21 C 204/2022-26 — Okresní soud Praha-východ

1. Toto rozhodnutí obsahuje zkrácené odůvodnění podle ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., Občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“). 2. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným dne [datum] domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím z titulu dlužného pojistného za období od [datum] do [datum] dle pojistné smlouvy [číslo] – Pojištění vozidla [značka automobilu], [registrační značka], [anonymizována čtyři slova], uzavřené mezi účastníky dne [datum]. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Žalovaný je občanem [příjmení] republiky s pobytem v České republice, proto se soud zprvu zabýval otázkou pravomoci a příslušnosti českého soudu a otázkou rozhodného práva. Soud na daný vztah – podle ust. § 2 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém - aplikoval úpravu obsaženou ve smlouvě mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech, vyhlášenou pod [číslo] Sb.m.s., a dospěl k závěru, že podle čl. 48 bod 5 uvedené mezinárodní smlouvy je dána jeho pravomoc i příslušnost k rozhodnutí věci a podle ust. čl. 48 bod 2, 4 uvedené mezinárodní smlouvy je rozhodným právem právní řád České republiky, když smlouva byla uzavřena na území České republiky. 5. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle § 115a o. s. ř. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila již v podané žalobě, žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o. s. ř. 6. Z předložených listinných důkazů zjistil soud následující skutkový stav. Žalobkyně jako pojistitel uzavřela se žalovaným jako pojistníkem dne [datum] pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo Komplexní pojištění vozidla [anonymizováno], a to vozidla [anonymizováno], [registrační značka]. Žalovaný se předmětnou pojistnou smlouvou zavázal hradit žalobkyni roční pojistné ve výši [částka] Počátek pojištění byl smlouvou sjednán na [datum]. Účastníci si dále sjednali, že se jejich vzájemná práva a povinnosti řídí všeobecnými pojistnými podmínkami (viz pojistná smlouva a Všeobecné pojistné podmínky žalobkyně). Žalovaný nezaplatil pojistné splatné dne [datum]. K zániku pojištění pro neplacení pojistného došlo ke dni [datum] (viz upomínky z [datum], [datum] a [datum]). Žalovaný tak žalobkyni dluží na pojistném za období od [datum] do [datum] částku [částka] a na poplatcích za upomínky [částka] (viz Všeobecné pojistné podmínky, Sazebník poplatků a přehled inkasní bilance). Žalovaný svůj dluh neuhradil ani na základě předžalobní upomínky ze dne [datum] (viz předžalobní upomínka včetně podacího archu). 7. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány. 8. Soud založil hmotněprávní posouzení věci na právní úpravě zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), když pojistná smlouva byla uzavřena již za jeho účinnosti. Věc byla posouzena konkrétně podle § 2758 a násl. o. z., § 2779 o. z., § 2782 a 2783 o. z. a podle § 3, § 12 odst. 1 a § 13 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). Žalovaný uzavřel s žalobkyní pojistnou smlouvu, na jejímž základě se zavázal platit žalobkyni za poskytnuté pojištění roční pojistné splatné pololetně. Jelikož žalovaný neplnil z řádného závazkového právního vztahu (pojistné smlouvy), je povinen za dobu trvání pojištění zaplatit pojistné, neboť pojistitel má za pojistnou dobu právo na pojistné (§ 2782 o. z.), jakož i smluvený poplatek za zaslání upomínky. Žalovaný nezaplatil příslušné pojistné ve lhůtě splatnosti, proto se dostal ode dne následujícího po splatnosti do prodlení (§ 1968 o. z.), čímž žalobkyni vznikl i nárok na zaplacení úroku z prodlení (§ 1970 o. z.), a to ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 9. S ohledem na výše uvedené soud shledal žalobu důvodnou a v celém rozsahu jí vyhověl. 10. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy ve věci zcela úspěšné žalobkyni náleží plná náhrada nákladů řízení. Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a z nákladů zastoupení advokátem, kterému dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“) náleží odměna ve výši [částka], a dle § 14b odst. 5 advokátního tarifu náhrada hotových výdajů ve výši [částka] za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, výzvu k plnění a písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu) a dále náhrady za daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % ve výši [částka]. K výpočtu nákladů řízení podle § 14b advokátního tarifu soud přistoupil, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech (viz např. řízení vedené u Okresního soudu Praha-východ pod sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], či [spisová značka]) a tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje [částka]. 11. Lhůta ke splnění povinnosti byla určena podle ustanovení § 160 odst. 1, část věty před středníkem o. s. ř., neboť ke stanovení jiné lhůty neshledal soud důvody.