8 C 328/2021-43 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalovaném zaplacení celkové částky 66 237,38 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výrokové části tohoto rozhodnutí. Dle tvrzení žalobkyně uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně (společnost [právnická osoba]) a žalovaný celkem 4 smlouvy o zápůjčce. První smlouva byla uzavřena dne 18. 12. 2017 a na jejím základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 16 000 Kč oproti závazku žalovaného poskytnutou částku vrátit spolu s poplatky (a to úrokem za půjčené prostředky, odměnou za zpracování, poplatkem za splácení v hotovosti) ve výši 13 107 Kč, a to v 18 měsíčních splátkách po 1 618 Kč do 18. 6. 2019. Druhá smlouva byla uzavřena dne 9. 2. 2018 a na jejím základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 11 000 Kč oproti závazku žalovaného poskytnutou částku vrátit spolu s poplatky v celkové výši 9 168 Kč, a to v 18 měsíčních splátkách po 1 121 Kč do 9. 8. 2019 Třetí smlouva byla uzavřena dne 22. 5. 2018 a na jejím základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč oproti závazku žalovaného poskytnutou částku vrátit spolu s poplatky v celkové výši 7 233 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 254 Kč do 16. 7. 2019. Čtvrtá smlouva byla uzavřena dne 28. 6. 2018 a na jejím základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč oproti závazku žalovaného poskytnutou částku vrátit spolu s poplatky v celkové výši 21 542 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 776 Kč do 22. 8. 2019. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas a zůstal žalobkyni z titulu první smlouvy dlužen na jistině částku 8 793,51 Kč a na poplatku částku 5 126,43 Kč. Z titulu druhé smlouvy zůstal žalovaný dlužen na jistině částku 6 133,44 Kč a na poplatku částku 4 475,08 Kč. Z titulu třetí smlouvy zůstal žalovaný dlužen na jistině částku 4 541,73 Kč a na poplatku částku 4 488,47 Kč. Z titulu čtvrté smlouvy zůstal žalovaný dlužen na jistině částku 17 844,56 Kč a na poplatku 14 834,16 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně následně postoupila uvedené pohledávky za žalovaným na žalobkyni, která spolu se zaplacením výše uvedených dlužných částek nárokovala též zaplacení příslušenství (obchodního úroku a zákonného úroku z prodlení). Před podáním návrhu žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě žalovaných částek předžalobní upomínkou. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Podáním ze dne 1. 9. 2021 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do celého nároku vyplývajícího ze smlouvy ze dne 22. 5. 2018 (žalobkyně tento nárok v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu uplatnila jako nárok č. 2). Žalobkyně uvedla, že se jí nepodařilo dohledat předmětnou smlouvou ze dne 22. 5. 2018, k jejímuž předložení byla soudem vyzvána usnesením ze dne 23. 8. 2021, č. j. 8 C 328/2021-37. Žalobkyně tedy vzala žalobu zpět co do celého žalobního nároku č. 2 (vyplývajícího ze smlouvy ze dne 22. 5. 2018) a požadovala, aby soud v tomto rozsahu řízení zastavil. 4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, resp. k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání se nevyjádřili, a soud tak dle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), předpokládal, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 5. S ohledem na částečné zpětvzetí žaloby soud neprovedl důkazy navržené k nároku vyplývajícímu ze smlouvy ze dne 22. 5. 2018, neboť by tento postup byl s ohledem na částečné zpětvzetí žaloby nadbytečný. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Právní předchůdkyně žalobkyně (společnost [právnická osoba]) a žalovaný uzavřeli nejprve dne 18. 12. 2017 smlouvu, na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 16 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutou částku spolu s poplatkem ve výši 13 107 Kč vrátit v 18 pravidelných měsíčních splátkách nejpozději do 18. 6. 2019 (prokázáno smlouvou o zápůjčce [číslo] ze dne 18. 12. 2017). Dále tytéž subjekty uzavřely dne 9. 2. 2018 smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 11 000 Kč, žalovaný se zavázal poskytnutou částku spolu s poplatkem ve výši 9 168 Kč vrátit v 18 pravidelných měsíčních splátkách nejpozději do 9. 8. 2019 (prokázáno smlouvou o zápůjčce [číslo] ze dne 9. 2. 2018). Konečně právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 28. 6. 2018 smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč, žalovaný se zavázal poskytnutou částku spolu s poplatkem ve výši 21 542 Kč vrátit v 60 pravidelných týdenních splátkách nejpozději do 22. 8. 2019 (prokázáno smlouvou o zápůjčce [číslo] ze dne 28. 6. 2018). Žalovaný uhradil na smlouvu ze dne 18. 12. 2017 celkem 14 614 Kč. Na smlouvu ze dne 9. 2. 2018 žalovaný uhradil celkem 8 969 Kč. Na smlouvu ze dne 28. 6. 2018 žalovaný uhradil celkem 12 106 Kč. Na základě smlouvy o postoupení byly pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným postoupeny na žalobkyni a žalovaný byl o tom vyrozuměn dopisem (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 včetně seznamu postoupených pohledávek a oznámením o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020). Před podáním žaloby byla ze strany žalobkyně zaslána předžalobní upomínka ve smyslu ustanovení § 142a občanského soudního řádu (viz výzva k plnění ze dne 28. 1. 2021 včetně podacího lístku). 6. Ostatní důkazy předložené žalobkyní neobsahují skutečnosti nové či pro tuto věc relevantní. 7. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), když k uzavření smlouvy došlo za jeho účinnosti. 8. Podle ustanovení § 2390 o. z., přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 9. Podle ustanovení § 2392 odst. 1 o. z., při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. 10. Podle ustanovení § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 11. Podle § 1751 odst. 1 o. z., lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. 12. Podle ustanovení § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 13. Podle ustanovení § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně plnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanovení vláda nařízení; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 14. Podle ustanovení § 1879 o. z., může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 15. Podle ustanovení § 1880 odst. 1 o. z., nabývá postoupením pohledávky postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená. 16. Podle § 96 odst. 1 o. s. ř., žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Podle odst. 3 téhož ustanovení, jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Nebylo-li dosud o věci rozhodnuto, pokračuje soud po právní moci usnesení v řízení. Podle odst. 4 téhož ustanovení, ustanovení odstavce 3 neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání. 17. Vzhledem k tomu, že žalobkyně vzala žalobu částečně zpět předtím, než začalo jednání, rozhodl soud ve výroku I. tohoto rozsudku dle § 96 odst. 1, a 4 o. s. ř. o zastavení řízení v části dotčené zpětvzetím, nezkoumaje souhlas žalovaného. Soud tedy řízení zastavil co do žalobního nároku [číslo] který vyplývá ze smlouvy ze dne 22. 5. 2018. 18. Dle judikatury je v rozporu s dobrými mravy zpravidla výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo