8 C 304/2021-50 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalované zaplacení celkové částky 16 750 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výrokové části tohoto rozhodnutí. Dle tvrzení žalobkyně uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně (společnost [právnická osoba]) a žalovaná 2 smlouvy o zápůjčce. První smlouva byla uzavřena dne 2. 8. 2014 a na jejím základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč oproti závazku žalované poskytnutou částku vrátit spolu s poplatky (a to úrokem za půjčené prostředky, odměnou za zpracování, poplatkem za splácení v hotovosti) ve výši 4 350 Kč, a to v 45 týdenních splátkách po 230 Kč do 13. 6. 2015. Druhá smlouva byla uzavřena dne 12. 11. 2014 a na jejím základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 11 000 Kč oproti závazku žalované poskytnutou částku vrátit spolu s poplatky ve výši 9 196 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 337 Kč do 6. 1. 2016. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas a zůstala žalobkyni z titulu první smlouvy dlužna na jistině částku 1 623,61 Kč a na poplatku částku 717,35 Kč. Z titulu druhé smlouvy zůstala žalovaná dlužna na jistině částku 8 482,55 Kč a na poplatku částku 5 926,49 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně následně postoupila uvedené pohledávky za žalovanou na žalobkyni, která spolu se zaplacením výše uvedených dlužných částek nárokovala též zaplacení příslušenství (obchodního úroku a zákonného úroku z prodlení). Před podáním návrhu žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě žalovaných částek předžalobní upomínkou. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 3. Podáním ze dne 6. 9. 2021 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do celého nároku vyplývajícího ze smlouvy ze dne 2. 8. 2014 (žalobkyně tento nárok v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu uplatnila jako nárok [číslo]). Žalobkyně uvedla, že se jí nepodařilo dohledat předmětnou smlouvou ze dne 2. 8. 2014, k jejímuž předložení byla soudem vyzvána usnesením ze dne 26. 8. 2021, č. j. 8 C 304/2021-45. Žalobkyně tedy vzala žalobu zpět co do celého žalobního nároku [číslo] (vyplývajícího ze smlouvy ze dne 2. 8. 2014) a požadovala, aby soud v tomto rozsahu řízení zastavil. 4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, resp. k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání, se nevyjádřili, a soud tak dle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), předpokládal, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 5. S ohledem na částečné zpětvzetí žaloby soud neprovedl důkazy navržené k nároku vyplývajícímu ze smlouvy ze dne 2. 8. 2014, neboť by tento postup byl s ohledem na částečné zpětvzetí žaloby nadbytečný. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Právní předchůdkyně žalobkyně (společnost [právnická osoba]) a žalovaná uzavřely dne 12. 11. 2014 smlouvu, na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 11 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnutou částku spolu s poplatkem ve výši 9 196 Kč vrátit v 60 pravidelných týdenních splátkách nejpozději do 6. 1. 2016 (prokázáno smlouvou o zápůjčce [číslo] ze dne 12. 11. 2014). Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas. Žalovaná uhradila na předmětnou smlouvu ze dne 12. 11. 2014 celkem 5 786,96 Kč (prokázáno tabulkou umoření ze dne 1. 7. 2018). Na základě smlouvy o postoupení byla pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovanou postoupena na žalobkyni a žalovaná o tom byla vyrozuměna dopisem (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 6. 2018 včetně seznamu postoupených pohledávek a oznámením o postoupení pohledávek ze dne 14. 6. 2018). Před podáním žaloby byla ze strany žalobkyně zaslána předžalobní upomínka ve smyslu ustanovení § 142a občanského soudního řádu (viz výzva k plnění ze dne 12. 11. 2018 včetně podacího lístku). 6. Ostatní důkazy předložené žalobkyní neobsahují skutečnosti nové či pro tuto věc relevantní. 7. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), když k uzavření smlouvy došlo za jeho účinnosti. 8. Podle ustanovení § 2390 o. z., přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 9. Podle ustanovení § 2392 odst. 1 o. z., při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. 10. Podle ustanovení § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 11. Podle § 1751 odst. 1 o. z., lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. 12. Podle ustanovení § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 13. Podle ustanovení § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně plnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanovení vláda nařízení; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 14. Podle ustanovení § 1879 o. z., může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 15. Podle ustanovení § 1880 odst. 1 o. z., nabývá postoupením pohledávky postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená. 16. Podle § 96 odst. 1 o. s. ř., žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Podle odst. 3 téhož ustanovení, jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Nebylo-li dosud o věci rozhodnuto, pokračuje soud po právní moci usnesení v řízení. Podle odst. 4 téhož ustanovení, ustanovení odstavce 3 neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání. 17. Vzhledem k tomu, že žalobkyně vzala žalobu částečně zpět předtím, než začalo jednání, rozhodl soud ve výroku I. tohoto rozsudku dle § 96 odst. 1, a 4 o. s. ř. o zastavení řízení v části dotčené zpětvzetím, nezkoumaje souhlas žalované. Soud tedy řízení zastavil co do žalobního nároku [číslo] který vyplývá ze smlouvy ze dne 2. 8. 2014 a dále se zabýval žalobním nárokem [číslo]. 18. Dle judikatury je v rozporu s dobrými mravy zpravidla výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004). 19. Na základě shora citovaných zákonných ustanovení a uvedené judikatury dospěl soud k závěru, že sjednané poplatky, jež svou povahou jsou úrokem (když za úrok se považují jakékoli poplatky, které svou povahou plní funkci úroku), jsou nepřiměřeně vysoké, když úroky činí více než 83 % z půjčené částky za 60 týdnů, když ve srovnatelném období banky poskytovaly spotřebitelské úvěry zpravidla za roční úrok okolo 9,1 % ročně, jak vyplývá z veřejně dostupných informací ČNB (https://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.PARAMETRY_SESTAVY?p_sestuid=58842&p_strid=AAABAA&p_lang). Takto stanovené úroky se příčí dobrým mravům (srov. rozhodnutí Krajského soudu v Praze sp. zn. 22 Co 215/2015, popř. rozhodnutí Krajského soudu v Praze sp. zn. 27 Co 219/2015), a jsou tedy neplatně sjednané. Z tohoto důvodu soud uzavřel, že uzavřené smlouvy jsou neplatné a věc posoudil jako nárok z titulu bezdůvodného obohacení (§ 2991 a nás. o. z.). 20. Žalovaná od právní předchůdkyně žalobkyně nabyla bez právního důvodu (na základě neplatné smlouvy o zápůjčce) dne 12. 11. 2014 částku 11 00 Kč, přičemž žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně uhradila celkem částku 5 786,96 Kč. S ohledem na neplatnost smluv je nutné zaplacené částky započíst na poskytnuté jistiny (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 9. 2. 2011, sp. zn. Pl. ÚS 1/10), žalobkyně je tak oprávněna nárokovat po žalované zaplacení celkově částky 5 213,04 Kč (11 000 Kč - 5 786,96 Kč). Aktivní legitimace žalobkyně vyplývá ze smlouvy o postoupení pohledávek (§ 1879 a násl. o. z.). 21. Jelikož je žalovaná v prodlení se zaplacením dlužné částky přiznal s