35 C 28/2022-123 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobce se domáhal na žalovaném shora uvedené částky, neboť žalobce a právní předchůdce žalovaného společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ předchůdce žalovaného“) uzavřeli smlouvu, na základě které předchůdce žalovaného přepravoval pro žalobce zásilky, přičemž v souvislosti s touto přepravou od žalobcových klientů vybíral mimo jiné ceny přepravovaného zboží jako dobírky, které měl následně vyplácet žalobci. Předchůdce žalovaného vyinkasoval pro žalobce dobírky v celkově žalované částce, a to na základě faktur č. 119010599 až 119010849, přičemž tyto prostředky žalobci nepředal. Dne 10. 12. 2020 došlo na základě fúze ke sloučení předchůdce žalovaného a žalovaného, čímž povinnost uhradit předmětnou pohledávku přešla právě na žalovaného. 2. Žalobce dále ve své žalobě uvedl, že mu bylo dne 7. 11. 2018 oznámeno, že zásilkou [číslo] (dále jen„ sporná zásilka“) došlo k poškození posuvného pásu předchůdce žalovaného. Ten žalobci poslal fakturu č. 5267788 ze dne 7. 12. 2018 splatnou 21. 12. 2018 znějící na žalovanou částku. Dne 24. 1. 2019 pak předchůdce žalovaného započetl tuto svoji pohledávku na pohledávku žalobcem v tomto řízení uplatněnou. Žalobce vůči předchůdci žalovaného opakovaně uplatňoval neplatnost daného zápočtu, neboť škoda nebyla žalobci řádně doložena. Vzhledem k neplatnosti zápočtu požadoval žalobce uhrazení žalované částky v plném rozsahu, a to včetně úroku z prodlení dle § 1970 o. z. 3. Žalovaný navrhl úplné zamítnutí žaloby. Ve svém vyjádření učinil žalobcem vymezené skutkové okolnosti jako nesporné a toliko se zabýval námitkou započtení pohledávky z titulu náhrady škody, kdy došlo k poškození posuvného pásu. Dle žalovaného žalobce porušil své povinnosti řádně spornou zásilku zabalit, čímž předchůdci žalovaného vznikla škoda, která byla vůči žalobci řádně uplatněna a řádně byla započítána vůči žalované pohledávce. 4. Po provedeném dokazování má soud za prokázané následující skutečnosti: Žalovaný je právním nástupcem právního předchůdce žalovaného, když ten zanikl fúzí sloučením se žalovaným dne 31. 12. 2020 (prokázáno úplnými výpisy z obchodního rejstříku obou společností). Žalobce a předchůdce žalovaného uzavřeli smlouvu, na základě které se předchůdce žalovaného zavázal pro žalobce za úplatu převážet zásilky a mimo jiné i vybírat peníze od žalobcových klientů v rámci tzv. dobírky a tyto prostředky vyplácet ve lhůtě 7 dnů žalobci (prokázáno shodným prohlášením účastníků, vzorovou rámcovou smlouvou, všeobecnými obchodními podmínkami, dodatkem ke smlouvě a výpovědí smlouvy). Žalobce v období od 14. 1. 2019 do 17. 1. 2019 vystavil množství faktur v číselné řadě č. 119010599 až 119010849 svým klientům, u kterých tito byli povinni faktury uhradit formou dobírky přes předchůdce žalovaného. Celková vybraná částka dalece převyšovala žalovanou částku (prokázáno dotčenými fakturami), přičemž z nesporných tvrzení účastníků soud uzavřel, že povinnost žalovaného vydat vybrané prostředky v části převyšující uplatněnou pohledávku zanikla jinak. S ohledem na ve smlouvě sjednaný termín splatnosti byl zbývající dluh nejpozději ke dni 18. 2. 2019 splatným (prokázáno shodnými tvrzeními účastníků). Dle přepravních podmínek byl žalobce povinen zasílat zásilky toliko řádně zabalené, zajištěné tak, aby obal zajišťoval ochranu proti poškození a zajišťoval dostatečnou ochranu pro běžnou přepravu a manipulaci, a to včetně přepravy a manipulace na válečkové dráze (prokázáno všeobecnými obchodními podmínkami). Přes výzvu žalovaný ničeho neuhradil (prokázáno předžalobní výzvou včetně dodejky). 5. Soud má dále za prokázané, že žalobce zaslal prostřednictvím předchůdce žalovaného v rámci sporné zásilky zboží (prokázáno shodnými tvrzeními účastníků), a to patky kotevní s kotvícím hrotem. Tato zásilka byla silně zdeformovaná, takže jednotlivé hroty vyčnívaly z kartonu, čímž došlo k protržení pásu ve vlastnictví předchůdce žalovaného (prokázáno fotografiemi zásilky a pásu). Předchůdce žalovaného vyměnil předmětným pás, nechal jej seřídit a za tuto opravu uhradil částku 68 534 Kč (prokázáno fakturou a servisní zprávou), o čemž byl žalobce informován (prokázáno e-mailem ze dne 7. 11. 2018). Předchůdce žalovaného žalobci tuto škodu fakturoval fakturou č. 5267788 splatnou dne 21. 12. 2018 (prokázáno předmětnou fakturou) a dne 24. 1. 2019 započetl mimo jiné tuto fakturu na žalobcem uplatněné pohledávky (prokázáno tímto zápočtem). 6. Soud se dále zabýval otázkou zabalení sporné zásilky. Z fotografií bylo bez pochyby prokázáno, že ta byla zabalena v krabici, omotaná svazovacími pásy a bublinkovou fólií (prokázáno fotografiemi předmětné zásilky). Dle standardizovaného manuálu pak zboží mělo být zabaleno v 5 vrstvém kartonu tak, že měl být vyplněno měkkou výplní a na konci zpevněna kartonem o nejméně 2 vrstvách. Po uložení zboží pak mělo dojít k doplnění výplně tak, aby se zboží nehýbalo (prokázáno manuálem). Jak byla zabalena sporná zásilka, si svědkové [celé jméno svědka] a [celé jméno svědka] přímo nepamatovali, avšak svědek [celé jméno svědka] uvedl, že všechny zásilky balil podle manuálu poté, co byl řádně seznámen s postupem. Dle svědka [celé jméno svědka] pak nebyl nikdy žádný problém ohledně způsobu zabalení zásilky. 7. Soud tak uzavírá, že z provedeného dokazování je nepochybné, že sporná zásilka byla zabalena dle manuálu, přičemž není jednoznačně zjištěno, zda tento způsob je způsobem dostatečným. K tomu by bylo třeba nařídit znalecké zkoumání, avšak s ohledem na právní názor toto nebylo pro nadbytečnost nařízeno. 8. Jen pro úplnost soud konstatuje, že z dalších provedených důkazů nebyly zjištěny žádné relevantní skutečnosti, další dokazování nebylo pro nadbytečnost provedeno. 9. Dle § 61 odst. 1 zákona č. 125/2008 Sb., fúzí sloučením dochází k zániku společnosti nebo družstva nebo více společností nebo družstev a přechodu jmění zanikající společnosti nebo družstva na nástupnickou společnost nebo družstvo; nástupnická společnost nebo družstvo vstupuje do právního postavení zanikající společnosti nebo družstva, nestanoví-li zvláštní zákon něco jiného. 10. S ohledem na citované ustanovení je žalovaný nástupcem předchůdce žalovaného, přičemž přebral veškeré jmění, tedy i všechna práva a povinnosti vyplývající z poměrů civilního práva. 11. Soud posoudil předmětný vztah mezi žalobcem a předchůdcem žalovaného a uzavřel, že ti uzavřeli smlouvu zasílatelskou dle § 2471 a násl. o. z., v rámci které si strany ujednaly přebírání a vyplácení tzv. dobírek, tedy přebírání prostředků za přepravované zboží od žalobcových klientů. Vzhledem k tomu, že předchůdce žalovaného převzal od žalobcových klientů prostředky v celkové hodnotě nejméně 68 534 Kč, tyto prostředky měl nejpozději dne 18. 2. 2019 vyplatit žalobci a tuto povinnost nesplnil, dostal se do prodlení, přičemž pokud ke dni 19. 2. 2019 ještě nárok existoval, vznikl žalobci nárok na úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud se proto zabýval námitkou žalovaného, zda předmětný nárok nezanikl zápočtem. 12. Podle § 1982 odst. 1 o. z., dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh. Podle odst. 2, započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení. 13. Podle § 1987 odst. 1 o. z., k započtení jsou způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem. Podle odst. 2, pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není. 14. Soud se zaobíral otázkou, zda předmětná pohledávka není neurčitá nebo nejistá. Pohledávka tyto znaky naplňuje například v případě, kdy je třeba ji složitě a zdlouhavě prokazovat. Při tom typickým příkladem složitého a zdlouhavého dokazování by bylo znalecké zkoumání (např. správnosti zabalení dopravovaného zboží). Pokud žalovaný uplatňuje k zápočtu pohledávku, jejíž existenci by bylo třeba zjistit prostřednictvím znaleckého zkoumání, jde o pohledávku, která není způsobilá k započtení dle § 1987 odst. 1 o. z. Ostatně tento názor koresponduje též s názorem vysloveným v rozsudcích Nejvyššího soudu ze dne 1. 10. 2018, sp. zn. 28 Cdo 5711/2017, a ze dne 9. 9. 2020, sp. zn. 31 Cdo 684/2020. 15. Pokud žalovaný namítal, že tímto výkladem by se k předmětné pohledávce nemohl nikdy dostat pro promlčení, tak soud konstatuje, že byla jeho volba, jakým způsobem tuto pohledávku bude uplatňovat. Bylo na jeho rozhodnutí, jakým způsobem k pohledávce přistoupí, tedy zda ji bude vymáhat přímo, nebo zda provede zápočet, a to i přes to, že ji žalovaný zpochybňuje, přičemž složitost dokazování může být důvodem neuznání zápočtu (první z citovaných rozsudků je ze dne 1. 10. 2018). Jeho volba pak nemůže jít žalobci k tíži. 16. Vzhledem k tomu, že žalovaný netvrdil a