34 C 24/2022-17 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným k soudu dne [datum] domáhala zaplacení částky 20 925,34 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že dne [datum] žalovaná řídila osobní automobil značky Renault, typ [příjmení], registrační značky [anonymizována dvě slova] [číslo], jehož vlastníkem a provozovatelem byl [jméno] [příjmení], [datum narození], a narazila přední částí vozidla do levé části osobního automobilu [anonymizována dvě slova], [registrační značka], které v opačném směru jízdy řídil [jméno] [příjmení], [datum narození] (dále jen„ poškozený“). Následkem dopravní nehody došlo ke škodě na vozidle poškozeného. Odborné měření na alkohol prokázalo u žalované negativní výsledek. Žalobkyně pověřila [právnická osoba] s. r. o., aby jejím jménem vyřídila pojistnou událost. Jelikož v době nehody ohledně osobního vozidla [příjmení], registrační značka [anonymizována dvě slova] [číslo], nebyla uzavřena smlouva o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem podle § 1 odst. 2 zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, uhradila vzniklou škodu žalobkyně podle § 24 odst. 2 písm. b) výše uvedeného zákona. Žalobkyně vyplatila dne [datum] poškozenému částku ve výši 52 026 Kč za opravu vozidla a dále dne [datum] pojistné plnění ve výši 10 778 Kč za zapůjčení náhradního vozidla po dobu opravy. [právnická osoba] žalobkyně uhradila dne [datum] částku ve výši 2 420 Kč jako náhradu spojenou s vyřízením pojistné události. Žalobkyni vznikl nárok na náhradu toho, co za žalovanou plnila, konkrétně požadovala náhradu za opravu ve výši 52 026 Kč, jednu třetinu náhrady za zapůjčení náhradního vozidla ve výši 3 592,67 a jednu třetinu náhrady za náklady na likvidaci ve výši 806,67 Kč. Na základě shora uvedených skutečností v souladu se zněním § 24 odst. 9 citovaného zákona žalobkyně přípisem uplatnila vůči žalované regresní nárok na náhradu v celkové výši 56 425,34 Kč a stanovila lhůtu k úhradě nejpozději do [datum]. Žalovaná následně uzavřela se žalobkyní dne [datum] dohodu o úhradě pohledávky, kterou se zavázala od [datum] splácet dluh vůči žalobkyni v měsíčních splátkách ve výši 3 000 Kč. Ke dni podání žaloby uhradila žalovaná na svůj dluh částku ve výši 35 500 Kč. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z policejního protokolu ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná dne [datum] řídila osobní automobil značky Renault, typ [příjmení], registrační značky [anonymizována dvě slova] [číslo], a v [obec a číslo] v ulici [anonymizováno], před křižovatkou s ulicí [ulice], narazila přední částí vozidla do levé části osobního automobilu [anonymizována dvě slova], [registrační značka], které v opačném směru jízdy řídil [jméno] [příjmení], [datum narození] (dále jen„ poškozený“). Následkem dopravní nehody došlo ke škodě na vozidle poškozeného. Žalovaná utrpěla lehké zranění spočívající v pohmoždění hrudníku, z místa nehody byla odvezena do nemocnice, odborné měření na alkohol prokázalo u žalované negativní výsledek. 5. Z faktury za opravu [číslo] [právnická osoba] s. r. o. bylo zjištěno, že za opravu vozidla [anonymizována dvě slova], registrační značky [anonymizována dvě slova] [číslo], byla účtována částka ve výši celkem 62 951 Kč. 6. Z likvidační zprávy č. [anonymizováno] [rok] [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že náklady na likvidaci škodné události byly účtovány na částku ve výši 2 420 Kč a náklady za zapůjčení náhradního osobního automobilu byly účtovány na částku 10 778 Kč. 7. Ze stanovení výše skutečné škody vozidla [právnická osoba] s. r. o. soud zjistil, že pojistné plnění hrazené z [anonymizována dvě slova] žalobkyně činilo 52 026 Kč. 8. Z uplatnění práva na náhradu plnění žalobkyně ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána, aby uhradila částku 56 425,34 Kč jako náhradu újmy na vozidle [anonymizována dvě slova], registrační značka [anonymizována dvě slova] [číslo], která byla uhrazena z garančního fondu žalobkyně, a to nejpozději do [datum]. 9. Z dohody o úhradě pohledávky uzavřené dne [datum] mezi žalobkyní a žalovanou soud zjistil, že žalovaná se zavázala splatit žalobkyni pohledávku ve výši 56 425,34 Kč jako náhrady plnění vyplaceného z garančního fondu žalobkyně za újmu způsobenou dne [datum] provozem vozidla [příjmení], registrační značky [anonymizována dvě slova] [číslo], bez sjednaného povinného smluvního pojištění odpovědnosti za újmu, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3 000 Kč, počínaje dnem [datum]. Svůj dluh vůči žalobkyni žalovaná výslovně uznala co do důvodu a výše. 10. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná byla žalobkyní před podáním žaloby vyzvána k zaplacení částky 20 925,34 Kč jako plnění za újmu, která byla způsobena dne [datum] [značka automobilu], typ [příjmení], registrační značky [anonymizována dvě slova] [číslo]. 11. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. Žalovaná dne [datum] osobním automobilem značky Renault, registrační značky [anonymizována dvě slova] [číslo], narazila přední částí vozidla do levé části osobního automobilu [anonymizována dvě slova], [registrační značka], kterou řídil poškozený, a způsobila tak škodu na vozidle poškozeného. Na poškozeném vozidle vznikla škoda ve výši 62 951 Kč spočívající v nutnosti opravy poškození v této výši. Dále žalobkyni vznikla škoda představovaná zaplaceným poplatkem za zpracování škodné události ve výši 2 420 Kč a poplatkem za zapůjčení náhradního osobního automobilu ve výši 10 778 Kč dle § 24 odst. 2 písm. a), b), d) a g) zákona č. 168/1999 Sb., neboť vozidlo [příjmení] [příjmení] k datu dopravní nehody nebylo pojištěno. Protože žalovaná nebyla v době způsobení dopravní nehody pojištěna, uhradila žalobkyně z garančního fondu dle § 24 odst. 2 písm. b) zákona č. 168/1999 Sb., vzniklou věcnou škodu poškozenému vozidlu [anonymizována dvě slova], registrační značky [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], ve výši 56 425,34 Kč. Dopisem ze dne [datum] žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě vyplaceného plnění ve výši 56 425,34 Kč, a to ve lhůtě do [datum]. Dne [datum] uzavřela žalobkyně se žalovanou dohodu o úhradě pohledávky, ve které se žalovaná zavázala splatit žalobkyni dlužné plnění ve výši 56 425, 34 Kč jako náhrady plnění vyplaceného z garančního fondu žalobkyně, a to v pravidelných splátkách ve výši 3 000 Kč, počínaje dnem [datum]. Součástí dohody bylo i výslovné uznání dluhu žalovanou co do důvodu a výše. Dne [datum] byla žalobkyní žalované zaslána předžalobní upomínka. Ke dni podání žaloby uhradila žalovaná na svůj dluh částku 35 500 Kč. 12. Podle ustanovení § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník („dále jen o. z.“), uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. 13. Výše uvedený zjištěný skutkový stav soud posoudil podle § 2053 o. z., a dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Po právní stránce byla věc posouzena tak, že žalovaná jednostranně uznala svůj dluh vůči žalobkyni co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné podobě, tedy prohlášením pojatým do dohody o úhradě pohledávky. Uznáním dluhu nezaniká původní závazek dlužníka, ani nevzniká závazek nový, ale zakládá se jím vyvratitelná právní domněnka, že dluh existoval v době, kdy k uznání došlo. Věřitel (v tomto případě žalobkyně) tak v řízení u soudu nemusí prokazovat vznik dluhu ani jeho výši v době uznání a v rozsahu uznaného dluhu tak přechází důkazní břemeno na dlužníka, tedy ve sporu žalovaného účastníka. Žalovaná přitom v řízení zůstala zcela pasivní a k žalobě se nevyjádřila, a založila tak právní domněnku, že dluh existoval v době, kdy k uznání došlo. Vzhledem k tomu, že žalovaná je se splněním svého dluhu v prodlení, přiznal soud žalobkyni i úroky z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (§ 1970 o. z.). 14. S ohledem na výše uvedené bylo podané žalobě zcela vyhověno. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. V projednávané věci soud neshledal důvody pro stanovení delší lhůty ani ke stanovení splátek. 15. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy ve věci zcela úspěšné žalobkyni náleží plná náhrada nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 838 Kč a z částky 300 Kč představující paušální náhradu hotových výdajů za 1 úkon (žaloba) v souladu s ustanovením § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s