35 C 412/2022-18 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobce se domáhal předmětné částky s tím, že žalovaná nezaplatila za období od 1. 7. 2021 do 28. 2. 2022 koncesionářské poplatky za televizního přijímače v částce 135 Kč měsíčně. Žalobce dále požadoval úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni 19. 7. 2022 a náklady uplatnění pohledávky 63 Kč. 2. Žalobce vzal žalobu zpět, pokud jde o celou jistinu a úrok z prodlení v částce 30 Kč, když žalovaná v tomto rozsahu svůj dluh uhradila. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 4. Soud rozhodl bez nařízení jednání, když strany s tímto postupem vyslovily souhlas (§ 115a a 101 odst. 4 o. s. ř.). 5. Soud dle § 96 o. s. ř. částečně zastavil řízení, když žalobce vzal žalobu v tomto rozsahu žalobu zpět a ve věci doposud neproběhlo jednání. Soud tak nepotřeboval souhlas žalované s tímto procesním postupem. 6. Z dostupných důkazů má soud za prokázané, že žalovaná je držitelkou televizního přijímače, který je přihlášen od období 30. 4. 2017 (prokázáno potvrzením o přihlášení). Žalovaná za období od 1. 7. 2021 do 28. 2. 2022 nehradila poplatky spojené s užíváním televizního přijímače ve výši 135 Kč měsíčně. Žalovaná s ohledem na výzvu (prokázáno touto výzvou) dluh na jistině a úroku z prodlení ve výši 30 Kč uhradila až 5. 8. 2022. Žalobce proto předal předmětnou pohledávku k vymáhání externí společnosti, za což uhradil částku 63 Kč (prokázáno smlouvou v registru smluv). 7. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 348/2005 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů (dále jen zákon). Žalovaná je povinna platit poplatek ve lhůtách podle § 7 odst. 2, 3 zákona, přičemž neučiní-li tak je žalobce oprávněn požadovat zaplacení poplatku spolu s úrokem z prodlení dle civilních předpisů (§ 10 zákona ve spojení s § 1970 zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník a nařízením vlády č. 351/2013 Sb.). Výše měsíčního poplatku činí dle § 6 zákona 135 Kč. Vzhledem k tomu, že žalobce žalovanou upomínal, vznikl mu nárok též na náklady spojené s uplatněním pohledávky dle § 513 o. z. 8. Soud s ohledem na shora uvedené přiznal žalobci zbývající část kapitalizovaného úroku z prodlení vyčísleného ke dni 19. 7. 2022 a náklady uplatněné pohledávky 63 Kč. 9. Lhůtu k plnění stanovil soud dle § 160 o. s. ř. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 a 146 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen„ o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci nárok na náhradu nákladů řízení v částce 800 Kč, když řízení bylo povětšinou zastaveno pro chování žalované. 11. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 400 Kč za jeden úkon dle § 2 odst. 1 a dále za jeden úkon dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč. 12. Soud žalobci přiznal náklady nezastoupeného účastníka, neboť s ohledem na konstantní judikaturu Ústavního soudu České republiky (viz např. nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3705/14, ze dne 6. 2. 2015) nepovažuje zastoupení žalobce advokátem za účelně vynaložené náklady řízení.