22 C 274/2021 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně podala soudu dne 17. 3. 2021 návrh, jímž se domáhala uložení povinnosti žalovanému k úhradě částky 5 640 Kč s příslušenstvím s následujícími skutkovými tvrzeními. Žalovanému byl zřízený osobní uživatelský účet na internetovém portálu společnosti [právnická osoba], a to na základě registrace žalovaným na stránkách [webová adresa], kde vyplnil svoje identifikační a kontaktní údaje a vyjádřil vůli být vázán všeobecnými obchodními podmínkami společnosti [právnická osoba] (dále jen "VOP"). Po zřízení uživatelského účtu dle čl. 3 VOP, žalovaný zažádal u společnosti [právnická osoba] o spotřebitelský úvěr. [právnická osoba] žádost žalovaného přijala, ověřila na základě zajištěných podkladů jeho úvěruschopnost, zhodnotila ji jako dostatečnou pro požadovanou výši úvěru a dobu trvání a žádost o poskytnutí úvěru akceptovala. Žalovaný tak za pomoci prostředků komunikace na dálku uzavřel dne 12. 8. 2016 smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě mu byl vyplacen úvěr ve výši 5 000 Kč na bankovní účet, jenž žalovaný uvedl u své registrace. Na základě smlouvy měl být čerpaný úvěr včetně sjednaného úroku, jehož výše nyní činí fixní částku 0 Kč, splacen nejpozději do 22. 9. 2016. Žalovaný však ve lhůtě splatnosti dlužnou částku neuhradil řádně a včas a dostal se tak do prodlení. V souvislosti s prodlením žalovaného vznikl žalobkyni nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky jistiny do zaplacení. Žalobkyně účtovala žalovanému smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny 3 140 Kč od 23. 9. 2016 do dne podání této žaloby, nicméně její skutečná výše převyšuje již zákonem povolenou výši poloviny jistiny (§ 122 zákona o spotřebitelském úvěru), a tak žalokyně požaduje pouze tuto maximální částku ve výši 2 500 Kč. Žalovaný byl o svém dluhu vyrozuměn předžalobní výzvou dle § 142a o. s. ř, avšak ani na základě této předžalobní výzvy nedošlo k úhradě předmětného dluhu. K dnešnímu dni se dluh žalovaného skládá z neuhrazené jistiny ve výši 3 140 Kč a smluvní pokuty ve výši 2 500 Kč Dluh tedy činí celkem částku ve výši 5 640 Kč a odpovídající zákonný úrok z prodlení. 2. Žalovaný se ve věci žádným způsobem nevyjádřil. Nevyjádřil se ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byl poučen, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. 3. Soud dle § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), věc projednal se souhlasem žalobkyně a za předpokládaného souhlasu žalované bez nařízení jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů. 4. Soud konstatuje, že rozhodnutí v této věci je zcela v intencích rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR vydaného ve věci sp. zn. 21 Cdo 1695/2005. Zde Nejvyšší soud ČR uzavírá, že v řízení vedeném dle ustanovení § 115a o. s. ř. nelze zamítnout návrh tehdy, jestliže na základě listin tvořících obsah spisu nelze učinit závěr, že žalobce svůj nárok prokazuje. Soudem nebylo v daném případě uzavřeno, že skutkový děj nelze postavit najisto. Z listin žalobkyní předložených soud učinil závěr o skutkovém ději. Pokud byl žalobní návrh zamítnut, tak pouze proto, že z listin žalobkyni předložených nelze z hlediska právního hodnocení učinit jiný závěr, nežli ten, že žalobní nárok není důvodným. Soud podotýká, že ač je nutno věc posoudit jinak nežli dle účastníkova právního názoru, případné poučení dle citovaného zákonného rozhodnutí by zde nemohlo vést k jinému rozhodnutí soudu. Ustanovení § 118a, odst. 2 o. s. ř. směřuje na případy, kdy v důsledku jiného právního posouzení věci soudem může účastník reagovat a doložit důkazy či tvrzení, která v souladu s právním hodnocením soudu mohou přivodit jeho úspěch ve věci. V souzené věci tomu tak není. 5. Soud dospěl na základě provedeného dokazování, vycházeje z listinných důkazů založených do spisu žalobkyní, k následujícím skutkovým zjištěním: 6. Žalovaný a žalobkyně uzavřeli dne 12. 8. 2016 smlouvu o půjčce [číslo] na základě které se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši 5 000 Kč. Výše úroku půjčky byla sjednána 0,9 % z vypůjčené částky denně, termín splatnosti půjčky 9. 11. 2016, celková částka splatná ke dni splatnosti půjčky 6 350 Kč RPSN činila 1 732,08 % /smlouva o úvěru na [číslo] 15 spisu, informace před uzavřením úvěru na čl. 13-14 spisu/ 7. Žalobkyně dne 23. 8. 2016 vystavila fakturu na jméno žalovaného s termínem splatnosti 22. 9. 2016 na částku 6 350 Kč. V podrobnostech faktury bylo uvedeno„ půjčka: 30 dnů, 5 000 Kč, číslo smlouvy o půjčce: [číslo]“. /faktura na čl. 16 spisu/ 8. Z výpisu účtu vedeného na jméno žalobkyně u [anonymizována dvě slova] za období od 1. 8. 2016 do 31. 8. 2016 bylo zjištěno, že z účtu vedeného na jméno žalovaného č. [bankovní účet] byla na účet žalobkyně zaslána dne 23. 8. 2016 částka 1 Kč. Téhož dne pak byla z účtu žalobkyně na tentýž účet žalovaného odeslána částka 5 000 Kč /výpis z účtu na čl. 17 spisu/ 9. Žalovanému byl adresován dopis právního zástupce žalobkyně ze dne 29. 10. 2020, jehož obsahem je předžalobní výzva k úhradě dlužné částky. /výzva, podací lístek na čl. 18, 19 spisu/ 10. Na základě shora popsaných skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: 11. Žalovaný a žalobkyně uzavřeli dne 12. 8. 2016 smlouvu o půjčce [číslo] na základě které se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši 5 000 Kč. Výše úroku půjčky byla sjednána 0,9 % z vypůjčené částky denně, termín splatnosti půjčky 9. 11. 2016, celková částka splatná ke dni splatnosti půjčky 6 350 Kč. RPSN činila 1 732,08 %. Žalobkyně dne 23. 8. 2016 vystavila fakturu na jméno žalovaného s termínem splatnosti 22. 9. 2016 na částku 6 350 Kč. Žalobkyně zaslala částku 5 000 Kč na účet žalovaného dne 23. 8. 2016. Žalovanému byl adresován dopis právního zástupce žalobkyně ze dne 29. 10. 2020, jehož obsahem je předžalobní výzva k úhradě dlužné částky. 12. Shora uvedené bylo zjištěno u listinných důkazů předložených žalobkyní, kdy z obsahu spisu se nepodává žádných skutečností, jež by zakládaly důvodnost úvahy o nedůvěryhodnosti těchto důkazů. Žalovaný žádným způsobem tvrzení žalobkyně nesporoval, žádné důkazy nepředložil. 13. Soud řešenou věc po právní stránce posuzoval podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném a účinném znění (dále jen„ o. z.“), a dle ustanovení zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru. 14. Podle § 6 o. z. každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. 15. Dle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 věty prvé o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. 16. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto nařízením je s ohledem na dobu, kdy se dostala žalovaná do prodlení s úhradou dlužné částky, nařízení vlády č. 351/2013 Sb., podle jehož § 2 platí, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 17. Podle § 9, odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 18. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užití cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 19. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě,