7 C 26/2022-29 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným zdejšímu soudu dne [datum] domáhala zaplacení částky 32 234 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem ve výši 190, 97 Kč od 23. 8. 2021 do 21. 9. 2021 a se zákonným úrokem z prodlení z částky 32 234 Kč od 22. 9. 2021 do zaplacení. K tomu uvedla, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 1. 5. 2020 úvěrovou smlouvu označenou [anonymizována dvě slova] [číslo], [anonymizována dvě slova] [číslo] (dále také jako„ Smlouva“), v rámci které žalobkyně téhož dne poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 20 000 Kč, a to na bankovní účet žalovaného. Nedílnou součástí smlouvy byly úvěrové podmínky a sazebník poplatků, s nimiž se žalovaný při podpisu seznámil. Žalovaný pak měl poskytnutý úvěr splácet v pravidelných 24 měsíčních splátkách spolu s poplatky a úroky, kdy celkově se žalovaný zavázal za poskytnutý úvěr zaplatit žalobkyni částku 27 520 Kč, skládající se z jistiny ve výši 20 000 Kč, poplatku ve výši 660 Kč a úroku ve výši 6 860 Kč. Splatnost jednotlivých splátek pak vyplývala ze splátkového kalendáře, který je nedílnou součástí Smlouvy. Žalovaný však splátky žalobkyni nesplácel řádně. Celková pohledávka za žalovaným ze smlouvy o spotřebitelském úvěru dle žalobkyně činí 32 234 Kč, kdy dle tvrzení žalobkyně jí žalovaný dluží dosud neuhrazenou jistinu ve výši 17 495 Kč, dále poplatky za prodloužení splatnosti úvěru ve výši 5 940 Kč, smluvní pokutu celkem ve výši 3 239 Kč, úroky ve výši 4 900 Kč a částku ve výši 660 Kč jako účelně vynaložené náklady související s vymáháním dluhu. Žalobkyně dále uvedla, že požaduje i zákonný kapitalizovaný úrok z prodlení vyčíslený částkou 190, 97 Kč, a to za období od 23. 8. 2021 do 21. 9. 2021. Ke zkoumání úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně uvedla, že řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného zejména prostřednictvím registrů NRKI a BRKI, prostřednictvím registru SOLUS, v centrální evidenci exekucí i insolvenčním rejstříku. Dále žalobkyně uvedla, že podrobila klienta důslednému credit scoringu, posoudila jeho příjmovou a výdajovou stránku a dále, že provedla i přezkumu podstatných ukazatelů, jakými jsou věk, rodinný stav a splátky u jiných společností na základě čehož žalovanému úvěr schválila. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Podle § 115a o.s.ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout pouze na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávané věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci byli vyzváni, aby se ve lhůtě 10 dnů od doručení výzvy vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. Součástí výzvy byla též doložka, že pokud se nevyjádří ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně se již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu vyjádřila tak, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se i přes řádné doručení výzvy nevyjádřili. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů. 4. Z úvěrové smlouvy označené [anonymizována dvě slova] [číslo] [anonymizována dvě slova] [číslo], kterou uzavřeli žalobkyně a žalovaný dne 1. 5. 2020 soud zjistil, že žalobkyně v souladu s touto smlouvou poskytla žalovanému na jeho bankovní účet č. [bankovní účet] úvěr ve výši 20 000 Kč. Žalovaný pak měl poskytnutý úvěr vrátit v pravidelných 24 měsíčních splátkách za stanovených podmínek. 5. Z úvěrových podmínek, jež jsou součástí smlouvy o úvěru, soud zjistil, že žalovaný se zavázal za poskytnutý úvěr uhradit žalobkyni částku 27 520 Kč, skládající se z jistiny ve výši 20 000 Kč, poplatku ve výši 660 Kč a úroku ve výši 6 860 Kč. Z úvěrových podmínek dále vyplývá, že žalobkyně má nárok na uhrazení poplatků spojených s upomínáním, v případě, že dojde ke zpoždění s hrazením splátek. V rámci úvěrových podmínek byla dále sjednána smluvní pokuta ve výši 500 Kč v případě zpoždění se zaplacením splátky a dále byla sjednána jednorázová smluvní pokuta v případě vzniku povinnosti uhradit celý poskytnutý úvěr ve výši 10 % z neuhrazené jistiny a neuhrazeného úroku (zjištěno z úvěrové smlouvy, části„ náklady úvěru“ a„ sankce“). Dále byl v rámci úvěrových podmínek sjednán poplatek za tzv.„ korunový odklad“ ve výši 1980 Kč (zjištěno z úvěrové smlouvy, z části„ parametry a podmínky úvěru“). 6. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad (historie účtu) a výzvy ke splacení ze dne 22. 2. 2021 bylo zjištěno, že k zesplatnění úvěru došlo 22. 3. 2021. Z výpisu se podávají i jednotlivé splátky dluhu žalovaného, včetně jejich zápočtů žalobcem na dlužnou částku žalovaného. 7. Ze shora uvedených listinných důkazů soud dospěl k závěru, že účastníci uzavřeli dne 1. 5. 2020 úvěrovou smlouvu, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 20 000 a žalovaný se zavázal vzniklý dluh splácet v pravidelných 24 měsíčních splátkách dle splátkového kalendáře, přičemž celkem za poskytnutý úvěr měl žalovaný žalobkyni uhradit částku 27 520 Kč Smluvní strany učinily nedílnou součástí úvěrové podmínky a sazebník poplatků. Žalovaný se rovněž zavázal za poskytované služby platit poplatky a smluvní pokuty, jejich výše je dána sazebníkem platným v době vzniku poplatkové povinnosti. Pro případ, kdyby se žalovaný dostal do prodlení se splácením alespoň dvou splátek, bylo sjednáno právo pro žalobkyni požadovat okamžité splacení celého dluhu, přičemž v takovém případě byla sjednána smluvní pokuta ve výši 10 % z neuhrazené jistiny a úroku. Žalovaný úvěr čerpal, avšak posléze přestal dluh splácet řádně a včas, proto žalobkyně zesplatnila úvěr ke dni 22. 3. 2021, o čemž byl žalovaný informován dopisem z téhož dne, v němž byl rovněž vyzván k zaplacení dlužné částky ve výši 29 865 Kč do 14 dnů od sepsání výzvy (zjištěno z výzvy ke splacení celého úvěru ze dne 22. 3. 2021). Žalovaný však neuhradil ničeho. Žalobkyně nadále eviduje dluh v celkové výši 32 234 Kč, který se skládá z jistiny ve výši 17 495 Kč, dále poplatků za prodloužení splatnosti úvěru ve výši 5 940 Kč, smluvních pokut celkem ve výši 3 239 Kč, úroků ve výši 4 900 Kč a v neposlední řadě z částky ve výši 660 Kč, kdy tuto částku žalobkyně požaduje jako účelně vynaložené náklady. 8. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány. <i>9. Po právní stránce je smlouva uzavřená mezi žalobkyní a žalovaným smlouvou o úvěru dle ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“).</i> <i>10. Podle ustanovení § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>11. Podle § 1751 odst. 1 o.z., lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.</i> <i>12. Podle ustanovení § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.</i> <i>13. Podle ustanovení § 1968 o.z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.</i> <i>14. Podle ustanovení § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně plnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanovení vláda nařízení; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>15. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v účinném znění (dále jen„ zákon o spotř. úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.</i> <i>16. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotř. úvěru, posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.</i> <i