4. 8. 2018 zadržen řidičský průkaz Policií ČR, nebyl oprávněn řídit motorová vozidla. Po dopravní nehodě neoznačil místo dopravní nehody, odešel spolu se spolujedoucími z místa dopravní nehody, aniž ji nahlásil Policii ČR. Incidentu byli přítomni svědkové [celé jméno svědka] a [celé jméno svědka], kteří uvedené mohou dosvědčit. Při dopravní nehodě došlo k totálnímu poškození vozu, který sloužil žalobci k podnikání, za peníze utržené z případného prodeje vozidla libovolnému zájemci by zisk z prodeje užil k rozvoji podnikání. V důsledku dopravní nehody byla žalobci způsobena škoda 110 000 Kč, odpovídající obvyklé hodnotě vozidla v daném místě a čase. Vedlejším nákladem v souvislosti s dopravní nehodou je náklad na odtah 2 885 Kč. Žalovaný si byl jako škůdce vědom své povinnosti vůči žalobci nahradit škodu způsobenou dopravní nehodou, uzavřel s žalobcem 2. 9. 2018 v Brandýse nad Labem písemnou dohodu, kdy se žalobci zavázal za zničený vůz nejpozději do 15. 9. 2018 nahradit škodu 110 000 Kč a související škodu spočívající ve vynaložení nákladů na odtah vozu ve výši 2 885 Kč. Uzavření dohody byla přítomna svědkyně [celé jméno svědkyně], která může její obsah a okolnosti uzavření dosvědčit. Žalovaný se zavázal zaplatit náhradu škody za zničení vozu a související odtah celkem 112 885 Kč, ve sjednané lhůtě, i kdykoliv po ní, neplnil však a je tak se zaplacením od 16. 9. 2018 v prodlení. Městský úřad Brandýs nad Labem - Stará Boleslav, věcně a místně příslušný správní úřad, vydal dne 19. 3. 2019 rozhodnutí [číslo jednací], uložil žalovanému jako správní sankci, pokutu 35 000 Kč, náhradu nákladů řízení. Krajský úřad Středočeského kraje, orgán nadřízený, v důsledku dlouhodobé nečinnosti původní rozhodnutí zrušil, řízení zastavil jako promlčené rozhodnutím ze dne 22. 5. 2020, [číslo jednací] [spisová značka]. Dle § 2910 o. z.„ škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva." Z popisu skutku je zřejmé, že svým jednáním žalovaný porušil § 5 odst. 1 písm. a). § 118b odst. 2. § 47 odst. 3 písm., c), § 47 odst. 4 písm. c), zejména § 18 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., způsobil dopravní nehodu. Je jediným viníkem dopravní nehody. Dle § 2951 odst. 1 o. z.„ škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, žádá-li to poškozený, hradí se v penězích“. Dle § 2952 o. z., hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu." Zde, ač došlo k totálnímu poškození automobilu žalobce, žalovaný způsobenou škodu žalobci nikterak nenahradil. Dle § 2053 o. z.,„ uzná-li někdo svůj dluh do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, dluh v rozsahu uznání, v době uznání trvá“. Písemná dohoda uzavřená mezi účastníky dne 2. 9. 2018 splňuje formální náležitosti uznání dluhu. Žalovaný přislíbil zaplacení částky 112 885 Kč nejpozději do 15. 9. 2018, uznání dluhu stvrdil vlastnoručním podpisem za přítomnosti svědkyně. Svůj závazek nesplnil. 4. Dále žalobce uvedl následující. Dle žalovaného jsou tvrzení a důkazy žalobce k prokázání viny žalovaného na dopravní nehodě údajně nepravdivá, účelová, tvrzené skutečnosti nedostatečně důkazně podložené, podepsaná dohoda o náhradě škody vynucená, tudíž neplatná. Žalovaný zpochybňuje zavinění na dopravní nehodě, tvrdí, že s předmětným vozidlem vůbec nejel, neřídil jej, vina je na straně syna žalobce [celé jméno svědka]. Namítá, že odvolací správní orgán, který přestupkové řízení zastavil z důvodu promlčení přestupku, byl nečinný. Navrhuje přiložit spisové materiály, ohrazuje se proti nepravomocnému rozhodnutí v přestupkovém řízení. Základem žalobního nároku je však smlouva mezi účastníky, písemná dohoda o náhradě škody, uzavřená 2. 9. 2018, z níž jednoznačně vyplývá, že žalovaný se zavázal žalobci uhradit žalobou uplatněnou částku do 15. 9. 2018, což nesplnil. Smluvní základ nároku znamená, že není třeba provádět rozsáhlé dokazování k vzniku a odpovědnosti žalovaného za vznik dopravní nehody, při které došlo ke škodě na vozidle žalobce. K jejímu uzavření došlo nedlouho po dopravní nehodě v ranních hodinách 2. 9. 2018, byl to žalovaný a jeho matka [celé jméno svědkyně], kteří ji iniciovali. Trvali na ní pro dobrou pozici žalovaného v případném trestním řízení. Žalobce věc s orgány činnými v trestním řízení neřešil, ale žalovaný v době dopravní nehody měl dle svých slov udělen zákaz řízení motorových vozidel, zřejmě byl i pod vlivem alkoholu. Žalobce na žádost žalovaného a jeho matky souhlasil, že vytvoří vlastní rukou písemnou dohodu o náhradě škody, kterou žalovaný podepíše. Pro účely přípravy dohody žalovaný poskytl přes aplikaci Facebook messenger občanský průkaz, dohodu svobodně podepsal v bydlišti a sídle žalobce. Okolnosti uzavření dohody mohou svědeckými výpověďmi doložit žalobce, syn [celé jméno svědka], [celé jméno svědkyně], [celé jméno svědka] (spolujezdec při dopravní nehodě). Nedošlo k žádnému vynucení, nátlaku při uzavírání dohody, což žalovaný účelově tvrdí, když mu protiprávní jednání před orgány činnými v trestním řízení, správními orgány prošlo. Neobjasňuje, v čem konkrétně měl domnělý nátlak spočívat, kdo jej měl vyvíjet, vůči komu. Písemná dohoda o náhradě škody je platným právním jednáním, závazky z ní plně vymahatelné. Okolnosti vzniku dopravní nehody, a další skutečnosti týkající se náhrady škody, jsou s ohledem na existenci písemné dohody o náhradě škody s vtěleným závazkem žalovaného podružné. Prohlášení žalovaného v písemné dohodě o náhradě škody má ve vztahu ke způsobené škodě na vozidle a její výši povahu uznání dluhu dle § 2053 o. z. Procesním důsledkem uznání dluhu je zejména obrácení důkazního břemene, je procesní povinností žalovaného tvrdit a prokazovat, že pohledávka v době uznání co do důvodu, výše neexistovala, zanikla, byla převedena na jiného. Rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 170/2010 uvádí:„ Uznáním dluhu podle ustanovení § 323 odst. 1 obch. zák. se zakládá vyvratitelná právní domněnka o existenci uznaného závazku v době uznání. Důsledkem uznání závazku je tedy přesun důkazní povinnosti (důkazního břemene) z věřitele na dlužníka, na němž tak je, aby prokázal, že závazek nevznikl, zanikl či byl převeden na jiného. V rovině procesního práva vyvratitelná domněnka nachází svůj odraz v ustanovení § 133 o. s. ř., které určuje, že dokud není dokázán opak, platí za prokázanou skutečnost, pro kterou je v zákoně stanovena domněnka; pouhá, třebas i závažná pochybnost o tom, zda existuje skutečnost, které svědčí právní domněnka, tedy nestačí k tomu, aby tato skutečnost nebyla považována za prokázanou. Skutečnost, které svědčí vyvratitelná právní domněnka, není předmětem procesního dokazování, a nebyla-li v řízení domněnka existence uznaného závazku vyvrácena, soud musí mít podle ustanovení § 133 o. s. ř. skutečnost za prokázanou.“ Dále odkazuje rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 3549/2019 z 15. 1. 2020. Důkazní břemeno o neexistenci závazku zatěžuje žalovaného, není žalobce povinen tvrdit a prokazovat skutečnosti, na které ve svém vyjádření k žalobě upozorňuje žalovaný. Žalovaný má procesní povinnost tvrzení, je na něm doplnit tvrzení k výši způsobené škody na vozidle žalobce, učinit odpovídající důkazní návrhy, což nesplnil. Městský úřad Brandýs nad Labem - Stará Boleslav jako správní orgán prvního stupně v rozhodnutí, jímž uznal žalovaného vinným ze spáchání přestupku, rozebral a zhodnotil veškeré důkazní prostředky opat