21 C 189/2022-20 — Okresní soud Praha-východ

1. Toto rozhodnutí obsahuje zkrácené odůvodnění podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., Občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“). 2. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným dne [datum] domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím z titulu nezaplacených rozhlasových poplatků za období od [datum] do [datum]. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 4. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle § 115a o. s. ř. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci se ve stanovené lhůtě nevyjádřili, ačkoli jim předmětné usnesení bylo řádně doručeno. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o. s. ř. 5. Z předložených listinných důkazů zjistil soud následující skutkový stav. Žalovaná, která byla dne [datum] vyzvána k placení rozhlasového poplatku, je od [datum] evidována jako poplatník rozhlasového poplatku (viz výzva k placení rozhlasového poplatku a Výpis z evidence rozhlasového poplatníka). Žalovaná neuhradila rozhlasové poplatky ve výši [částka] měsíčně za období od [datum] do [datum] a přirážku ve výši [částka], a to ani přes výzvu žalobkyně (viz výzva, vč. dokladu o jejím odeslání). Žalovaná tak dluží žalobkyni za předmětné období částku ve výši [částka] ([anonymizováno] krát [částka]). 6. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány. 7. Hmotněprávní posouzení věci bylo založeno mimo jiné na právní úpravě zákona č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), neboť všechny rozhodné skutečnosti nastaly již za jeho účinnosti (§ 3028 odst. 1 o. z.). 8. Podle ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o rozhlasových a televizních poplatcích“) se rozhlasový poplatek platí ze zařízení technicky způsobilého k individuálně volitelné reprodukci rozhlasového vysílání, je-li šířeno prostřednictvím zemských rádiových vysílacích zařízení využívajících rádiové kmitočty vyhrazené pro šíření a přenos rozhlasového nebo televizního vysílání, družic nebo kabelových systémů (dále jen„ rozhlasový přijímač“). Toto zařízení se považuje za rozhlasový přijímač i v případě, že si jej poplatník upraví k jinému účelu. 9. Podle ustanovení § 3 odst. 1 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích je poplatníkem rozhlasového poplatku fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní rozhlasový přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá rozhlasový přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba. 10. Podle ustanovení § 6 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích činí měsíční výše rozhlasového poplatku [částka]. 11. Podle ustanovení § 9 odst. 1 písm. a) zákona o rozhlasových a televizních poplatcích je poplatník, který nesplnil oznamovací povinnost podle § 8 odst. 2 ve stanovené lhůtě, povinen zaplatit Českému rozhlasu kromě dlužných poplatků i přirážku ve výši [částka] v případě, že tak učinil v souvislosti s placením rozhlasového poplatku. 12. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k závěru, že žalovaná se v důsledku nesplnění povinnosti přihlásit rozhlasový přijímač stala poplatníkem rozhlasového poplatku a současně jí vznikla povinnost zaplatit výše uvedenou přirážku. Žalovaná svou povinnost platit rozhlasové poplatky a přirážku, stanovenou uvedeným zákonem, v předmětném období nesplnila a tím se se splněním svého závazku dostala do prodlení (§ 1968 o. z.) a je povinna platit z nezaplacené částky úrok z prodlení (§ 1970 o. z.). Výše úroku z prodlení je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 13. S ohledem na výše uvedené soud shledal žalobu důvodnou a v celém rozsahu jí vyhověl. 14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal plně úspěšné žalobkyni náhradu nákladů řízení v celkové výši [částka], která se sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a z náhrady nákladů nezastoupeného účastníka podle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb. po [částka] za jeden úkon (předžalobní výzva a sepis žaloby). K výpočtu nákladů řízení podle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. soud přistoupil, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech (viz např. řízení vedené u Okresního soudu Praha-východ pod sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka] či [spisová značka]) a tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje [částka]. 15. Lhůta ke splnění povinnosti byla určena podle ustanovení § 160 odst. 1, část věty před středníkem o. s. ř., neboť ke stanovení jiné lhůty neshledal soud důvody.