8 C 26/2021-35 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalovaném zaplacení celkové částky 65 938 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výrokové části tohoto rozhodnutí. Dle tvrzení žalobkyně uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně ([právnická osoba] [anonymizována tři slova]) a žalovaný smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč spolu se službou životního pojištění oproti závazku žalovaného poskytnutou částku vrátit spolu s poplatkem ve výši 18 500 Kč, a to v 58 týdenních splátkách po 761 Kč do 26. 11. 2018 a zaplatit poplatek za životní pojištění ve výši 638 Kč, a dále smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč a službu životního pojištění oproti závazku žalovaného poskytnutou částku vrátit spolu s poplatkem ve výši 20 000 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 760 Kč do 8. 6. 2019 a zaplatit poplatek za pojištění ve výši 600 Kč. Žalovaný sjednané splátky neuhradil řádně a včas, když na prvním úvěru uhradil toliko částku 22 200 Kč a na druhém úvěru částku 1 600 Kč; a zůstal právní předchůdkyni žalobkyně dlužen (pokud jde o první úvěr) na jistině částku 16 650,46 Kč a na poplatku za úvěr včetně poplatku za pojištění částku 5 287,54 Kč a (pokud jde o druhý úvěr) na jistině částku 25 000 Kč a na poplatku za úvěr včetně poplatku za pojištění částku 19 000 Kč. Následně postoupila právní předchůdkyně žalobkyně uvedené pohledávky za žalovaným na žalobkyni, která spolu se zaplacením výše uvedených dlužných částek nárokovala též zaplacení příslušenství (obchodního úroku a zákonného úroku z prodlení). Před podáním návrhu žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě žalovaných částek předžalobní upomínkou. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Právní předchůdkyně žalobkyně ([právnická osoba] [anonymizována tři slova]) a žalovaný uzavřeli nejprve smlouvu, základě které poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč včetně služby životního pojištění a žalovaný se zavázal poskytnutou částku spolu s poplatkem ve výši 18 500 Kč vrátit v pravidelných týdenních splátkách nejpozději do 26. 11. 2018 a uhradit poplatek za pojištění ve výši 638 Kč (prokázáno smlouvou o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 16. 10. 2017) a dále smlouvu, základě které poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč včetně služby životního pojištění a žalovaný se zavázal poskytnutou částku spolu s poplatkem ve výši 20 000 Kč vrátit v pravidelných týdenních splátkách nejpozději do 8. 6. 2019 a uhradit poplatek za pojištění ve výši 600 Kč (prokázáno smlouvou o spotřebitelském úvěru v hotovosti [číslo] ze dne 14. 4. 2018). Žalovaný uhradil celkem částku 23 800 Kč. Na základě smlouvy o postoupení byly pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným postoupeny na žalobkyni (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 včetně seznamu postoupených pohledávek a oznámení o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019). Před podáním žaloby byla ze strany žalobkyně zaslána předžalobní upomínka ve smyslu ustanovení § 142a občanského soudního řádu (viz předžalobní upomínka ze dne 7. 5. 2020 včetně podacího lístku). 5. Ostatní důkazy předložené žalobkyní neobsahují skutečnosti nové či pro tuto věc relevantní. 6. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o.z.“), když k uzavření smlouvy došlo za jeho účinnosti. 7. Podle ustanovení § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 8. Podle ustanovení § 2392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. 9. Podle ustanovení § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 10. Podle § 1751 odst. 1 o.z., lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. 11. Podle ustanovení § 1968 o.z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 12. Podle ustanovení § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně plnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanovení vláda nařízení; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13. Podle ustanovení § 1879 o.z., může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 14. Podle ustanovení § 1880 odst. 1 o.z., nabývá postoupením pohledávky postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená. 15. Dle judikatury je v rozporu s dobrými mravy zpravidla výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004). 16. Na základě shora citovaných zákonným ustanovení a uvedené judikatury dospěl soud k závěru, že sjednané poplatky (v obou uzavřených smlouvách), jenž svou povahou jsou úrokem (když za úrok se považují jakékoli poplatky, které svou povahou plní funkci úroku), jsou nepřiměřeně vysoké (činí více než 64 % z půjčené částky za 60 týdnů), když ve srovnatelném období banky poskytovaly spotřebitelské úvěry zpravidla za roční úrok okolo 8 % ročně, jak vyplývá z veřejně dostupných informací ČNB (https://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.PARAMETRY_SESTAVY?p_sestuid= 58842). Takto stanovený úrok se příčí dobrým mravům (srov. rozhodnutí Krajského soudu v Praze sp. zn. 22 Co 215/2015, popř. rozhodnutí Krajského soudu v Praze sp. zn. 27 Co 219/2015), a jsou tedy neplatně sjednané. Z tohoto důvodu soud uzavřel, že uzavřené smlouvy jsou neplatné a věc posoudil jako nárok z titulu bezdůvodného obohacení (§ 2991 a nás. o.z.). 17. Žalovaný od právní předchůdkyně žalobkyně nabyl bez právního důvodu (na základě neplatných smluv o spotřebitelském úvěru) nejprve dne 16. 10. 2017 částku 25 000 Kč a dále dne 14. 4. 2018 částku 25 000 Kč. Žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně uhradil částku 23 800 Kč. S ohledem na neplatnost smluv je nutné zaplacené částky započíst na poskytnuté jistiny (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 9. 2. 2011, sp. zn. Pl. ÚS 1/10), žalobkyně je tak oprávněna nárokovat po žalovaném zaplacení celkově částky 26 200 Kč skládající se z částky 2 800 Kč (25 000 – 22 200) a částky 23 400 Kč (25 000 – 1 600). Aktivní legitimace žalobkyně vyplývá ze smlouvy o postoupení pohledávek (§ 1 879 a násl. o.z.). 18. Jelikož je žalovaný v prodlení se zaplacením této částky přiznal soud žalobkyni i zákonný úrok z prodlení z přiznané částky (podle § 1970 o.z., a to ve výši odpovídající § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.), a to od požadovaného 4. 12. 2018 do zaplacení, který v období od 4. 12. 2018 do 29. 11. 2019 (z částky 2 800 Kč) kapitalizoval částkou 249,23 Kč (pokud jde o první nárok) a dále od požadovaného 16. 6. 2019 do zaplacení, který v období od 16. 6. 2019 do 29. 11. 2019 (z částky 23 400 Kč) kapitalizoval částkou 1 043,86 Kč (pokud jde o druhý nárok). 19. Výrokem II. soud žalobu ve zbytku, tj. co do částek 19 138 Kč a 20 600 Kč včetně požadovaného příslušenství (obchodních úroků a zákonného úroku z prodlení), s ohledem na shora uvedené pro nedůvodnost zamítl. 20. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že nepřiznal žádnému z účastníků jejich náhradu, neboť neúspěch žalobkyně ve věci převyšuje její úspěch.