46 C 64/2022 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobce se domáhal určení, že bytová jednotka [číslo] v domě [adresa] stojícím na pozemku parc. č. st. [číslo] a s bytovou jednotkou spojený spoluvlastnický podíl o velikosti [číslo] na společných částech domu a pozemku parč. č. st. [číslo], obojí zapsáno na listu vlastnictví [číslo] v katastrálním území Říčany u Prahy (dále jen„ bytová jednotka“), je ve společném jmění žalobce a žalované. Žalobu odůvodnil zejména tím, že bytová jednotka byla ve společném jmění účastníků. Dne [datum] byla formou notářského zápisu sp. zn. [anonymizována dvě slova] [rok], [spisová značka] sepsána smlouva o manželském majetkovém režimu (dále jen„ smlouva“), na jejímž základě se stala výlučným vlastníkem bytové jednotky žalovaná. Dne [datum] bylo manželství žalobce a žalované rozvedeno, pravomocně pak ke dni [datum]. Doposud nebylo mezi účastníky vypořádáno jejich zaniklé společné jmění, avšak bez vyřešení otázky vlastnictví k bytové jednotce s ohledem na to, že žalobce považuje smlouvu za neplatnou, není ani možné ho vypořádat. Tímto pak odůvodňuje naléhavý právní zájem na určení vlastnictví k bytové jednotce. Neplatnost smlouvy namítá ze tří důvodů. Za prvé byl žalobce při sjednávání smlouvy uveden v omyl žalovanou o podstatných skutečnostech. Právní jednání totiž vyvolalo odlišný právní následek, než jaký žalobce zamýšlel. Bytová jednotka byla na žalovanou převedena pouze z toho důvodu, že poté, co se žalobce v září 2019 vrátil do společné domácnosti, aby se pokusil o obnovu vztahu s žalovanou, žalovaná přislíbila pokus o obnovení vztahu za předpokladu, že se stane výlučnou vlastnictví bytové jednotky. Jelikož ke zdárné obnově vztahu účastníků nedošlo, začali účastníci jednat o rozvodu manželství. Žalobce považoval smlouvou vše za vypořádané, přesto však žalované dále nabízel možnosti dalšího vypořádání, jelikož chtěl odčinit svoji nevěru. Za druhé šlo o rozpor s dobrými mravy, jelikož žalovaná za dobu manželství nikdy nepracovala, do rodinného rozpočtu finančně nepřispívala, chovala se k žalobci nevhodně a zneužívala jeho špatného psychického rozpoložení a psychicky s ním manipulovala. Byl to však pouze žalobce, kdo se zasloužil o nabytí veškerého majetku. Za třetí má žalobce za to, že smlouva je neplatná, jelikož byly naplněny znaky lichvy. Žalovaná využila rozrušení a tísně žalobce a nabyla majetkovou hodnotu, která je v hrubém nepoměru ke vzájemnému plnění. K uzavření smlouvy totiž došlo v době, kdy se žalobce z důvodu rozvratu manželství nacházel ve špatném psychickém rozpoložení. Navzdory prvotnímu úmyslu a zájmu stran, tedy že smlouvou bude mezi účastníky vše vypořádáno, započala nyní žalovaná uplatňovat nároky na polovinu majetku, který je formálně součástí společného jmění manželů. 2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila, považuje je ji za další ze šikanózních kroků žalobce vůči její osobě. Časově pak podání žaloby navazuje na nedávné odhlášení trvalého pobytu žalobce z bytové jednotky, jelikož již od ledna 2020 zde žalobce nežije. Žalovaná namítla absenci naléhavého právního zájmu na určení vlastnictví, jelikož tato otázka může být jako předběžná vyřešena v rámci řízení o vypořádání společného jmění manželů. Popis žalobce ohledně okolností, za kterých byla sjednána smlouva, je lživý. Smlouva není neplatná, jelikož si byl žalobce plně vědom důsledků, které má notářský zápis, jeho sepis sám zorganizoval a po jeho projednání před notářskou sepsal. Následné tři měsíce toto jednání nijak nezpochybňoval. Důvodem, pro který se žalobce vrátil v září 2019 do společné domácnosti, byla skutečnost, že neměl dočasně kde bydlet. Žalovaná neslibovala žalobci snahu o obnovu jejich vztahu, nevyvíjela na něho ani žádný nátlak. Notářský zápis byl sepsán již v době, kdy manželství účastníků bylo nefunkční, zejména z důvodu žalobcovy nevěry. Nešlo přitom ani o žádné impulzivní jednání. Převod bytové jednotky byl projednáván na několika schůzkách, notářka sama pak s účastníky promlouvala a vysvětlovala důsledky smlouvy. Není ani pravdou, že by smlouvou došlo mezi účastníky ke kompletnímu vypořádání majetkových vztahů. Žalobce sám následně po sepsání notářského zápisu vyjednával o vypořádání společného jmění účastníků a v rámci těchto návrhů jednoznačně souhlasil s tím, že bytová jednotka je ve vlastnictví žalované. V neposlední řadě není pravdivé ani tvrzení žalobce, že by se pouze on zasloužil o nabytí veškerého majetku. Žalovaná v průběhu manželství nebyla zaměstnána, jelikož se starala o domácnost a o dceru a dále o administrativu související se živností žalobce. Žalobce si sám přál, aby žalovaná nebyla zaměstnána. Žalovaná se přitom zasloužila o splacení hypotéky na bytovou jednotku, jelikož ta byla financována z prodeje bytu v [obec], který byl pořízen z finančních prostředků žalované a kde účastníci dříve bydleli. 3. Ze smlouvy o úplatném převodu vlastnictví k bytové jednotce ze dne [datum] bylo zjištěno, že ze [právnická osoba] s.r.o. byla bytová jednotka převedena do společného jmění účastníků za kupní cenu 4 322 282,50 Kč s tím, že první část byla zaplacena ve výši 300 000 Kč při podpisu smlouvy a druhá část ve výši 4 022 282,50 Kč měla být uhrazena pomocí výnosu z úvěru účastníků. 4. Z výpisu z katastru nemovitostí ve vztahu k listu vlastnictví [číslo] bylo zjištěno, že ke dni [datum] byla jako vlastník bytové jednotky zapsána žalovaná, a to na základě smlouvy o zúžení společného jmění manželů ze dne [datum] č. [anonymizována dvě slova] [rok], [spisová značka]. 5. Z notářského zápisu NZ 263/ 2019, N 218/2019 bylo zjištěno, že žalobce a žalovaná učinili dne [datum] právní jednání, a to smlouvu o manželském majetkovém režimu. Shodně prohlásili, že součástí jejich společného jmění je také bytová jednotka a dále ohledně bytové jednotky sjednali smluvený režim odlišný od zákonného spočívající v zúžení společného jmění tak, že jejím výhradním vlastníkem se stala žalovaná. Žalobci nebylo poskytnuto žádné finanční vyrovnání. 6. Z e-mailové zprávy ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce žalované přeposlal e-mailovou zprávu adresovanou advokátovi s poptávkou spolupráce ve věci převodu bytu náležejícího do společného jmění manželů na žalovanou tak, aby byla jediným vlastníkem. 7. Z e-mailové zprávy ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce kontaktoval žalovanou ohledně nadcházející schůzky u notáře. 8. Z e-mailové zprávy ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce přeposlal žalované e-mailovou zprávu od notářky JUDr. [příjmení] ohledně v pořadí další schůzky u notáře. 9. Z e-mailové zprávy ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce žalované zaslal možné řešení rozvodu manželství včetně návrhu ohledně majetku movitého i nemovitého a ukončení bydlení jeho odstěhováním během ledna. Ohledně bytu žalobce napsal:„ byt je mimo vyrovnání, je tvůj“. 10. Z e-mailové zprávy ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce žalované zaslal návrh řešení majetkového vypořádání pro účely schůzky u právníka. 11. Z e-mailové komunikace ze dne [datum] a ze dne [datum] bylo zjištěno, že proběhla komunikace mezi právními zástupkyněmi účastníků ohledně rozvodu a vypořádání společného jmění žalobce a žalované, a to v návaznosti na konané soudní jednání u Okresního soud Praha-východ. Ze strany právní zástupkyně žalované bylo připomenuto, že bytovou jednotku nelze s ohledem na notářský zápis NZ 263/ 2019, N 219/2019 v rámci vypořádání společného jmění zohledňovat. 12. Z dopisu ze dne [datum] včetně dodejky do datové schránky bylo zjištěno, že se jednalo o reakci na e-mailovou zprávu ze dne [datum]. Žalovaná byla vyzvána k obnovení jednání o podmínkách smlouvy a byla vznesena námitka její neplatnosti. Smlouva byla mezi účastníky uzavřena pouze pro případ, že by se nepodařilo obnovit manželské soužití a pro potřebu rozvodového řízení. 13. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] včetně dodejky bylo zjištěno, že žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána k součinnosti ohledně zápisu faktického stavu ve vztahu k bytové jednotce do katastru nemovitostí. Opětovně byl zdůrazněn důvod, pro který byla mezi účastníky sepsána smlouva, a sice usnadnění případného rozvodu účastníků řízení s tím, že celý tento postup byl nápadem žalované. 14. Ze spisu Okresního soudu Praha-východ sp. zn. 34 C 135/2020 byly provedeny následující důkazy: 15. Z rozsudku ze dne 5. 1. 2021 č. j. 34 C 135/2020-56 bylo zjištěno, že manželství účastníků bylo rozvedeno tzv. sporně, tedy se zjišťováním příčin rozvratu manželství. Jako primární příčina rozvratu manželství byl soudem shledán mimomanželský vztah žalobce. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum]. 16. Z protokolu z jednání ze dne [datum] bylo především zjištěno, že mezi právními zástupkyněmi účastníků proběhla v mezidobí od podání návrhu (tj. ode dne [datum]) do data jednání komunikace týkající se vypořádání společného jmění žalobce a žalované. 17. Z protokolu z jednání ze dne [datum] bylo zjištěno, že byli vyslechnuti oba účastníci řízení. Žalobce vypověděl, že ze začátku měli s žalovanou dohodu, že žalovaná bude doma, žalobci to zvyšovalo ego, že dokáže uživit manželku i dceru. Mysle