6 C 173/2020 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobce se žalobou podanou dne 8. 9. 2020 domáhal uložení povinností uvedených ve výrokové části tohoto rozsudku. Tvrdil, že mezi žalobcem a žalovanou jako objednatelem byla dne 22. 8. 2014 uzavřena smlouva o provozu dopravního prostředku. Na základě této smlouvy prováděl žalobce pro žalovanou dopravu zásilek, a to až k 31. 1. 2020. Ze strany žalobce byly podány dvě žaloby, a to na určení, že smluvní vztah mezi účastníky trvá (vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 7 C 52/2020) a na vrácení skenerů (vedené u zdejšího soudu pod sp.zn. 21 C 89/2020). Žalobci v rámci označených soudních řízení bylo doručeno podání ze dne 26. 3. 2020 adresované Okresnímu soudu Praha-východ k řízení vedenému pod sp.zn. 7 C 52/2020 (vyjádření k žalobě) a podání ze dne 13. 5. 2020 adresované Okresnímu soudu Praha-východ k řízení vedenému pod sp. zn. 21 C 89/2020 (vyjádření k žalobě 2), ve kterých se vyjádřil tak, že došlo k zásahu do osobnostních práv žalobce. Žalovaný v podáních mj. uvedl, že: 1)„ Žalobce standardně používá označení [anonymizována tři slova] na fakturách, jiných obchodních listinách i v rámci komunikace se třetími osobami, ačkoliv nejde o jeho obchodní firmu. Uvedené označení shodující se s názvem revolverového náboje [anonymizována dvě slova] má patrně působit výhružně vůči jiným osobám a podpořit nátlakové až zastrašující praktiky, které žalobce běžně používá.“, 2)„ Následně dochází k absurdní situaci, kdy žalobce popírá vědomost o existenci výpovědi Smlouvy, zároveň však činí obstrukční až šikanózní kroky, aby ukončení smluvního vztahu se žalovanou co nejvíce ztížil a svým faktickým jednáním potvrzuje, že o blížícím se ukončení mluvního vztahu ví.“, 3)„ Dle informací žalované bylo Potvrzení vydáno [jméno] [příjmení], pracovnicí reklamačního oddělení pobočky [anonymizováno] [obec a číslo]. Paní [příjmení] žalované sdělila, že Potvrzení vydala pouze po silném nátlaku ze strany žalobce, a to aniž by k vydání takového potvrzení byla oprávněna.“, 4)„ Nadepsaný soud žalobce úmyslně uvádí v omyl, když tvrdí, že mu do podání žaloby výpověď Smlouvy nebyla doručena. Neetické jednání je pro žalobce standardní, jak vyplývá z obstrukčních a šikanózních kroků, zkušeností zástupců žalované i z nátlaku na poštovní úřednici [jméno] [příjmení]“, 5)„ Přepisy pořízené zvukové nahrávky přiložené k žalobě jsou vytržené z kontextu a žalobcem účelově dezinterpretovány.“, 6)„ Pokud došlo k nestandardnímu jednání, tak jednoznačně ze strany žalobce, který sám, resp. prostřednictvím svého právního zástupce činil nátlak na zaměstnance žalované, kdy jim hrozil trestněprávními následky v případě, že budou pokračovat v ukončení smluvního vztahu s žalobcem.“, 7)„ Žalobce rovněž hrozil zástupcům žalované, že bude informovat mateřskou [právnická osoba] [příjmení] o jejich postupu jako o trestné činnosti. Tuto hrozbu také později naplnil, když záměrně zkreslujícím způsobem informoval o okolnostech ukončení smluvního vztahu vedení mateřské [právnická osoba] Post.“, 8)„ Lze uzavřít, že žalobce se po doručení výpovědi Smlouvy neštítil použít jakýchkoliv prostředků k tomu, aby donutil žalovanou zachovat smluvní vztah založený Smlouvou“, 9)„ .. je zřejmé, že i v případě úspěchu ve věci žalobci nezbyde než podat další žalobu na plnění, představuje pouze umělé rozmnožování soudních sporů a nepřípustné přetěžování soudního systému..“, 10)„ Ve sporech se žalovanou se žalobce dopustil řady neetických jednání ve snaze činit na žalovanou nátlak a mstít se jí a jejím zaměstnancům za ukončení smluvního vztahu.“, 11)„ Žalobce neváhal rozšiřovat o poměrech žalované difamující informace mezi jejími smluvními partnery, hrozit zaměstnancům žalované a podat na ně trestní oznámení.“, 12)„ Podaná žaloba je zcela nedůvodná a byla podána se stejným záměrem, tedy především ve snaze škodit žalované.“, 13)„ Pravým motivem podání žaloby je snaha o vytváření účelového nátlaku na žalovanou a msta za ukončení spolupráce se žalobcem.“ 14)„ Žalobce pak za tímto účelem neváhá zatěžovat soudy uplatňováním neexistujících nároků, jako je nárok uplatněný v tomto řízení, ačkoliv bylo možné řešit celou věc převzetím skenerů.“ Žalovaná tak o žalobci rozšířila nepravdivé zprávy, které jsou s to žalobce poškodit v osobním životě. Těmi, kteří jej neznají osobně a nemají s ním silnější životní zkušenost, což jsou v podstatě všechny osoby ze soudů, k nimž toto podání doputuje, bude vnímán jako násilník, který dokonce využívá – ať už reálně, či i jen symbolicky – k znásobení svých násilnických sklonů palnou zbraň. V dotčeném soudním řízení mohou soudci vlivem stereotypů, jimiž je zanesen vědomý i nevědomý rejstřík naší mentální sféry, přistupovat k žalobci s apriorním odporem. V profesním životě, pokud by se některý ze smluvních partnerů o této zprávě dozvěděl, se tito mohou od osoby žalobce distancovat, a to sociálně i obchodně. Žalobce byl žalovanou vylíčen nepravdivě a nepříznivě před neurčitým počtem osob, které se s podáními seznámily a seznámí, kdy zatím jde o úřední osoby soudců, administrativního aparátu soudu. Žalobce považuje výše popsané zásahy do své osobnostní sféry za natolik intenzivní, že požaduje kromě omluvy i finanční zadostiučinění. 2. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout s tvrzením, že formulace, které byly uvedeny ve vyjádřeních k žalobám, byly zvoleny v kontextu výše popsaného jednání žalobce a jím pověřených osob. V rámci způsobu řešení sporů s žalobcem, považuje žalovaná obsah vyjádření k žalobám za nevybočující z rámce rétoriky užívané v obdobně vyhrocených sporech. Žalovaná zároveň odmítá, že by projevy nebyly věcné a střízlivé. Žalovaná podotýká, že to byl žalobce, resp. jeho právní zástupce, který se nedržel pravidel„ střízlivosti, věcnosti a slušnosti“, když do svých žalob připojil nedůvodné trestní oznámení podané na zaměstnance žalované, které v podaném trestním oznámení líčil jako nebezpečné osoby, jež vyhrožovaly zaměstnancům žalobce, a obvinil je ze spáchání závažných trestných činů nebezpečného vyhrožování, vydírání a loupeže. Trestní řízení zahájené podaným trestným oznámením Mgr. [jméno] [příjmení] bylo po podání vysvětlení zúčastněných osob ukončeno, neboť trestní oznámení bylo zcela nedůvodné. Tvrzení žalobce o jeho poškození v osobním životě je dle žalované postaveno na zcela nesprávné konstrukci. Pokud by totiž osoby zúčastněné na soudních řízeních, a to soudci, zapisovatelé nebo jiní zaměstnanci soudu, měly k žalobci nebo předmětu soudních řízení jakýkoliv vztah v osobní rovině, tedy mimo rámec vedení soudních řízení, měly by být pro svou podjatost vyloučeny. Všechny osoby, které se s obsahem vyjádření k žalobám mohly seznámit, jsou vázány mlčenlivostí. Obsah vyjádření k žalobám tak z jejich strany nemůže být jakkoliv dál šířen. Žalovaná je tak přesvědčena, že jejím postupem nedošlo k šíření jakýchkoliv tvrzení o žalobci v souvislosti se spory, které mezi sebou účastníci vedou, nad rámec nezbytný pro ochranu jejich práv. Vyjádření k žalobám byla adresována toliko Okresnímu soudu Praha-východ. 3. Na základě provedeného dokazování zjistil soud následující skutečnosti. 4. Z vyjádření žalované ze dne 26. 3. 2020 do spisu sp.zn. 7 C 52/2020 vedené Okresním soudem Praha-východ bylo zjištěno, že dne 26. 3. 2020 se žalovaná vyjádřila k žalobě na určení ze dne 10.2.2020, kterou se žalobce domáhal určení, že právní vztah mezi žalobcem a žalovanou, založený smlouvou o provozu dopravního prostředku, trvá. Ve svém vyjádření čítající 8 stran žalovaná mj. uvedla, že 1)„ Žalobce standardně používá označení [anonymizována tři slova] na fakturách, jiných obchodních listinách i v rámci komunikace se třetími osobami, ačkoliv nejde o jeho obchodní firmu. Uvedené označení shodující se s názvem revolverového náboje 357 Magnum má patrně působit výhružně vůči jiným osobám a podpořit nátlakové až zastrašující praktiky, které žalobce běžně používá.“, 2)„ Následně dochází k absurdní situaci, kdy žalobce popírá vědomost o existenci výpovědi Smlouvy, zároveň však činí obstrukční až šikanózní kroky, aby ukončení smluvního vztahu se žalovanou co nejvíce ztížil a svým faktickým jednáním potvrzuje, že o blížícím se ukončení mluvního vztahu ví.“, 3)„ Dle informací žalované bylo Potvrzení vydáno [jméno] [příjmení], pracovnicí reklamačního oddělení pobočky [anonymizováno] [obec a číslo]. Paní [příjmení] žalované sdělila, že Potvrzení vydala pouze po silném nátlaku ze strany žalobce, a to aniž by k vydání takového potvrzení byla oprávněna.“, 4)„ Nadepsaný soud žalobce úmyslně uvádí v omyl, když tvrdí, že mu do podání žaloby výpověď Smlouvy nebyla doručena. Neetické jednání je pro žalobce standardní, jak vyplývá z obstrukčních a šikanózních kroků, zkušeností zástupců žalované i z nátlaku na poštovní úřednici [jméno] [příjmení]“, 5)„ Přepisy pořízené zvukové nahrávky přiložené k žalobě jsou vytržené z kontextu a žalobcem účelově dezinterpretovány.“, 6)„ Pokud došlo k nestandardnímu jednání, tak jednoznačně ze strany žalobce, který sám, resp. prostřednictvím svého právního zástupce činil nátlak na zaměstnance žalo