9 C 119/2021 — Okresní soud Praha-východ

1. Toto rozhodnutí obsahuje vzhledem k výši předmětu řízení zkrácené odůvodnění podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“). Ve věci bylo rozhodnuto na základě listinných důkazů bez nařízení jednání za podmínek § 115a o. s. ř. 2. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným dne 10. 5. 2021 domáhala zaplacení částky 9 325 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že se žalovanou uzavřela dne 3. 9. 2020 Smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] na jejímž základě poskytla žalované částku ve výši 5 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutou částku splácet v měsíčních splátkách ve výši 1/5 dlužné částky, nejméně pak ve výši 300 Kč. Dále se žalovaná zavázala uhradit poplatek za čerpání úvěru ve výši 20 % z čerpané jistiny, tedy ve výši 1 000 Kč, a úrok ve sjednané celkové výši 20 % měsíčně za dobu od prvního dne druhého měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k čerpání peněžních prostředků, do jejich vrácení. V případě, že by došlo ke splatnosti celého úvěru, zavázala se žalovaná zaplatit z peněžních prostředků sjednaný úrok ve výši 15 % ročně namísto sjednaného úroku ve výši 20 % měsíčně. V případě, že dojde k prodlení se splacením dluhu, byla žalovaná povinna uhradit smluvní pokutu ve výši 121 Kč za každý započatý kalendářní měsíc prodlení. Jelikož byla žalovaná po dobu více než dvou měsíců v prodlení se splácením dlužné částky, stal se celý dluh splatným, a žalovaná je tedy od 1. 1. 2021 v prodlení. Součástí dlužné částky je tak jistina ve výši 5 000 Kč, poplatek za čerpání úvěru ve výši 1 000 Kč, smluvní pokuta ve výši 363 Kč a součet jednotlivých částek kapitalizovaného úroku ve výši 2 962 Kč, a to ve výši 20% ročně z částky 6 121 Kč za měsíc listopad 2020, ve výši 20% ročně z částky 7 449 Kč za měsíc prosinec 2020, ve výši 8% ročně z částky 9 088 Kč za měsíc leden 2021 a ve výši 8% ročně z částky 9 212 Kč za měsíc únor 2021. Žalovaná neuhradila ničeho, a to ani po zaslání předžalobní upomínky ze dne 8. 4. 2021. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 4. Z předložených listinných důkazů (Smlouva o revolvingovém úvěru [číslo] výpis z běžného účtu ze dne 30. 9. 2020, výpisy k revolvingovému úvěru ze dne 12. 10. 2020, 10. 11. 2020, 10. 12. 2020, 11. 1. 2021 a 10. 2. 2021, předžalobní upomínka ze dne 8. 4. 2021, vč. podacího archu, žádost žalované o poskytnutí úvěru, výplatní pásky žalované) následující skutkový stav. Žalovaná uzavřela dne 3. 9. 2020 se žalobkyní smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] ve které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč na účet č. [bankovní účet] a žalovaná se zavázala úvěr vrátit ve splátkách ve výši 1/5 dlužné částky, nejméně pak ve výši 300 Kč (čl. 4 smlouvy), spolu s poplatkem za čerpání úvěru ve výši 1 000 Kč (čl. 5 smlouvy) a úrokem ve výši 20 % měsíčně za dobu od prvního dne druhého měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k čerpání peněžních prostředků, do jejich vrácení (čl. 6 smlouvy). Před uzavřením smlouvy žalovaná sdělila žalobkyni, že její výše příjmů činí 21 000 Kč měsíčně (čistého), bydlí ve vlastním domě s náklady 4 000 Kč měsíčně, náklady na obživu vyčíslila na částku 8 000 Kč a ostatní náklady na částku 4 000 Kč; doložila též dvě výplatní pásky za červen a červenec 2020, z nichž bylo zjištěna vyplacená mzda 21 674 Kč (6/ 2020), respektive 20 950 Kč (7/ 2020). Žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky dne 3. 9. 2020. Žalovaná byla pravidelně informována o dlužných částkách a byla vyzývána k jejich úhradě. Jelikož se žalovaná dostala se splácením úvěru do prodlení delšího než 2 měsíce, stal se celý dluh splatným a žalovaná se ke dni 1. 1. 2021 dostala do prodlení (čl. 6 smlouvy). Žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou dne 8. 4. 2021. Žalovaná do dnešního dne neuhradila ničeho. 5. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány. 6. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 2396 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. 8. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 9. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Dle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění (dále jen zákona č. 257/2016 Sb.), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 11. Na základě zjištěných skutečností soud uzavřel, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 a násl. o. z., na základě níž žalované vznikla povinnost vrátit poskytnuté peněžní prostředky spolu se sjednanými úroky a poplatky. Žalovaná tuto svou povinnost nesplnila řádně a včas. Bylo prokázáno, že žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalované k zaplacení poskytnuté zápůjčky ve smyslu ustanovení § 86 zákona č. 257/2016 Sb., když výše poskytnuté zápůjčky, respektive splátek pro její vrácení (celkově ve výši 1 200 Kč měsíčně) odpovídala reálným možnostem žalované, tj. jejímu příjmu cca 21 000 Kč měsíčně a nákladů ve výši 16 000 Kč měsíčně. Protože žalovaná dluh doposud neuhradila, dostala se ode dne následujícího po zesplatnění do prodlení (§ 1968 o. z.) a je povinna platit i úrok z prodlení v zákonné výši, tj. ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud tak shledal žalobu zcela důvodnou, když též výše požadovaného úroku kapitalizovaného ve výši 2 962 Kč zákonným hlediskům dle § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., neboť počínaje 3. měsícem prodlení je požadované toliko ve výši 8% ročně z dlužné částky, tedy ve výši nižší, než stanoví zákon. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 151 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 3 667 Kč Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „a.t.“), náleží odměna ve výši 200 Kč, dle § 14b odst. 5 a.t. pak též paušální náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč za každý ze tří úkonů právní služby do podání žaloby včetně (za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní upomínku a písemné podání nebo návrh ve věci samé) K přiznání nákladů řízení podle § 14b a.t. soud přistoupil z důvodu, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech (např. řízení vedené u Okresního soudu Praha - východ pod sp. zn. 24 C 202/2020, 7 C 266/2020, 8 C 138/2020) a tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje 50 000 Kč. Dále soud přiznal odměnu advokáta ve výši 1 500 Kč (dle § 7 a § 8 odst. 1 a.t.) a paušální náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč (dle § 13 odst. 4 a.t.) za úkon právní služby - vyjádření ze dne 29.9.2021. Protože je advokát plátcem DPH, soud navýšil přiznané náklady řízení (vyjma soudního poplatku) o DPH ve výši 21%. 13. Soud nepřiznal odměnu a paušální náhradu nákladů řízení za úkon právní služby – vyjádření ze dne 2.11.2021. Byť byl tento úkon učiněn k výzvě soudu, jedná se o odůvodnění částky odpovídajících kapital