36 C 418/2021 — Okresní soud Praha-východ

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala zaplacení žalované částky s odůvodněním, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena smlouva o nájmu prostor sloužících podnikání [číslo] s účinností od [datum] na dobu neurčitou, předmětem které bylo užívání prostor sloužících k podnikání jako prodejna s [anonymizována dvě slova] o celkové výměře 61,46 m2, nacházející se v [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [adresa], v ulici [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [obec a číslo] [anonymizováno] (dále jen„ předmětné prostory“) za nájemné ve výši 30 730 Kč bez DPH a měsíční zálohy za služby spojené s užíváním prostor ve výši 2 829 Kč. Při podpisu smlouvy složila žalovaná jistotu ve výši 30 730 Kč. Nájemní vztah skončil dohodou účastníků k [datum], v dohodě se žalovaná zavázala k úhradě veškerého nájemného. Žalovaná nezaplatila nájemné za březen až červenec 2019, po vyúčtování záloh spojených s užíváním předmětných prostor provedla žalobkyně dne [datum] zápočet jistoty proti svým pohledávkám vůči žalované (částečně za nájem na březen 2019 a částečně proti nedoplatku z vyúčtování služeb za rok 2019). Po započtení jistoty činí dluh z nájemního vztahu částku 165 500,54 Kč, která představuje část neuhrazeného nájemného za březen 2019 ve výši 16 768,54 Kč včetně DPH a nájemné za měsíce duben, květen, červen, červenec 2019 vždy v částce 37 183 Kč včetně DPH. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě této částky předžalobní výzvou ze dne [datum], doručenou žalované dne [datum], žalovaná dlužnou částku neuhradila. 2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila s odůvodněním, že dlužné nájemné žalobkyni uhradila. 3. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav: Dle seznamu nemovitostí [list vlastnictví] jsou žalobkyně (spoluvlastnický podíl 2/3) a [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] (spoluvlastnický podíl 1/3) spoluvlastníci pozemku [anonymizováno] [rok], jehož součástí je stavba [adresa] a [anonymizováno] [rok], k. ú. [část obce]. Z nájemní smlouvy [číslo] uzavřené mezi žalobkyní a tehdejší spoluvlastnicí [jméno] [příjmení] (spoluvlastnice pozemku [anonymizováno] [rok], jehož součástí je stavba [adresa] a [anonymizováno] [rok], [anonymizováno] [část obce]), jednající žalobkyní jako většinovým spoluvlastníkem a žalovanou jako nájemcem bylo zjištěno, že předmětem nájmu byly předmětné prostory sloužící k podnikání žalované za roční nájemné 368 760 Kč bez DPH, přičemž pronajímatel i nájemce jsou plátci DPH. Nájemné bylo splatné v měsíčních splátkách ve výši 30 730 Kč bez DPH, splatných vždy do 10. dne v měsíci, za který se nájemné platí. Výše záloh za služby činila měsíčně částku 2 829 Kč. V článku I. odst. 2 bylo uvedeno, že správu domu [adresa] zabezpečuje Správa domu [příjmení] [příjmení], sdružení se sídlem [adresa]. V čl. III odst. 7 nájemní smlouvy žalovaná prohlásila, že je plátce DPH a předmět nájmu používá k uskutečňování své ekonomické činnosti. Pronajímatel prohlásil, že bude uplatňovat DPH, splatné s nájemným. Dle článku IV. měla žalovaná složit jistotu v částce 30 730 Kč k zajištění řádné úhrady závazků žalované z nájemní smlouvy. Doba nájmu byla sjednána od [datum] na dobu neurčitou. Dohodou o skončení nájmu prostor sloužících podnikání ze dne [datum] uzavřenou mezi pronajímateli žalobkyní a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a žalovanou došlo k ukončení nájmu k [datum], nejpozději k tomuto dni měla žalovaná uhradit nájemné. Podle dokumentu nazvaného„ Peněžní deník“, došlo k [datum] k zápočtu jistoty 30 730 Kč oproti nájemnému za březen 2019 v částce 20 092,46 Kč a nedoplatku z vyúčtování služeb za rok 2019 v částce 10 637,54 Kč. Dle dokumentu„ nevyrovnané závazky“ dluží žalovaná za nájemné za měsíce březen – červenec 2019 žalovanou částku v souladu s tvrzeními žalobkyně v bodu 1. rozsudku. Předžalobní výzvou ze dne [datum], doručenou žalované dle doručenky [datum] byla žalovaná vyzvána k úhradě žalované částky do [datum]. Dle informací o subjektech DPH jsou oba účastníci plátci DPH. 4. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. 5. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně jako většinový spoluvlastník označených nemovitostí uzavřela za spoluvlastníky s žalovanou k předmětným prostorám na dobu neurčitou nájemní smlouvu podle § [číslo] a násl. ve spojení s § 2302 a násl. o. z. Uzavření nájemní smlouvy k předmětným prostorám v společné věci spadá podle § 1126 a 1128 o. z. v zásadě do běžné správy (srov. např. [příjmení], J. a kol.: Občanský zákoník III. Věcná práva (§ [číslo]). Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, s. 546 - 575: M. [příjmení]), žalobkyně jako většinový spoluvlastník tak byla oprávněna nájemní smlouvu uzavřít, stejně tak je aktivně legitimována k podání žaloby na vymáhání dlužného nájemného (srov. např. rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 26. 1. 2009 sp. zn. 17 Co 310/2008). Z právních jednání se společnou věcí jsou podle § 1127 o. z., zavázáni a oprávněni spoluvlastníci společně a nerozdílně. Nájemní vztah byl ukončen dohodou k [datum], do té doby měla žalovaná povinnost hradit nájemné v sjednané výši. Pokud jde o požadavek navýšení nájemného o částku DPH (jak bylo také v nájemní smlouvě výslovně zmíněno), tak tato možnost byla v době existence nájemního vztahu zakotvena v § 56a odst. 3 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, v tehdy platném znění, jako výjimka jinak od daně osvobozeného nájmu, pokud rozhodl pronajímatel jako plátce DPH u nájmu nemovité věci jiným plátcům DPH (nájemci), že pro účely uskutečňování jejich ekonomických činností uplatňuje tuto daň. V souzené věci je tato skutečnost zakotvena v čl. III. odst. 7 nájemní smlouvy, přičemž jak žalobkyně tak i žalovaná jsou plátci DPH, což výslovně i v nájemní smlouvě deklarovali. Žalobkyně tak měla právo na nájemné zvýšené o tuto DPH. 6. Žalovaná v řízení přes poučení soudu podle § 118a o. s. ř. neprokázala, že by dlužné nájemné uhradila, soud tak žalobkyni přiznal žalovanou částku včetně zákonného úroku z prodlení podle § 1970 a § 1968 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., když žalobkyně požadovala úrok až od uplynutí lhůty k plnění stanovené v předžalobní výzvě, ačkoliv prodlení žalované nastalo již den následující po splatnosti jednotlivých splátek nájemného. 7. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), tak, že plně úspěšné žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 47 189,60 Kč Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 8 276 Kč a odměna za zastupování advokátem podle § 1 odst. 2, § 2, § 6 odst. 1, § 7 bod 5, § 8 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) za čtyři úkony právní služby po 7 740 Kč, vypočtené z tarifní hodnoty 165 500,54 Kč (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, žaloba, účast při jednání soudu dne [datum] podle § 11 odst. 1 písm. a), d), g) advokátního tarifu, náhrada hotových výdajů za čtyři úkony právní služby po 300 Kč/úkon podle § 13 odst. 1 a 4 advokátní tarifu. Odměna a náhrada hotových výdajů byla dále zvýšena o 21% daň z přidané hodnoty podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s 14a odst. 1 advokátního tarifu, jelikož zástupce žalobkyně je jejím plátcem. Za doplnění žaloby ze dne [datum] nebyla odměna přiznána, neboť obsahovalo pouze skutečnosti, které měla obsahovat už žaloba. 8. Povinnost k splnění uložených povinností byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) a ve vztahu k náhradě nákladů řízení dále na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).