22 C 267/2021 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně podala soudu dne 15. 10. 2020 návrh, jímž se domáhala uložení povinnosti žalovanému k úhradě částky 58 950,26 Kč s příslušenstvím s následujícími skutkovými tvrzeními. Žalovaný dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, uzavřel se žalobkyní dne 30. 4. 2018 úvěrovou smlouvu [číslo] podpisem smlouvy se staly její nedílnou součástí úvěrové podmínky, kdy žalovaný takto mimo jiné stvrdil, že se s úvěrovými podmínkami seznámil, všechna jejich ustanovení jsou mu srozumitelná, považuje je za dostatečně určitá, souhlasí s nimi. Před uzavřením smlouvy byla věřitelem řádně prověřena úvěruschopnost žalovaného prostřednictvím odborných pracovníků, kteří v rámci zjišťování kreditního skóre žadatele o úvěr posuzují jeho příjmovou a výdajovou stránku, přezkoumávají klientské informace o proměnných jako např. věk, vzdělání, zdroj příjmů, rodinný stav, počet dětí, způsob bydlení, nahlíží do externích úvěrových registrů. Výstupem je hodnota limitu nejvyšší měsíční splátky, která může být žadateli o úvěr schválena, aniž by došlo k předlužení. Pokud následně došlo ke změně poměrů žalovaného, v důsledku které přestal hradit poskytnutý úvěr, nebylo toto zapříčiněno nedostatečným prověřením jeho úvěruschopnosti. Žalobkyně poskytla žalovanému v souladu s úvěrovou smlouvou a odst. 2 úvěrových podmínek úvěr ve výši 80 000 Kč. Žalovaný se jej zavázal řádně a včas splácet v 48 pravidelných měsíčních splátkách ve výši určené úvěrovou smlouvou, tj. 2 876 Kč měsíčně. V jednotlivých splátkách byla zahrnuta příslušná část úvěru, případně pojištění, poplatky a úroky. První splátka je dle smlouvy splatná po měsíci od data poskytnutí úvěru. K čerpání úvěru došlo dne 2. 5. 2018, splatnost první splátky byla tedy určena na 5. 6. 2018, datum splatnosti následujících splátek je patrné ze splátkového kalendáře. Úvěr byl úročen od 2. 5. 2018 sazbou uvedenou ve smlouvě. Roční úroková sazba byla sjednána na 29,28 % p. a. Žalovaný na poskytnutý úvěr uhradil celkem částku 62 296 Kč. To, jaká část úhrady byla započítána na úrok, jistinu a poplatky, je patrné z přiloženého splátkového kalendáře. Žalovaný porušil svůj závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, a tak žalobkyně využila svého oprávnění (čl. 5 úvěrových podmínek) zesplatnit úvěr a požadovat okamžité zaplacení celé dlužné částky v případě, že se žalovaný dostal do prodlení se splácením alespoň dvou splátek nebo do prodlení se splacením jedné splátky po dobu delší než tři měsíce. Žalobce tak úvěr zesplatnil ke dni 17. 6. 2020. Žalovaného vyzval ke splacení celého úvěru Výzvou ke splacení celého úvěru ze dne 17. 6. 2020, zasláno doporučenou poštou. Žalovaný nereagoval, po zesplatnění úvěru neuhradil žádnou splátku. Žalobkyně eviduje ke dni sepsání žaloby za žalovaným pohledávku 58 950,26 Kč sestávající z neuhrazené jistiny 56 520,26 Kč (odpovídá součtu neuhrazených položek Jistina a Zesplatněná jistina dle splátkového kalendáře), nákladů na vymáhání 430 Kč, smluvních pokut účtovaných ve výši 2 000 Kč. Požadovaná částka 56 520,26 Kč na jistině se skládá z položek označených ve splátkovém kalendáři jako Jistina (součet nesplacených částí jistiny, které měly být uhrazeny v rámci pravidelných měsíčních splátek, předepsaných do zesplatnění úvěru, tedy do 17. 6. 2020, v celkové výši 4 686,11 Kč) a Zesplatněná jistina (51 834,15 Kč, tj. částka jistiny, která by byla žalovaným uhrazena, kdyby byl celý úvěr uhrazen řádně a včas a na jejíž jednorázovou úhradu vznikl žalobci nárok zesplatněním úvěru). Částka 56 520,26 Kč je tedy tvořena částkou, kterou žalovaný čerpal a neuhradil. K částce 530 Kč, náklady na vymáhání, žalobkyně dospěla součtem neuhrazených nákladů na vymáhání. Nárok žalobkyně na uhrazení nákladů na vymáhání vyplývá z odst. 6.3. úvěrových podmínek. S ohledem na účinnost zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, tyto žalobkyně od 1. 12. 2016 požaduje jako účelně vynaložený náklad v souvislosti s prodlením žalovaného 100 Kč, pokud po procesu vymáhání prostřednictvím SMS, telefonátů a e-mailů byla žalovanému zaslána výzva k úhradě formou obyčejného psaní a 130 Kč v případě doporučeného psaní. Ke dni podání žaloby činí celková částka 530 Kč Smluvní pokuta 2 000 Kč je požadována dle smlouvy (oddíl Důsledky nesplácení úvěru) a podkapitoly odst. 6.3. úvěrových podmínek. Dle těchto ujednání byla žalobkyně oprávněna při prodlení s úhradou splátky účtovat smluvní pokutu 500 Kč. Byla-li dlužná splátka nižší než 500 Kč, byla tato smluvní pokuta účtována pouze ve výši dlužné splátky. Pro opakující se prodlení žalovaného s úhradou splátek byla smluvní pokuta do zesplatnění účtována v celkové výši 2 000 Kč. Celková částka smluvních pokut činí 2 000 Kč. Příslušenství představuje úrok kapitalizovaný ke dni sepsání žaloby 10 822,15 Kč (součet zbylých nesplacených úroků, vynesených v jednotlivých předepsaných splátkách do zesplatnění úvěru, a obchodního úroku z jistiny a zesplatněné jistiny, kapitalizovaného ke dni sepsání žaloby, viz splátkový kalendář). Kapitalizovaný úrok 10 822,15 Kč byl spočten, viz splátkový kalendář, jako součet nezaplacených úroků vynesených v jednotlivých splátkách do zesplatnění úvěru a kapitalizovaného úroku 29,28 % p. a. ode dne následujícího po zesplatnění, tj. od 18. 6. 2020 do dne sepsání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, tj. do 8. 10. 2020, z částky 56 520,26 Kč. Příslušenství dále tvoří úrok 29,28 % p. a. od 9. 10. 2020 do zaplacení z částky 56 520,26 Kč (obchodní úrok z jistiny ode dne následujícího po dni sepsání žaloby do zaplacení), úrok z prodlení v zákonné výši kapitalizovaný ke dni sepsání žaloby 1 319,11 Kč (kapitalizovaný od 15. dne po zesplatnění úvěru, z jistiny, případných poplatků a smluvních pokut, do dne sepsání žalobního návrhu). Žalobkyně uplatňuje dle § 1970 zákona č. 89/2012., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, nárok na zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení v zákonné výši, celkem 1 319,11 Kč. Kapitalizovaný úrok z prodlení byl vypočten, viz splátkový kalendář, od 15. dne po zesplatnění úvěru (ode dne následujícího po uplynutí 14 denní lhůty uvedené ve Výzvě ke splacení celého úvěru z 17. 6. 2020), tj. od 02. 7. 2020, do 8. 10. 2020, tj. do dne sepsání návrhu, sazbou 8,25 % ročně z jistiny, případných poplatků a smluvních pokut. Dopočet z 2 000 Kč (Smluvní pokuta) činí 44.75 Kč, dopočet z 430 Kč (Náklady na vymáhání) činí 9.62 Kč, dopočet z 51 834,15 Kč (Zesplatněná jistina) činí 1 159,88 Kč, dopočet z 4 686,11 Kč (Jistina) činí 104,86 Kč. Příslušenství dále tvoří úrok z prodlení v zákonné výši od 9. 10. 2020 (ode dne následujícího po dni sepsání žalobního návrhu) do zaplacení z částky 58 950,26 Kč (jistiny, případných poplatků a smluvních pokut). Žalovanému byla dle § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, zaslána předžalobní výzva k plnění, žalovaný byl vyzván k úhradě celého dluhu a upozorněn, že pokud dluh neuhradí, bude přistoupeno k soudnímu vymáhání bez jakékoliv další výzvy. 2. Žalovaný se ve věci žádným způsobem nevyjádřil. Nevyjádřil se ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byl poučen, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. 3. Soud dle § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), věc projednal se souhlasem žalobkyně a za předpokládaného souhlasu žalovaného bez nařízení jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů. 4. Soud konstatuje, že rozhodnutí v této věci je zcela v intencích rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR vydaného ve věci sp. zn. 21 Cdo 1695/2005. Zde Nejvyšší soud ČR uzavírá, že v řízení vedeném dle ustanovení § 115a o. s. ř. nelze zamítnout návrh tehdy, jestliže na základě listin tvořících obsah spisu nelze učinit závěr, že žalobce svůj nárok prokazuje. Soudem nebylo v daném případě uzavřeno, že skutkový děj nelze postavit najisto. Z listin žalobkyní předložených soud učinil závěr o skutkovém ději. Pokud byl žalobní návrh zamítnut, tak pouze proto, že z listin žalobkyni předložených nelze z hlediska právního hodnocení učinit jiný závěr, nežli ten, že žalobní nárok není důvodným. Soud podotýká, že ač je nutno věc posoudit jinak nežli dle účastníkova právního názoru, případné poučení dle citovaného zákonného rozhodnutí by zde nemohlo vést k jinému rozhodnutí soudu. Ustanovení § 118a, odst. 2 o. s. ř. směřuje na případy, kdy v důsledku jiného právního posouzení věci soudem může účastník reagovat a doložit důkazy či tvrzení, která v souladu s právním hodnocením soudu mohou přivodit jeho úspěch ve věci. V souzené věci tomu tak není. 5. Soud dospěl na základě provedeného dokazování, vycházeje z listinných důkazů založených do spisu žalobkyní, k následujícím skutkovým zjištěním: 6. Žalovaný a žalobkyně uzavřeli dne 30. 4. 2018 Smlouvu o hotovostním úvěru a smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] (dále také jako„ Smlouva“). Ve Smlouvě je ohledně osoby žalovan