21 C 142/2022-27 — Okresní soud Praha-východ

1. Toto rozhodnutí obsahuje zkrácené odůvodnění podle ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., Občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“). 2. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, jelikož mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně, společnosti [právnická osoba] sice probíhala jednání o uzavření smlouvy, ale ta nebyla ze strany žalovaného uzavřena. Právní předchůdkyně žalobkyně nicméně poskytla žalovanému částku [částka] dne [datum], a to na jeho bankovní účet č. [bankovní účet]. Žalovaný však tuto částku žalobkyni nevrátil, čímž získal majetkový prospěch bez právního důvodu, a to ani na základě zaslané předžalobní upomínky ze dne [datum]. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle § 115a o. s. ř. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci řízení se ve stanovené lhůtě nevyjádřili. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o. s. ř. 5. Z předložených listinných důkazů zjistil soud následující skutkový. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], sídlem [ulice a číslo], [obec a číslo] a žalovaným probíhalo jednání o uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru (viz návrh smlouvy o spotřebitelském úvěru a formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru). Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému bezhotovostně bankovním převodem dne [datum] na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet] částku [částka] (viz potvrzení o provedené platbě a zpráva banky o majiteli účtu). Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela dne [datum] s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, na základě níž postoupila svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni (viz smlouva o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek). Dopisem ze dne [datum] bylo žalovanému oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni, zároveň s tím byl žalovaný vyzván k uhrazení dlužné částky (viz oznámení o postoupení pohledávky). Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky (viz předžalobní upomínka ze dne [datum] včetně podacího lístku). 6. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány. 7. Podle ustanovení § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Soud proto předmětný závazkový právní vztah posuzoval podle předpisů platných ke dni jeho vzniku, tj. ke dni [datum]. 8. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 9. Na základě výše uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Aktivní věcná legitimace žalobkyně k podání žaloby je dána na základě postoupení pohledávky podle § 1879 a násl. o. z. Žalobkyni náleží z titulu bezdůvodného obohacení nárok na vrácení poskytnuté částky [částka], jelikož žalovanému vznikla povinnost vrátit získaný majetkový prospěch, který byl získán plněním bez právního důvodu. Soud tak shledal žalobu zcela důvodnou. Vzhledem k tomu, že žalovaný byl se splněním svého dluhu v prodlení, přiznal soud žalobkyni úroky z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (§ 1970 o. z.). 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. K výpočtu nákladů řízení podle § 14b advokátního tarifu soud přistoupil, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech (viz např. řízení vedené u Okresního soudu Praha-východ pod sp. zn. [spisová značka], [spisová značka] či [spisová značka]) a tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje [částka] O povinnosti zaplatit náhradu nákladů k rukám zástupce žalobkyně soud rozhodl podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. 11. Lhůta ke splnění povinnosti byla určena podle ustanovení § 160 odst. 1, část věty před středníkem o. s. ř., neboť ke stanovení jiné lhůty neshledal soud důvody.