46 C 263/2022 — Okresní soud Praha-východ

Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení 314 741,10 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku z titulu smlouvy o podnikatelském úvěru [číslo] uzavřenou s žalovanou dne [datum] (dále jen„ smlouva“). Žalobu odůvodnila zejména tím, že na základě smlouvy žalované poskytla na její žádost finanční prostředky ve výši 250 000 Kč, které se žalovaná zavázala vrátit společně s poplatkem za úvěr ve výši 125 000 Kč ve 12 splátkách po 31 250 Kč. Žalovaná k datu podání žaloby uhradil celkem 62 500 Kč, a sice částku 31 250 Kč dne [datum] a dne [datum], které byly započteny v souladu s odst. 4.5 smlouvy. V souladu s odst. 5.1 smlouvy se stal úvěr splatný ke dni [datum] pro prodlení s úhradou částky odpovídající alespoň jedné splátce po dobu delší než jeden měsíc. Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani přes opakované výzvy žalobkyně. Žalobkyně se současně vedle zaplacení nesplacené jistiny úvěru ve výši 250 000 Kč, zůstatku poplatku za úvěr ve výši 64 741,13 Kč rovněž zaplacení smluvního úroku z prodlení ve výši 25,55 % ročně v souladu s odst. 3.3 smlouvy. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, soud tedy vyzval účastníky podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila již v žalobním návrhu, žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o.s.ř. Ze smlouvy o podnikatelském úvěru [číslo] bylo zjištěno, že účastníci dne [datum] uzavřeli smlouvy, na základě které se žalobkyně zavázala na žádost žalované poskytnout peněžní prostředky ve výši 250 000 Kč spolu s poplatkem ve výši 125 000 Kč do 12 měsíců od poskytnutí úvěru v 12 splátkách ve výši 31 250 Kč. Současně bylo v odst. 4.5 dohodnuto, že splacené peněžní prostředky žalobkyně použije na úhradu pohledávek v následujícím pořadí: 1. úroky z prodlení, 2. náklady spojené s uplatněním pohledávky, 3. úroky z úvěru, 4. poplatek, 5, jistinu úvěru. Výše úroku z prodlení byla sjednána v odst. 3. ve výši 0,7 % z dlužné částky za každý den prodlení s placením peněžních prostředků či poplatku. Pro případ porušení smlouvy spočívající v prodlení žalované se splácením částky odpovídající alespoň jedné splátce po dobu delší než jeden měsíc bylo v odst. 5.1 sjednáno zesplatnění úvěru bez dalšího. Z výpisu z bankovního účtu [číslo] vedeného u [příjmení] [příjmení] bylo zjištěno, že dne [datum] byla na účet č. [bankovní účet] odeslána částka 250 000 Kč. Z upomínky ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná, jakož i jednatel žalované, [příjmení] [jméno] [anonymizováno], byli vyzváni k úhradě dlužné částky ve výši 31 359,38 Kč představující dluh na splátkách, úroky z prodlení, náklady věřitele. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] včetně dodejky do datové schránky bylo zjištěno, že žalovaná byla před podáním žaloby k úhradě dlužné částky. Na základě zjištění učiněných z předložených listin vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci: Účastníci řízení v postavení podnikatelů uzavřeli dne [datum] smlouvu na základě, které se žalobkyně zavázala na požádání žalované žalované poskytnout peněžní prostředky ve výši 250 000 Kč a žalovaná se je zavázala žalobkyně spolu s poplatkem ve výši 125 000 Kč vrátit formou 12 měsíčních splátek ve výši 31 250 Kč. Pro případ prodlení žalované se splácením částky odpovídající alespoň jedné splátce po dobu delší než jeden měsíc bylo dohodnuto, že poskytnutý úvěr bude bez dalšího prohlášen za zcela splatný. Peněžní prostředky byly žalované poskytnuty bezhotovostně dne [datum], žalovaná uhradila celkem dvě splátky, a sice dne [datum] a dne [datum]. Po zesplatnění úvěru dne [datum] žalovaná na svůj dluh ani přes upomínku před podáním žaloby nezaplatila ničeho. Po právní stránce byla věc posouzena podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o.z.“), zejména podle § 2395 o.z., podle kterého smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 513 o.z. příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. V daném případě bylo prokázáno, že mezi účastníky řízení, který ve vzájemném vztahu vystupovali oba jako podnikatelé, byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě žalobkyně k žádosti žalované poskytla žalované dne [datum] na bankovní účet identifikovaný ve smlouvě peněžní prostředky ve výši 250 000 Kč a žalovaná se je zavázala žalobkyni postupně splácet společně s úrokem v celkové výši 125 000 Kč v 12 měsíčních splátkách po 31 250 Kč. První splátka byla dle odst. 4.2 smlouvy splatná za měsíc od poskytnutí úvěru; každá další pak měsíc od předchozí splátky. Jelikož však žalovaná nesplácela úvěr včas v souladu se smlouvou, stal se úvěr v souladu se smlouvou bez dalšího splatným v plném svém rozsahu. Žalobkyni tak vedle nesplacené jistiny a úroku vznikl rovněž v důsledku prodlení žalované nárok na úroky z prodlení, jejich výše byla ve smlouvě sjednána ve výši 0,7 % za každý den prodlení. Úroky z prodlení přitom žalobkyně požadovala v roční výši 25,55 %, která odpovídá denní výši 0,7 %, a od data následujícího po splatnosti v pořadí druhé splátky, která nebyla ze strany žalované uhrazena, a dále od data následujícího po prohlášení úvěru za splatný. Soud tak s ohledem na shora uvedené žalobě v plném rozsahu vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a plně úspěšné žalobkyni přiznal náhradu nákladů ve výši 48 454,40 Kč Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 12 590 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”), z tarifní hodnoty ve výši 314 741,10 Kč sestávající z částky 9 580 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, výzva před podáním návrhu, návrh ve věci samé) včetně tří náhrad hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 1 a 4 a.t. a podle § 14a odst. 1 a.t. ve spojení s § 137 odst. 3 o.s.ř. daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 29 640 Kč, tj. ve výši 6 224,40 Kč, jelikož zástupce žalobkyně doložil, že je jejím plátcem. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř.); náhrada nákladů řízení pak na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).