11 C 210/2021-52 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobce se domáhal zaplacení částky 187 000 Kč s příslušenstvím s tím, že s žalovaným uzavřel dne [datum] smlouvu o půjčce, na základě které půjčil žalovanému v hotovosti 212 000 Kč. Žalovaný se je zavázal vrátit nejpozději do [datum], avšak nevrátil. Dne [datum] žalovaný svůj dluh uznal a zavázal se jej uhradit do [datum]. Na dluh splatil pouze 100 000 Kč. Dne [datum] uznal žalovaný opětovně svůj dluh s tím, že jej splatí do [datum]. Téhož dne [datum] uzavřeli účastníci další smlouvu o půjčce, na základě které půjčil žalobce žalovanému 75 000 Kč v hotovosti. Žalovaný se zavázal půjčku uhradit do [datum], avšak do dnešního dne tak neučinil. 2. Žalovaný se k věci samé nevyjádřil. 3. Ve věci již byl dne [datum] vydán zdejším soudem rozsudek pro zmeškání č. j. 11 C 210/2021-27, k návrhu žalovaného však byl zrušen usnesením ze dne 17. 6. 2022, č. j. 11 C 210/2021-43. 4. Provedeným dokazováním zjistil soud následující skutečnosti. 5. Ze smlouvy o půjčce ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce se s žalovaným dohodl na tom, že žalovanému poskytne finanční půjčku ve výši 212 000 Kč za účelem zaplacení akontace na koupi bytu. Datum splatnosti je [datum]. Podpis žalovaného je na smlouvě úředně ověřen. 6. Ze smlouvy o uznání dluhu ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný uznal dluh ze dne [datum] ve výši 212 000 Kč, který se zavázal splatit do [datum]. Pod smlouvou je ručně dopsána poznámka – dne [datum] zaplaceno 100 000 Kč, podepsána oběma účastníky. 7. Ze smlouvy o uznání dluhu ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný uznal dluh ze dne [datum] ve výši 212 000 Kč, který se zavázal splatit do [datum]. Pod smlouvou je ručně dopsána poznámka – dne [datum] zaplaceno 100 000 Kč, podepsána oběma účastníky. 8. Ze smlouvy o půjčce ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný přezval od žalobce v hotovosti 75 000 Kč, což stvrdil svým podpisem, a zavázal se je vrátit do [datum]. 9. Z výzvy k úhradě dluhu ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný byl před podáním žaloby vyzýván k úhradě dlužné částky. 10. Na základě zjištění učiněných z předložených listin vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci. Žalobce poskytl žalovanému finanční částku ve výši 212 000 Kč, což žalovaný opakovaně uznal, a na kteroužto částku uhradil pouze 100 000 Kč. Žalobce žalovanému poskytl rovněž finanční hotovost ve výši 75 000 Kč, kterou žalovaný nesplatil. Žalobce vyzval žalovaného před podáním žaloby ke splacení dluhu. 11. Hmotněprávní posouzení věci bylo, pokud jde o první smlouvu o půjčce a první uznání dluhu, založeno na právní úpravě zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále též„ obč. zák.“), a pokud jde o druhou smlouvu zápůjčce a druhé uznání dluhu na právní úpravě zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále též„ o. z.“). 12. Podle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. 13. Podle § 558 obč. zák. uzná-li někdo písemně, že zaplatí svůj dluh určený co do důvodu i výše, má se za to, že dluh v době uznání trval. U promlčeného dluhu má takové uznání tento právní následek jen věděl-li ten, kdo dluh uznal, o jeho promlčení. 14. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 15. Podle § 2053 o. z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. 16. Podle 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 17. Na základě shora uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že žalobce a žalovaný uzavřeli dvě smlouvy o zápůjčce (první za účinnosti zákona [číslo] občanský zákoník, druhou již za účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník), přičemž dluh z první zápůjčky žalovaný dvakrát písemně uznal. Žalobce poskytnul žalovanému celkem 287 000 Kč, přičemž žalovaný na tuto částku uhradil toliko 100 000 Kč. Žalovaný tedy svou povinnost vrátit zbývající část předmětu zápůjčky (187 000 Kč) nesplnil. 18. Jelikož se žalovaný ocitl v prodlení s plněním peněžitého dluhu, náleží žalobci též úrok z prodlení podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Výše úroku z prodlení je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb., přičemž úrok požadovaný žalobcem nepřesahuje výši úroku z prodlení stanovenou tímto nařízením. 19. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl (výrok I). 20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jež byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 63 074 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 9 350 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 7 bod 5 a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 8 580 Kč za každý z pěti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. (převzetí věci, předžalobní upomínka, sepis žaloby a účast na jednání soudu dne [datum] a dne [datum]) a náhrada daně z přidané hodnoty v sazbě 21 %, tj. ve výši 9 324 Kč O splatnosti náhrady nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobce soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o. s. ř. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů podle § 160 odst. 1 o. s. ř. (výrok II).