34 C 8/2021-19 — Okresní soud Praha-východ

1. Toto rozhodnutí obsahuje vzhledem k výši předmětu řízení zkrácené odůvodnění podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném ke dni podání žaloby (dále jen„ o. s. ř.“). Ve věci bylo rozhodnuto na základě listinných důkazů bez nařízení jednání za podmínek § 115a o. s. ř. 2. Předmětem řízení bylo zaplacení částky 9 500 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o nájmu motorového vozidla [číslo] uzavřené mezi účastníky řízení dne [datum]. Žalovaná částka představuje neuhrazené nájemné za období od [datum] do [datum], jež bylo žalovanému vyúčtováno fakturou [číslo] ze dne [datum]. 3. Na základě listinných důkazů byl soudem zjištěn následující skutkový stav: Žalobkyně uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o nájmu motorového vozidla [číslo] na jejímž základě se zavázala přenechat žalovanému na určitou dobu užívání dopravního prostředku – osobního automobilu tovární značky Ford Focus, [registrační značka], a žalovaný se zavázal platit za to žalobkyni nájemné. Nájemné bylo sjednáno ve výši 1 190 Kč bez DPH za každý den užívání motorového vozidla. Žalovaný od žalobkyně převzal uvedené motorové vozidlo dne [datum] (prokázáno smlouvou o nájmu motorového vozidla [číslo]). Žalovaný vrátil žalobkyni uvedené motorové vozidlo dne [datum] (prokázáno protokolem o vrácení vozidla). Za pronájem motorového vozidla od [datum] do [datum] vystavila žalobkyně žalovanému dne [datum] fakturu [číslo] na částku 9 500 Kč splatnou dne [datum] (prokázáno fakturou [číslo]). Žalovaný byl k úhradě dlužné částky upomínán předžalobní upomínkou žalobkyně ze dne [datum] (prokázáno předžalobní upomínkou včetně podacího archu ze dne [datum]). 4. Hmotněprávní posouzení věci bylo založeno na právní úpravě zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), jelikož veškeré rozhodné skutečnosti nastaly již za jeho účinnosti. <i>5. Podle § 2321 o. z. se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci na určitou dobu užívání dopravního prostředku a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.</i> <i>6. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.</i> <i>7. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 8. Na základě zjištěného skutkového stavu věci dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Žalobkyně prokázala, že s žalovaným uzavřela smlouvu o nájmu dopravního prostředku a rovněž to, že splnila svůj závazek z této smlouvy plynoucí. Žalovaný svůj závazek zaplatit žalobkyni sjednané nájemné nesplnil řádně a včas, dostal se do prodlení a je povinen podle § 1970 o. z. platit úrok z prodlení z nezaplacené částky. Výše úroku z prodlení je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud tak žalobě v celém rozsahu vyhověl (výrok I). 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, náhradu nákladů řízení ve výši 5 800 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů na zastoupení advokátem, kterému dle § 1 odst. 2, § 6 odst. 1 a § 7 bod. 4. vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění (dále jen „a. t.“) náleží odměna ve výši 1 500 Kč, a dle § 13 odst. 4 a. t. náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, výzvu k plnění a podání žaloby, dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) a. t.) Lhůta ke splnění povinnosti byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.), když soud neshledal důvody pro její prodloužení; náhrada nákladů řízení pak na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.) (výrok II).