35 C 110/2019-205 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobce se domáhal předmětnou žalobou zaplacení částky 800 000 Kč s příslušenstvím s tím, že dne 22. 3. 2016 byla uzavřena smlouva o zápůjčce na tuto částku. Dne 24. 3. 2016 žalobce poskytl žalovanému prostředky na účet manželky žalovaného. Ten však přes výzvy dluh neuhradil. 2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Uvedl, že účastníci uzavřeli dne 13. 12. 2004 Smlouvu k věrné ruce, na základě které společně vedli projekt„ [anonymizováno 6 slov]“. Žalobce se zavázal tento projekt financovat, žalovaný se zavázal vykonávat práce na projektu. V rámci této dohody žalobce poskytoval žalovanému pravidelnou finanční apanáž, ze které žalovaný financoval nejen předmětný projekt, ale i svoje potřeby, protože jiné příjmy v tomto období neměl. Mezi stranami bylo dohodnuto, že žalovaný tyto platby vypořádá poté, co bude předmětný projekt celý prodán, případně v okamžiku, kdy žalobce odkoupí podíl žalovaného. K tomu však doposud nedošlo. 3. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že strany dne 13. 12. 2004 uzavřely Smlouvu k věrné ruce, na základě které se žalobce zavázal financovat zahajovací část projektu (prvé splátky nákupů pozemků a dalších nemovitostí od Pozemkového fondu České republiky, nákupy pozemků od dalších subjektů a zahajovací činnosti realizovaných projektů). Žalovaný se zavázal k zabezpečování veškerých jednání s dotčenými osobami, k zajišťování komplexních činností a k přípravě, realizaci a řízení jednotlivých provozů. Dále se strany dohodly, že veškeré nemovitosti budou kupovány na žalobce a veškeré činnosti budou realizovány prostřednictvím specifikovaných společností. Žalobce se zavázal převést polovinu veškerého majetku na žalovaného do 2 měsíců, co jej žalovaný vyzve (prokázáno Smlouvou k věrné ruce). Žalobce na základě této dohody nabyl pozemky, které doposud nebyly vypořádány, smlouva doposud nebyla nikterak ukončena (prokázáno žalobcovou výpovědí). Žalobce opakovaně posílal žalovanému finanční prostředky, a to v celkové hodnotě nejméně 38 090 000 Kč (prokázáno výpovědí účastníků, jejich mailovou komunikací a přehledem plateb). Mezi stranami nebyl spor o to, že po obsahové stránce se jednalo o prostředky, které v konečném důsledku měl žalovaný vrátit. Tomu ostatně napovídal i mail žalovaného ze dne 14. 7. 2016, ve kterém sám píše, že již se pomalu blíží doba, kdy bude moci všechno vrátit (prokázáno tímto mailem). 4. Dne 22. 3. 2016 žalovaný zaslal žalobci mail, ve kterém ho žádá o poskytnutí částky 800 000 Kč jako dohodnutého příspěvku za I. pololetí roku 2016. Původně měli dohodnutou částku 600 000 Kč, avšak žalovaný potřeboval něco dodělat okolo domu (prokázáno tímto mailem). V reakci na to žalobce posílá uvedenou částku na účet manželky žalovaného s poznámkou, že jde o půjčku (prokázáno sjetinou z účtu ve spojení s tvrzeními účastníků). Dne 30. 8. 2018 žalobce zasílá dopis, kterým vyzývá žalovaného k zaplacení částky 38 090 000 Kč do středy 5. 9. 2018 (prokázáno touto výzvou) a následujícího dne odesílá žalobce též mail stejného znění (prokázáno tímto mailem). Dne 25. 10. 2018 pak žalobce zasílá předžalobní výzvu (prokázáno touto výzvou). 5. Žalobce k důkazu předložil listinu označenou jako„ Dohoda o společné spolupráci a některých aspektech“ ze dne 22. 12. 2010. Mezi stranami byl spor, zda tato dohoda byla žalovaným podepsána či nikoliv. Žalobce předložil znalecký posudek, ve kterém znalec uvedl, že podpis byl učiněn žalovaným. Z posudku je však zřejmé, že znalec vycházel toliko z kopie listiny a není tak možné zjistit, zda listina byla žalovaným podepsána na originále, nebo zda byl podpis doplněn do kopie jiným způsobem. Žalovaný navíc předložil e-mailovou komunikaci, ve které bylo o obsahu uvedené dohody jednáno nejméně ještě o půl roku později. Autenticitu této komunikace potvrdil i svědek [příjmení]. Soud však konstatuje, že se sice původně pravostí listiny chtěl zabývat, ale to až do okamžiku, kdy žalovaný potvrdil uzavření zápůjček. Vzhledem k tomu, že se mezi stranami stalo nesporným, že účastníci uzavřeli smlouvy o zápůjčkách a tato listina neobsahovala žádné ujednání o splatnosti (toliko hovořila o ručení za tyto zápůjčky podílem žalovaného), soud se již pravostí listiny nezabýval, neboť nebyla schopna ve sporu ničeho změnit. Soud za této situace neprováděl v tomto směru žádné další dokazování. 6. Soud s ohledem na svůj právní názor toliko zkoumal okolnosti splatnosti pohledávky. Z provedených listinných důkazů nebylo možné o splatnosti pohledávky ničeho zjistit, protože takové ujednání buď neobsahovaly, nebo nebyly potvrzeny oběma stranami (například návrh smlouvy z roku 2011 nebyl nikdy přijat). Soudu nezbylo než vycházet z jednotlivých výpovědí, přičemž podstatné výpovědi byly toliko ty účastnické. Svědek [příjmení] ohledně ujednání o splatnosti nic nevěděl. 7. Jako první byl v tomto směru vyslechnut žalovaný. Ten vypověděl, že předmětné prostředky budou vypořádány v rámci komplexního vypořádání vztahů mezi účastníky, kdy ti si rozdělí na polovinu všechny získané nemovitosti a jiné majetky a následně se vypořádají žalobcovy pohledávky za žalovaným. K úplnému vypořádání dojde na základě prodeje dotčeného majetku, nebo vykoupení tohoto majetku žalobcem za cenu v místě a čase obvyklou. 8. V reakci na to vypovídal též žalobce. Ten vypověděl, že si strany ničeho neujednaly ohledně splatnosti. Žalobce předpokládal, že prostředky mu budou vráceny dříve, protože vycházel z toho, že společnost, kterou založili, bude do 3 let prosperovat. Žalovaný navrhoval, že se předmětný dluh bude hradit z podílu žalovaného poté, co začne společnost prosperovat. K tomu však nikdy nedošlo a nedojde. Žalobce explicitně nepotvrdil obsah dohody ohledně splatnosti tak, jak jí postavil žalovaný, i když potvrdil ústní dohodu, že se zaplacením posečká, maximálně potvrdil, to, že by se dluh mořil ze zisku společného podnikání. 9. V obecné rovině platí, že pokud někdo převede prostředky na druhého a není dán důvod takového převodu, tak je potřeba předmětné prostředky vrátit z titulu bezdůvodného obohacení. Pokud je žalovaný přesvědčen, že tyto prostředky vracet nemá, je na něm, aby prokázal důvod, pro který je oprávněn si prostředky v daný okamžik ponechat. Žalovaný byl v tomto směru poučen dle § 118a o. s. ř., nechť prokáže obsah dohody, na základě které by prostředky neměly být žalobci vráceny, jinak se vystaví nebezpečí neúspěchu ve věci. Žalovaný v tomto směru tvrdil pouze dohodu ohledně splatnosti v tom směru, že prostředky měly být uhrazeny výlučně z titulu prodeje majetků získaných v rámci Smlouvy k věrné ruce žalobci nebo třetí osobě. Tuto skutkovou verzi však potvrzuje toliko žalovaný. Žalobcova výpověď v tomto směru nebyla dostatečně určitá a konzistentní, když sice žalobce něco takového předpokládal, ale nepotvrdil, že by se přesně takto účastníci dohodli (potvrdil pouze část této dohody). Navíc této verzi neodpovídá ani e-mailová komunikace, když žalovaný žalobci psal, že se blíží doba, kdy bude moci prostředky vrátit. Je při tom obecně známým faktem, že obhospodařování pozemků je v principu nikdy nekončící činností. To ostatně vyplývá z postupu našich předků jako sedláků při obstarávání půdy za účelem hospodaření. Tito lidé se věnovali takovému hospodaření po celé generace stovky let. Verze žalovaného o splatnosti dluhu však předpokládá, že v blíže neurčené době by měl být projekt ukončen jeho prodejem. To by však předpokládalo vymezení nějakého určitelného cíle. Jeví se při tom jako velmi nepravděpodobné, že by u hospodaření s nemovitým majetkem bez takovéhoto vymezení kdokoliv souhlasil se stanovením splatnosti dluhu, který tu je v řádech desítek milionů korun. Soud proto žalovanému neuvěřil jeho verzi ohledně splatnosti dluhu. Pokud jde o žalobcovu verzi, tak ta nebyla učiněna dostatečně určitě, aby z ní mohl soud vycházet. Soud tak po provedeném dokazování nemá za prokázané, co si účastníci ujednali ohledně splatnosti dluhu. 10. Soud tak uzavřel, že žalovaný v tomto směru neunesl břemeno důkazní, a to ač byl dle § 118a o. s. ř. poučen. 11. Soud jen nad rámec uvádí, že z dalších provedených důkazů nezjistil žádné relevantní skutečnosti, další důkazní návrhy byly učiněny po koncentraci řízení dle § 118b o. s. ř. a navíc ke skutečnostem, které pro věc nebyly podstatné (žádný z navržených důkazů neřešil splatnost pohledávky). Soud proto další dokazování neprováděl. 12. Podle § 3028 odst. 1 o. z., tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle odst. 3, není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. 13. Podle § 269 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, účastníci mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není upravena jako typ