22 C 293/2022 — Okresní soud Praha-východ

1. Mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], a žalovanou byla 24. 10. 2019 uzavřena„ Smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo]“. Před jejím uzavřením posoudil právní předchůdce žalobkyně schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr. Dle § 84 - § 89 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, posuzování schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr probíhá na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných, přiměřených informací získaných i od spotřebitele, je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, i z jiných zdrojů. Spotřebitel je povinen poskytnout věřiteli na jeho žádost úplné a pravdivé informace nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, spotřebitel je povinen je na žádost věřitele vysvětlit, doplnit. Žalobkyně, právní předchůdce jako poskytovatel spotřebitelského úvěru, splnil zákonnou povinnost dle § 84 - § 89 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, s odbornou péčí posoudil schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, především zhodnocením informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením smlouvy. Žalovaná byla dotazována na rodinné, majetkové, pracovní, jiné poměry tyto informace byly ověřovány doklady vyžádanými od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány do karty zákazníka (žalované) a ověřeny doklady uvedenými v kartě zákazníka („ Dokumenty k ověření“,„ Dokumenty na ověření finanční situace“), zejména výplatní pásky, pracovní smlouva, nájemní smlouva. Toto potvrzuje i předmětná smlouva, kdy v čl. 7 je uvedeno:„ Zákazník potvrzuje, že [příjmení] [jméno] s odbornou péčí posoudil jeho schopnost splácet Spotřebitelský úvěr, a to i na základě informací získaných od Zákazníka, které jsou obsahem Karty zákazníka – Žádosti o Spotřebitelský úvěr a o kterých Zákazník prohlašuje, že jsou pro tento účel dostatečné, úplné, pravdivé a přesné. Zákazník dále potvrzuje, že je schopen posoudit, zda tato Smlouva odpovídá jeho potřebám a finanční situaci.“ V čl. 7 smlouvy žalovaná prohlásila, že před uzavřením smlouvy poskytla úplné, pravdivé, přesné údaje nezbytné pro posouzení schopnosti splácet poskytnutou půjčku, zápůjčku, je plně svéprávná pro uzavření smlouvy, je schopna splatit celou dlužnou částku dle podmínek ve smlouvě. Úplnost, přesnost a pravdivost veškerých uvedených údajů žalovaná stvrdila podpisem i v kartě zákazníka při vyplňování žádosti o spotřebitelský úvěr. Nashromážděné a ověřené údaje byly spolupracovníkem právního předchůdce žalobce odeslány do jeho obchodního informačního systému obsahujícího skóringový model zahrnující kritéria, vycházející ze statistických dat, který schopnost splácet danou částku vyhodnotil. Po odborném posouzení schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr dospěl věřitel k závěru, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitelský úvěr splácet. Na základě tohoto odborného vyhodnocení byla teprve s žalovanou uzavřena smlouva. Právní předchůdce žalobkyně neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalované v kartě zákazníka. Žalobkyně nadto zdůrazňuje, že žalovaná se v případě uvedení nepravdivých či hrubě zkreslených údajů, zamlčení podstatných údajů, mohla dopustit trestného činu úvěrového podvodu, § 211 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, v pozdějším znění. Nepochybně není povinností úvěrující instituce prověřovat, zda žadatel o úvěr nedopouští pokusu o úvěrový podvod, zda jedná poctivě. Žalobkyně odkazuje § 6 odst. 1 a § 7 o. z., kdy„ každý má povinnost jednat v právním styku poctivě“,„ má se za to, že ten, kdo jednal určitým způsobem, jednal poctivě a v dobré víře“. Jedná se o principy, které zná již starší judikatura, z nichž plyne, že není povinností jedné strany a priori nedůvěřovat straně druhé, naopak, presumuje se poctivost jednání spolukontrahenta. Pokud by i soud shledal, že žalobkyně dostatečně neprokázala splnění zákonné povinnosti dle § 84 - § 89 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, žalobkyně upozorňuje, že smlouva byla uzavřena po datu nabytí účinnosti zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (1. 12. 2016), neprokázání splnění této povinnosti nezpůsobuje absolutní neplatnost předmětné smlouvy (§ 87 odst. 1 věty druhé zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru). Dle smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky 30 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, žalovaná potvrdila podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaná zavázala zaplatit úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy 6 000 Kč, odměnu za administrativní činnost 6 000 Kč, hotovostní inkaso splátek 12 000 Kč. Úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy a veškeré poplatky žalobkyně souhrnně nazývá„ úhrady za služby“. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny a úhrad za služby se žalovaná zavázala uhradit v 60 týdenních splátkách á 900 Kč počínaje 31. 10. 2019, poslední splátka 17. 12. 2020. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, porušila závazky smlouvy. Ze smluvních ujednání bylo žalované známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit 17. 12. 2020. Ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky žalovaná byla v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami, právní předchůdce žalobkyně mohl od tohoto dne požadovat uhrazení celé zbývající dlužné částky. Zároveň měl ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z celé dlužné částky do jejího úplného zaplacení. Dlužná částka nebyla 17. 12. 2020 řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina 25 200 Kč od 18. 12. 2020 do zaplacení úrokem 25,23 % ročně sjednaným v čl. 1 smlouvy (z rozhodnutí žalobce úrokem v nižší sazbě, než byla ve smlouvě sjednána). Pohledávka ze smlouvy, včetně příslušenství, všemi právy s ní spojenými, byla společností [právnická osoba], postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 7. 1. 2022 žalobkyni, novému věřiteli, účinnost 7. 1. 2022. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem z 7. 1. 2022, z čehož dovozuje žalobkyně aktivní legitimaci. Žalovaná na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku postoupení žalobci uhradila 21.600 Kč, z toho jistina 4.800 Kč, úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy 6 000 Kč, poplatek za administrativní činnost 6 000 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek 4 800 Kč Poslední platba na pohledávku byla žalovanou uhrazena 19. 10. 2020. Ke dni postoupení 7. 1. 2022 činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovanou částku 33.800 Kč, a sestává z dlužné jistiny 25 200 Kč, dlužného úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy 0 Kč, dlužného poplatku za administrativní činnost 0 Kč, dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek 7 200 Kč. Příslušenství pohledávky tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení. Součástí částky 33 800 Kč je i navýšení účtované původním věřitelem, které žalobkyně neuplatňuje. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby nebylo žalovanou uhrazeno ničeho. Žalobkyně tedy požaduje zaplacení celkové dlužné částky 32 400 Kč sestávající z dlužné jistiny 25 200 Kč, dlužných úhrad za služby 7 200 Kč, kapitalizovaných úroků 6 817,15 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení 2 229,15 Kč, úroků 25,23 % ročně z dlužné jistiny 25 200 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny 25 200 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení. Kapitalizovaný úrok 6817,15 Kč je úrok 25,23 % ročně z dlužné jistiny 25 200 Kč od 18. 12. 2020 do data postoupení 7. 1. 2022. Kapitalizovaný úrok z prodlení 2 229,15 Kč je zákonný úrok z prodlení 8,25% ročně počítaný z dlužné jistiny 25 200 Kč od 18. 12. 2020 do data postoupení 7. 1. 2022. Před podáním žaloby byla žalovaná dle § 142a o. s. ř. písemně vyzvána k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Dlužná částka nebyla uhrazena. Žalobkyně je tak nucena se domáhat splnění svého nároku prostřednictvím soudu. Žalobkyně požaduje rovněž náhradu nákladů řízení. 2. Žalovaná se ve věci žádným způsobem nevyjádřila. Nevyjádřila se ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byla poučena, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. 3. Soud dle § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), věc projednal se souhlasem žalobkyně a za předpokládaného souhlasu žalované bez nařízení jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů. 4. Soud konstatuje, že rozhodnutí v této věci je zcela v intencích rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR vydaného ve věci sp.zn. 21 Cdo 1695/2005. Zde Nejvyšší soud ČR uzavírá, že v řízení vedeném dle ustanovení § 115a o. s. ř. nelze zamítnout návrh tehdy, jestliže na základě listin tvořících obsah spisu nelze učinit závěr, že žalobce sv