24 C 268/2022 — Okresní soud Praha-východ

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené žalované částky s příslušenstvím uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel dne [datum] s právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen jako„ právní předchůdce žalobkyně“), smlouvu o půjčce [číslo] na jejímž základě byly žalovanému, po posouzení způsobilosti žalovaného požadovanou půjčku splácet, poskytnuty finanční prostředky výši [částka]. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté finanční prostředky včetně částky ve výši 16 720 Kč, jež se skládala ze součtu kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 554 Kč, z odměny za administrativní zpracování půjčky ve výši 3 800 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 10 366 Kč. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byl sjednán úrok ve výši 21 % ročně. Půjčku včetně poplatku se žalovaný zavázal uhradit v 60 týdenních splátkách po 612 Kč, kdy poslední splátka byla stanovena ke dni [datum]. Žalovaný nehradil sjednané splátky však řádně a včas. Poslední splátka byla žalovaným uhrazena dne [datum] s tím, že žalovaný celkem do dne postoupení pohledávky uhradil částku 13 546 Kč. Za dobu od postoupení pohledávky nebylo žalovaným na danou pohledávku uhrazeno dále již ničeho. Žalovaný tak dluží na jistině 12 622 Kč a na poplatku 10 552 Kč. Žalobkyně má dále dle smlouvy právo na úhradu smluvního úroku ve výši 21 % ročně z dlužné jistiny, který tedy požaduje od [datum] (tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru) do [datum] v kapitalizované výši 9 171,87 Kč a od [datum] do zaplacení ve výši 21 % ročně z dlužné jistiny. Dále žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení od data prodlení se zaplacením celé dlužné částky, tj. od [datum] (tj. marné uplynutí týdenní lhůty po úhradě poslední splátky žalovaným) do [datum] v kapitalizované výši 3 706,20 Kč a od [datum] do zaplacení ve výši 7,5 % ročně z dlužné jistiny. Právní předchůdce žalobkyně postoupil výše specifikovanou pohledávku za žalovaným současné žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], přičemž žalovaný byl o této skutečnosti vyrozuměn dopisem. Výzvu před podáním žaloby žalobkyně žalovanému odeslala. 2. Žalovaný se k věci nevyjádřil. 3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v samotné žalobě, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o.s.ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 4. Na základě provedeného dokazování vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci: Žalovaný uzavřel dne [datum] s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu o půjčce [číslo] na jejímž základě se právní předchůdce žalobkyně zavázal žalovanému poskytnout půjčku ve výši [částka] a žalovaný se zavázal poskytnutou půjčku vrátit i s poplatkem ve výši 16 720 Kč v 60 pravidelných týdenních splátkách po částce 612 Kč, kdy první splátka byla splatná 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy a každá následující splátka vždy do konce následujícího týdenního období. Celkem měl žalovaný vrátit právnímu předchůdci žalobkyně částku 36 720 Kč. Souhrnný poplatek se skládal z úroku 2 554 Kč, z poplatku za administrativní činnost 3 800 Kč a z poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 10 366 Kč. Částka 20 000 Kč byla žalovanému předána v hotovosti při podpisu smlouvy, což žalovaný stvrdil svým podpisem na této smlouvě o půjčce. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky (prokázáno smlouvou o půjčce [číslo]). V rámci smluvních podmínek byla sjednána úroková sazba ve výši 21 % ročně (viz čl. 3 smluvních podmínek smlouvy o půjčce). Dne [datum] byla mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, na základě níž byla na žalobkyni postoupena pohledávka za žalovaným z předmětné smlouvy (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek). Dopisem ze dne [datum] bylo žalovanému oznámeno postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni, zároveň s tím byl žalovaný vyzván k uhrazení dlužné částky (prokázáno oznámením o postoupení pohledávky včetně poštovního podacího archu). Před podáním žaloby byl žalovaný opět vyzván k úhradě dlužné částky (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne [datum] včetně podacího lístku ze dne [datum]). 5. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány. 6. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků řízení při aplikaci § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen jako „o.z.“) tak, že spolu uzavřeli smlouvu o půjčce v souladu s § 657 a násl. zákona č. 40/1964 Sb. ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „obč. zák.“), neboť smlouva o půjčce byla uzavřena dne [datum]. <i>7. Podle § 657 obč. zák., smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.</i> <i>8. Podle § 517 odst. 1 obč. zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Podle § 517 odst. 2 obč. zák. jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.</i> <i>9. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.</i> <i>10. Podle ustanovení § 3 odst. 1 obč. zák. nesmí výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.</i> <i>11. Podle § 39 obč. zák. je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.</i> 12. Za prokázanou má soud aktivní legitimaci žalobkyně. Právní předchůdce žalobkyně svou pohledávku za žalovaným, která je předmětem tohoto řízení, na žalobkyni převedl, a to včetně jejího příslušenství. Dnem účinnosti této smlouvy tak vznikla aktivní legitimace žalobkyně. 13. Na základě výše uvedeného soud uzavřel, že žalovaný měl při uzavření předmětné smlouvy postavení spotřebitele, jednal jako fyzická osoba – nepodnikatel (dle § 52 odst. 3 obč. zák.), právní předchůdce žalobkyně naopak jednal při uzavírání smlouvy v rámci své podnikatelské činnosti a měl tak postavení dodavatele (dle § 52 odst. 2 obč. zák.), uzavřená smlouva je tedy smlouvou spotřebitelskou (§ 52 odst. 1 obč. zák.) a je na ni třeba aplikovat příslušná ustanovení o spotřebitelských smlouvách týkající se ochrany spotřebitele (§ 51a a násl. obč. zák.). Podle § 55 a § 56 odst. 1 a 2 obč. zák. se smluvní ujednání spotřebitelských smluv nemohou odchýlit od zákona v neprospěch spotřebitele, spotřebitel se nemůže vzdát práv, které mu zákon poskytuje, nebo jinak zhoršit své smluvní postavení a rovněž spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. 14. Za shora uvedeného stavu soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o půjčce, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému půjčku ve výši [částka] s tím, že ve smlouvě byl sjednán poplatek v celkové výši 16 720 Kč, který se skládal z úroku, administrativního poplatku a inkasního poplatku. Pokud soud posuzoval nárok žalobkyně, dospěl k závěru, že požadovat smluvní úrok 2 554 Kč a administrativní poplatek 3 800 Kč je po právu, když ze smlouvy je zcela zřejmé, za co jsou tyto platby poskytovány. Jinak tomu je u tzv. inkasního poplatku. Ze smlouvy je sice zřejmé, za co je tento poplatek sjednáván, avšak je třeba upozornit na § 567 odst. 1 obč. zák., který stanoví, že místem plnění je bydliště dlužníka. Zákonodárce tak standardně stanovil místo plnění a pokud žalobkyně požaduje platit za to, že je placeno právě v místě bydliště žalovaného, tak se dle závěru soudu jedná o nepřiměřené ujednání v neprospěch spotřebitele a jako takové nemůže požívat ochrany. 15. Žalovaný uhradil právnímu předchůdci žalobkyně celkem částku 13 546 Kč. Tuto