7 C 458/2018-86 — Okresní soud Praha-východ

1. Původní žalobce [název původní účastnice] se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhal zřízení služebnosti nezbytné cesty spočívající v právu průchodu i průjezdu přes pozemky žalované parc.č. [rok] a [rok] na jím vlastněné pozemky parc.č. st. [anonymizováno] a parc. [číslo] vše v katastrálním území a obci [obec]. Současně žádal, aby součástí zřízené služebnosti nezbytné cesty bylo také oprávnění vlastníka panujících pozemků vybudovat na zatížených pozemcích ve vlastnictví žalované zpevněné betonové plochy s nosností do 3,5 tuny. V průběhu řízení došlo ke změně vlastnictví pozemků parc.č. st. [anonymizováno] (a na něm stojící budovy) a parc. [číslo] kdy tyto nemovitosti v exekuci zakoupil [právnická osoba] a vstoupil tak do řízení jako nový žalobce, o čemž bylo rozhodnuto usnesením soudu ze dne 11.5.2021, č.j. 7 C 458/2018-70. Po podání žaloby došlo rovněž k rozdělení a přečíslování pozemku žalované parc.č. [rok], část dotčená žalobou dostala nové označení, parc.č. [rok]. 2. Žalobce tvrdil, že je vlastníkem pozemku parc.č. st. [anonymizováno] a na něm stojící budovy [adresa] (dále jen„ Dům„) a pozemku parc. [číslo] zahrady v obci [obec]. [příjmení] [příjmení] a veřejnou cestou, ulicí [ulice] v [obec], jsou pozemky žalované parc.č. [rok] a [rok]. Původně byla v projektu Domu zakreslena garáž, pro stavební povolení byl třeba souhlas obce na připojení k veřejné komunikaci, stavebník však potřeboval pokračovat ve stavbě, změnil ten prostor z garáže na sklad, kde souhlas pro vjezd není třeba. Bylo schváleno, že mu obec pozemek před Domem odprodá. Bylo i povoleno vykácení dřevin na tomto pozemku. Je pravdou, že původní vlastník a stavebník pan [příjmení] [příjmení] nečekal, stromy skácel, aniž by rozhodnutí bylo pravomocné, ale bylo to až po schválení toho rozhodnutí. Obec poté své rozhodnutí revokovala, zrušila úmysl odprodat pozemek, nastaly komplikace a dohoda padla. Původní vlastník stavby podal na příslušném stavebním úřadě žádost o dodatečné povolení vchodu a vjezdu do Domu přes pozemky žalované, k čemuž bylo třeba doložit souhlas žalované obce. [anonymizováno] [příjmení] se snažil překolaudovat ten sklad na garáž, byl tam opět potřeba souhlasu žalované, který byl obcí přislíben. [anonymizováno] jej podmiňovala tím, že si má do nemovitosti přehlásit své trvalé bydliště. [anonymizováno] [příjmení] byl totiž hlášen na ohlašovně. V té době ale již byl vlastníkem nemovitostí původní žalobce [název původní účastnice] Vzhledem k tomu, že [anonymizováno] [příjmení] neměl k bydlení v domě žádný titul a ani tam nebydlel, původní žalobce toto odmítl. Žalobce uváděl, že žalovaná neustále tvrdí, že do Domu je přístup po historické cestě, která u Domu byla před jeho přestavbou. Žalobce si tedy nechal zpracovat znalecký posudek, z něhož vyplývá, že přístup na pozemky a do Domu žalobce (jak tvrdí žalovaná) není možný tak, aby to vyhovovalo požadavkům norem ČSN. Konkrétně je výjezd z pozemku žalobce na veřejnou komunikaci příliš prudký. Situace se změnila také výstavbou chodníku na ulici [ulice], která stav ještě zhoršila. Skutečnost, že v místě tvrzeném žalovanou není úpravu sjezdu možno provést potvrzuje také [ulice] úřad v [obec] ve svém rozhodnutí ze dne 14.6.2016. S žalovanou není možná žádná dohoda a žalobci, který nemá pokračování - 3 - 7 C 458/2018 zajištěn žádný vhodný přístup do Domu nezbývá, než se zřízení přístupu a příjezdu do Domu domáhat formou zřízení služebnosti ve smyslu § 1029 o.z. u soudu. K žalobě připojil žalobce geometrický plán s vyznačeným navrhovaným rozsahem věcného břemene (služebnosti). Jak doplnil při jednání soudu, služebnost požaduje jako služebnost pozemkovou, jako oprávnění pro kteréhokoliv vlastníka, a to i pozdějšího, dotčených pozemků. Součástí služebnosti by mělo být i oprávnění vlastníka dotčených nemovitostí vybudovat na svůj náklad na pozemcích žalované betonovou plochu bezprostředně navazující na [ulice] ulici v [obec]. Podle žalobce by žalovaná nebyla tímto řešením nikterak dotčena, neboť přes její pozemky, které má prakticky podél všech veřejných cest v obci [obec], jezdí všichni ostatní obyvatelé obce, což žalované nikterak nevadí a diskriminuje pouze žalobce. 3. Žalovaná nárok uplatněný žalobou neuznala. Jako zásadní označila pravomocné rozhodnutí Okresního soudu Praha – východ ze dne 30.5.2016, sp.zn. 5 C 195/2014, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 8.2.2017, sp.zn. 21 Co 516/2016. Podle žalované se tak jedná o věc již pravomocně rozhodnutou, a to i ve správním řízení, kdy odkazovala na rozhodnutí Krajského úřadu Středočeského kraje ze dne 29.8.2018, sp.zn. [číslo] [ústavní nález]. Žalobce má přístup do nemovitosti povolen a obcí také odsouhlasen, jedná se o přístup ze suterénu z druhé strany domu, to je jediný vchod, který tam je schválen. Jde o sjízdný a schůdný přístup v místě původního sjezdu na pozemek žalobce. V rámci rekonstrukce chodníku s tímto přístupem také žalovaná počítala a byla zbudována pojezdová část chodníku pro další možné pokračování stavby vjezdu umožňující sjezd na zahradu žalobce v místě původního vjezdu. Chodníkem před Domem došlo pouze k drobnému zvýšení, na pozemek je možno upravit vjezd tak, aby tam mohl bez problémů žalobce zajíždět, a je přesvědčen, že taková úprava by rozhodně nebyla v řádu statisíců korun. Je na žalobci, aby provedl úpravu sjezdu na svůj pozemek a splnil tak požadavky pro jeho sjízdnost. V této souvislosti odkazovala na různá rozhodnutí soudů či správních orgánů, kdy například bylo jako možné zmíněno i jiné řešení úpravy napojení na stávající komunikaci spočívající ve výstavbě ocelové rampy. Doplnila, že v domě žalobce není schválena garáž, není tam povolena a nikdy tam povolena nebude, žalobce by musel jezdit do prostoru (který není garáží, nýbrž skladem) přes veřejnou zeleň a k tomu obec nikdy nedá povolení. Poukázala na skutečnost, že i žalobce věděl, že v domě nebude garáž, neboť provedl změnu stavby (projektu) z garáže na sklad, jinak by nedostal stavební povolení. Skutečnost, že žalobou požadovaný přístup by byl pro žalobce pohodlnější, resp. výhodnější, nebo, že by se obešel bez stavebních úprav, není významná. Sám žalobce (jeho předchůdce) si stavbou (rekonstrukcí domu, kdy došlo v podstatě oproti povolení ke zbourání domu starého a postavení nové nemovitosti) omezil přístup do této nemovitosti. Počítal s tím, že bude moci jezdit přes pozemek žalované, který je veřejnou zelení do prostoru, který měl za garáž. To si měl tu garáž ale naprojektovat na levou stranu domu, kde byl ten příjezd, nikoliv na pravou stranu, kde je veřejná zeleň, přes kterou jezdit není možné Soud tak dle žalované ani žalobě vyhovět nemůže s ohledem na ustanovení § 1032 odst. 1, písm. b) a c) o.z. Konečně žalovaná namítala, že nové napojení pozemku parc.č. st. [anonymizováno] na pozemní komunikaci by muselo být provedeno jen na základě povolení příslušného silničního správního úřadu a k žádosti by opět žadatel musel předložit souhlas vlastníka dotčených pozemků, tedy žalované. 4. K tvrzením žalobce, doplnila, že Dům vlastnil pan [anonymizováno] [příjmení], ten jej prodal svému otci panu [příjmení], sepsali dohodu o zřízení věcného břemene, podle níž tam doživotně mohl bydlet. Pak to zrušili a pan [příjmení] se přihlásil na úřad. [příjmení] [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] je stále [anonymizováno] [příjmení]. Když [anonymizováno] [příjmení] stavěl, tak se o nic nezajímal, vykácel tam dřeviny a v domě si udělal garáž, nejde však o garáž, nýbrž o sklad, když garáž nebyla v domě povolena. Pan [anonymizováno] [příjmení] měl také vysázet náhradní stromy za vykácené, to neučinil, byť pan [příjmení] tvrdil, že je vysadil a že uschly, což není pokračování - 4 - 7 C 458/2018 pravda. Žalovaná nikdy žalobci nic neschválila, pouze přislíbila, že by vjezd do domu schválila. Uzavřela, že neví, o čem je spor, žalobce má povolen vjezd na svůj pozemek, má možnost vjezdu na tento pozemek, v domě není garáž a do toho prostoru, který je skladem, se nikdy nedostane, to by jezdil přes veřejnou zeleň a obec k tomu nikdy nedá povolení. V průběhu řízení v tomto smyslu učinila nesporným, že jediným problémem pro povolení vjezdu v místě požadovaném žalobcem je nedostatek jejího souhlasu a ona takto souhlas nikdy nedá, neboť takový souhlas by byl v rozporu s územním plánem rozvoje obce. 5. Žalobce k vyjádření žalované doplnil, že původně v roce [rok] byla s žalovanou [anonymizováno] dohoda o odkupu jejího pozemku před domem, tu pak obec zrušila. V tom roce 2008 se mělo stavět na základech původního domu, dvě stěny toho domu měly zůstat stát, při demolici zbývající části domu se však vlivem nepříznivých podmínek zřítily. Mělo se tehdy stavět dle projektu s garáží. Rekonstrukce Domu zakoupeného [anonymizováno] [příjmení] probíhala dle schváleného projektu. Po sesutí zdí, které měly zůstat jako původní, v tom stavební úřad neshledal problém a mělo se dále pokračovat dle projektu. Vzhledem k nesouhlasu žalované s přístupem přes její pozemky do garáže, byl ten prostor změněn