8 C 18/2022-28 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným dne 11. 10. 2021 domáhala zaplacení částky 25 414,28 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že s žalovanou uzavřela dne 2. 12. 2019 smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které byl žalované poskytnut standardní neúčelový úvěr ve výši 30 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr uhradit ve 36 měsíčních splátkách po 1 134 Kč. Celková částka, kterou měla žalovaná uhradit, činila 40 824 Kč. Jelikož žalovaná řádně a včas neplnila své závazky, žalobkyně úvěr ke dni 24. 8. 2021 zesplatnila. Žalovaná je v prodlení s úhradou částky ve výši 24 116,28 Kč složené z dlužných splátek ve výši 3 602,08 Kč a nesplacené jistiny ve výši 20 514 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně dále požadovala uhrazení částky 300 Kč za odeslané upomínky (3 x 100 Kč), částky 998 Kč představující smluvní pokutu za každý měsíc v prodlení (tj. 2 x 499 Kč) 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle § 115a o. s. ř. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila, ačkoli jíbylo předmětné usnesení řádně doručeno. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o. s. ř. 4. Z předložených listinných důkazů zjistil soud následující skutkový stav: Žalobkyně uzavřela s žalovanou dne 2. 12. 2019 Smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] (viz smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo]), na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované částku 30 000 Kč a žalovaná se zavázala žalobkyni vrátit tuto částku spolu s provizí za zprostředkování ve výši 2 500 Kč a zaplatit úroky ve výši 21,24 % ročně. Celkem se žalovaná zavázala uhradit částku ve výši 40 824 Kč v 36 měsíčních splátkách po 1 134 Kč (viz smlouva). Pro případ prodlení si strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 499 Kč se splacením každé splátky, smluvní pokutu 0,1 % denně z dluhu za každý den prodlení a poplatek 100 Kč za upomínku (viz bod IV smlouvy, plán umoření, Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru). Nedílnou součástí Smlouvy byly Úvěrové podmínky a Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru (viz bod III Smlouvy). Žalobkyně žalované poskytla částku 27 500 Kč převodem na účet žalované dne 9. 12. 2019 (viz potvrzení o provedení transakce) a částku 2 500 Kč převedla dne 9. 12. 2019 na účet zprostředkovatele jako jeho provizi (viz potvrzení o provedení transakce). Žalovaná dluh řádně a včas nehradila, ač byla ze strany žalobkyně opakovaně upomínána (viz seznam odeslání upomínek ze dne 23. 7. 2021 a 30. 6. 2021). Žalovaná na dluh uhradila celkem 12 273,72 Kč (viz bonita smlouvy). Dne 24. 8. 2021 žalobkyně dluh zesplatnila, což žalované téhož dne oznámila (viz oznámení o zesplatnění úvěru ze dne 24. 8. 2021). Spolu se zasláním oznámení o zesplatnění byla žalované odeslána předžalobní výzva (viz předžalobní výzva). Žalovaná k tomuto datu dlužila částku 3 602,28 Kč představující dlužné splátky a částku 20 514 Kč představující neuhrazenou jistinu, dále částku 100 Kč za každou ze tří upomínek, částku 499 Kč za každou ze dvou neuhrazených splátek. Žalovaná dlužné částky do dnešního dne neuhradila. 5. O tom jak žalobkyně ověřovala schopnost žalované splácet úvěr, byla učiněna následující zjištění: Z čestného prohlášení žalované a ze záznamu o posouzení úvěruschopnosti žalované soud zjistil, že žalovaná uvedla, že má měsíční příjmy ve výši 21 800 Kč a výdaje ve výši 1 600 Kč. Žalobkyně výši příjmů ověřila výpisem z účtu žalované a její výplatní páskou za měsíc srpen 2019, které potvrzují měsíční příjmy ve výši min. 21 800 Kč. Soud dále zjistil, že žalobkyně při posouzení výdajů žalované vycházela z normativní výše nákladů na bydlení v částce 5 117 Kč a nezabavitelné částky 5 685 Kč. Z výpisu z bankovního účtu žalované soud dále zjistil, že žalovaná měla v období 1. 11. 2019 - 30. 11. 2019 na účtu počáteční zůstatek ve výši - 28,27 Kč a konečný zůstatek ve výši 23,93 Kč. 6. Po právní stránce soud uzavřel, že strany uzavřely smlouvu o úvěru dle § 2395 a násl. o. z. v limitech daných zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon“). Soud se ve smyslu § 84 - 89 zákona zabýval tím, zda žalobkyně zkoumala schopnost žalované dluh splnit, přičemž nesplnění této povinnosti má za následek neplatnost takové smlouvy, a to neplatnost absolutní, když takovýto postup věřitele je v rozporu se zákonem a zjevně v rozporu s veřejným pořádkem dle § 588 o. z. (viz rozsudek ESD ve věci C -679/18 v řízení OPR- Finance s.r.o. proti GK, rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. 30 Cdo 201/2018). 7. Žalobkyně dle svého tvrzení zkoumala schopnost žalované dluh splnit z údajů sdělených žalovanou, z lustrace žalované v příslušných registrech, z výplatní pásky a z výpisu transakcí z bankovního účtu žalované. Jak již bylo uvedeno v bodě 5 odůvodnění tohoto rozsudku, žalobkyně vycházela z toho, že žalovaná uvedla výdaje ve výši 1 600 Kč měsíčně, žalobkyně pak vzala v potaz také normativní náklady na bydlení 5 117 Kč, resp. nezabavitelnou částku ve výši 5 685 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná měla v období bezprostředně předcházejícím uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru na bankovním účtu prakticky nulový zůstatek, došel soud k závěru, že na straně žalobkyně vyvstala nutnost ověřit si také tvrzenou výši výdajů žalované, což však žalobkyně neučinila a tvrzení žalované bez dalšího převzala. K tomu soud dodává, že žalovanou uvedená měsíční výše výdajů v částce 1 600 Kč se jeví minimálně jako velmi nepravděpodobná. V kombinaci s tím, že žalovaná měla na účtu prakticky nulový zůstatek, se ověření skutečné výše výdajů žalované jeví jako nezbytné. Za uvedených okolností pak nepostačuje zohlednit normativní výši nákladů na živobytí ve srovnatelné obci. Posouzení úvěruschopnosti bylo tedy podle názoru soudu učiněno pouze formalisticky a nesplňuje požadavky stanovené zákonem, neboť žalobkyně vůbec nezohlednila zjištění, že žalovaná uvádí téměř nereálně nízkou výši měsíčních výdajů a má na účtu prakticky nulový zůstatek. Na informace podané jen spotřebitelem může poskytovatel úvěru spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady (viz např. nález Ústavního soudu ze dne 26. února 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18). S odkazem na citované rozhodnutí Soudního dvora, § 87 odst. 1 zákona a § 588 o. z. tak soud shledal, že uzavřená smlouva o úvěru je absolutně neplatná a žalovaný je povinen žalobkyni vrátit pouze zbývající část poskytnuté jistiny z titulu bezdůvodného obohacení dle § 2991 o. z. 8. Žalobkyně nabyla na základě neplatné smlouvy od žalobkyně částku ve výši 30 000 Kč a uhradila jí částku ve výši 12 273,72 Kč. Žalobkyně tak má nárok na zaplacení dosud neuhrazené jistiny ve výši 17 726,28 Kč (30 000 - 12 273,72). Jelikož je smlouva o úvěru absolutně neplatná, je žalovaná povinna vrátit poskytnutou jistinu v době přiměřené jejím možnostem dle § 86 odst. 2 zákona. Vzhledem k tomu, že se žalovaná v průběhu řízení nijak nevyjádřila, určil soud lhůtu k plnění podle § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů. Soud tedy ve výroku I. tohoto rozsudku rozhodl tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni dlužnou jistinu ve výši 17 726,28 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této jistiny od data požadovaného žalobkyní - tedy od 25. 8. 2021. Nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení vyplývá z § 1968 a § 1970 o. z., a svou výší odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 9. S ohledem na neplatnost smlouvy soud žalobu výrokem II částečně zamítl co do nároku na zaplacení částek, které přesahují dlužnou jistinu spolu se souvisejícím příslušenstvím. S ohledem na neplatnost smlouvy pak soud zcela zamítl nárok na smluvní úrok, který pro neplatnost smlouvy nebyl sjednán. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobkyně byla ve věci úspěšná ze 40 %. Žalobkyně požadovala zaplacení částky 25 414,28 Kč a uspěla co do částky 17 726,28 Kč, která představuje zaokrouhleně 70 % předmětu sporu. Žalovaný tak byl částečně úspěšný co do 30 % předmětu sporu. Odečte-li se dílčí úspěch žalovaného od úspěchu žalobkyně, ukazuje se, že žalobkyně byla celkově úspěšná právě ze zmíněných 40 %. Pokud by byla žalobkyně ve věci zcela úspěšná, přiznal by jí soud náklady ve výši 2 469 Kč Tyto náklady by sestávaly ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 017 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 25 414,28 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věc