22 C 366/2021-35 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně podala soudu dne 25. 6. 2021 žalobní návrh, jímž se domáhala uložení žalovanému povinnosti k úhradě částky 80 625,23 Kč s příslušenstvím s následujícími tvrzeními. Strany sporu uzavřely Smlouvu o podnikatelském úvěru [číslo] dne 15. 12. 2020, na základě které poskytla žalobkyně žalovanému na jeho žádost podnikatelský úvěr 49 996 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit jistinu 49 996 Kč s poplatkem za úvěr 32 000 Kč, celkem 81 996 Kč ve 12 (dvanácti) splátkách po 6 833 Kč do 15. 12. 2021. Žalovaný uhradil pouze celkovou částku 6 833 Kč dne 15. 1. 2021. Uhrazená částka byla započtena dle následujícího pořadí započtení úhrad, které je ujednáno v odst. 4.5 Smlouvy o podnikatelském úvěru [číslo] na úroky z prodlení, náklady spojené s uplatněním pohledávky (v pořadí nákladu podle (i) čl. 3 .4.1, (ii) čl. 3 .4.2, (iii) čl. 3 .4.3, a (iv) čl. 3 .4.4 uvedené smlouvy, pokud taková dílčí pohledávka z nákladu bude existovat), úroky z úvěru, poplatek, jistina úvěru. Úvěr byl dne 16. 3. 2021 zesplatněn. Žalobkyně několikrát vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky, naposledy výzvou k úhradě - předžalobní upomínkou dne 5. 5. 2021. Žalobou uplatňuje nárok na jistinu úvěru 49 996 Kč, zůstatek poplatku za úvěr 25 167 Kč, příslušenství pohledávky tvořené smluvním úrokem z prodlení 25,55 % ročně dle odst. 3.3 smlouvy, paušální náklady na vyhotovení a odeslání upomínky dle odst. 3.4.1 smlouvy o úvěru 726 Kč (2 x 363 Kč/upomín), náklady na vymáhání pohledávky prostřednictvím osobní návštěvy dlužníka, odst. 3.4.3 smlouvy o úvěru, 4 736,23 Kč a další náklady spojené s uplatněním a vymáháním pohledávky v paušální výši 1 200 Kč, odst. 3.4.4 smlouvy. Místní příslušnost soudu je dána v ustanovení odst. 8.2 Smlouvy o podnikatelském úvěru č. 4959 ze dne 15. 12. 2020:„ Strany této smlouvy se tímto pro případ sporu jako účastníci řízení ve věcech týkajících se vztahů mezi podnikateli vyplývajících z podnikatelské činnosti písemně dohodli na místní příslušnosti soudu prvního stupně tak, že v případě věcné příslušnosti okresního soudu je místně příslušný Okresní soud Praha-východ a v případě věcné příslušnosti krajského soudu je místně příslušný Městský soud v Praze“ 2. Žalovaný se k žalobě nikterak nevyjádřil. Nevyjádřil se ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byl poučen, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. 3. Soud dle § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), věc projednal se souhlasem žalobkyně a za předpokládaného souhlasu žalovaného bez nařízení jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů. 4. Soud konstatuje, že rozhodnutí v této věci je zcela v intencích rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR vydaného ve věci sp.zn. 21 Cdo 1695/2005. Zde Nejvyšší soud ČR uzavírá, že v řízení vedeném dle ustanovení § 115a o. s. ř. nelze zamítnout návrh tehdy, jestliže na základě listin tvořících obsah spisu nelze učinit závěr, že žalobce svůj nárok prokazuje. Soudem nebylo v daném případě uzavřeno, že skutkový děj nelze postavit najisto. Z listin žalobkyní předložených soud učinil závěr o skutkovém ději. Pokud byl žalobní návrh zamítnut, tak pouze proto, že z listin žalobkyni předložených nelze z hlediska právního hodnocení učinit jiný závěr, nežli ten, že žalobní nárok není důvodným. Soud podotýká, že ač je nutno věc posoudit jinak nežli dle účastníkova právního názoru, případné poučení dle citovaného zákonného rozhodnutí by zde nemohlo vést k jinému rozhodnutí soudu. Ustanovení § 118a, odst. 2 o. s. ř. směřuje na případy, kdy v důsledku jiného právního posouzení věci soudem může účastník reagovat a doložit důkazy či tvrzení, která v souladu s právním hodnocením soudu mohou přivodit jeho úspěch ve věci. V souzené věci tomu tak není, když ani doplnění jiných listin či doplnění tvrzení by odlišný závěr nemohlo přivodit. 5. Soud dospěl na základě provedeného dokazování, vycházeje z listinných důkazů založených do spisu žalobkyní, k následujícím skutkovým zjištěním: 6. Žalobkyně a žalovaný dne 11. 12. 2020 uzavřeli smlouvu o podnikatelském úvěru [číslo] pro částku 50 000 Kč, úvěrovaný se zavázal jistinu 50 000 Kč vrátit ve 12 splátkách spolu s poplatkem 32 000 Kč, celkem tedy částku ve výši 82 000 Kč. Uvedenou částku měl úvěrovaný vrátit v 12 měsíčních splátkách po 6 833 Kč, účel úvěru – oprava automobilu. Úvěrovaný se zavázal zaplatit žalobkyni úrok 9 % ročně za období od termínu splatnosti úvěru do doby skutečného zaplacení úvěru. V případě prodlení úvěrovaného s vrácením jistiny či poplatku činil úrok z prodlení 0,07 % z dlužné částky za každý den prodlení, počínaje dnem následujícím po dni, kdy se úvěrovaný ocitl v prodlení, do úplného zaplacení dlužné částky (čl. 3 smlouvy). Dle čl. 3 .4.1 smlouvy paušální náklady na vyhotovení a odeslání každé výzvy k plnění - upomínky – činily 363 Kč, dle čl. 3 .4.4 další náklady spojení s vymáháním pohledávky činily 1 210 Kč. Dle 3.4.3 smlouvy náklady na vymáhání pohledávky prostřednictvím osobní návštěvy zástupce úvěrujícího u úvěrovaného činily 6,05 % z částky dlužné ke dni, k němuž se stane splatný celý dluh dle čl. 5 smlouvy včetně poplatku, příslušenství, nákladů, vzniknou-li. Dle čl. 5 .2.1 smlouvy je úvěrující oprávněn jednostranně požadovat splacení dluhu, pokud úvěrovaný poruší smluvní povinnosti uvedené ve smlouvě. (smlouva na čl. 11 – 13 spisu) 7. Dle výpisu [příjmení] [příjmení] ze dne 15. 12. 2020 byla odepsána částka 50 000 Kč na účet, který číslem souhlasí s účtem uvedeným ve smlouvě o podnikatelském úvěru [číslo] jako účet žalovaného. (výpis z účtu na čl. 14 spisu) 8. Upomínkou – Výzvou k uhrazení dlužné splátky ze dne 22. 2. 2021 byla žalovanému adresována výzva k uhrazení dlužné částky nejpozději do 27. 2. 2021 (upomínka na čl. 15 /16/ spisu) 9. Upomínkou – Výzvou k úhradě zesplatněného úvěru ze dne 24. 3. 2021 byla žalovanému adresována výzva, když došlo k zesplatnění celého úvěru, k uhrazení dlužné částky nejpozději do 29. 3. 2021 (upomínka na čl. 17 /18/ spisu) 10. Výzvou k úhradě – předžalobní upomínkou ze dne 5. 5. 2021 právní zástupce žalobkyně žalovanému adresoval výzvu k úhradě dluhu. Výzva byla žalovanému odeslána téhož dne. (výzva na čl. 19 spisu, podací arch na čl. 21 spisu) 11. Na základě shora popsaných skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: 12. Žalobkyně a žalovaný dne 11. 12. 2020 uzavřeli smlouvu o podnikatelském úvěru [číslo] na základě které úvěrující měl poskytnout úvěrovanému na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do částky 50 000 Kč, úvěrovaný se zavázal jistinu ve výši 50 000 Kč úvěrujícímu vrátit ve 12 splátkách spolu s poplatkem ve výši 32 000 Kč, celková částka ke splacení tak činila 82 000 Kč. Splátky činily á 6 833 Kč, účel úvěru -oprava automobilu. Úrok činil 9 % ročně, úrok z prodlení činil 0,07 % z dlužné částky za každý den prodlení, počínaje dnem následujícím po dni, kdy se úvěrovaný ocitl v prodlení, do úplného zaplacení dlužné částky. Dále byla sjednána úhrada paušálních nákladů na vyhotovení a odeslání každé výzvy k plnění, upomínky, 363 Kč, dalších nákladů spojených s vymáháním pohledávky 1 210 Kč Náklady na vymáhání pohledávky prostřednictvím osobní návštěvy zástupce úvěrujícího u úvěrovaného činily 6,05 % z částky dlužné ke dni, k němuž se stane splatný celý dluh včetně poplatku, příslušenství, nákladů. Úvěrující byl oprávněn jednostranně požadovat splacení dluhu, pokud úvěrovaný poruší smluvní povinnosti uvedené ve smlouvě. Dle výpisu [příjmení] [příjmení] ze dne 15. 12. 2020 byla odepsána částka 50 000 Kč na účet shodného čísla s účtem uvedeným ve smlouvě o podnikatelském úvěru jako účet žalovaného. Upomínkou – Výzvou k uhrazení dlužné splátky z 22. 2. 2021 byla žalovanému adresována výzva k plnění. Upomínkou – Výzvou k úhradě zesplatněného úvěru z 24. 3. 2021 byla žalovanému adresována výzva, když došlo k zesplatnění celého úvěru. Žalovanému byla adresována předžalobní upomínka z 5. 5. 2021. 13. Shora uvedené bylo zjištěno z listinných důkazů předložených žalobkyní, kdy z obsahu spisu se nepodává žádných skutečností, jež by zakládaly důvodnost úvahy o nedůvěryhodnosti těchto důkazů. Žalovaný žádným způsobem tvrzení žalobkyně nesporoval, žádné důkazy nepředložil. 14. Soud řešenou věc po právní stránce posuzoval podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném a účinném znění (dále jen„ o. z.“). 15. Podle § 6 o. z. každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. 16. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 17. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpov