8 C 308/2021-165 — Okresní soud Praha-východ

1. Původní žalobci ([celé jméno původního účastníka], nar. dne [datum] a [celé jméno původního účastníka], nar. dne [datum]) se žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] domáhali, aby byly žalovanému uloženy povinnosti uvedené ve výrocích I. – XI. tohoto rozsudku, přičemž tyto povinnosti se vztahují k pozemkům p. č. st. [číslo] (součástí pozemku je stavba, [obec] – [ulice a číslo]), p. č. st. [anonymizováno] (součástí pozemku je stavba), p. [číslo] vše na [list vlastnictví], [katastrální uzemí], zapsáno u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Praha-východ (dále společně též jako„ pozemky“, jednotlivé nemovitosti též jako„ pozemek p. č. st. [číslo]“,„ pozemek p. č. st. [anonymizováno]“, atd.). Na pozemcích se nachází jednak stavby zapsané v katastru nemovitostí a také stavby v katastru nemovitostí nezapsané (stodola, špejchar, dílna, 2 garáže). Ve stavbě rodinného domu s číslem popisným [anonymizováno] nacházející se na jednom z pozemků jsou pak fakticky vymezeny 3 samostatné bytové jednotky. Žalobci uvedli, že jsou závětními dědici paní [jméno] [příjmení], nar. dne [datum], zemřelé dne [datum] (dále jen„ zůstavitelka“), která byla ke dni podání návrhu v katastru nemovitostí zapsána jako jediný vlastník pozemků. Zůstavitelka byla rovněž manželkou žalovaného, původní žalobci jsou vnuci zůstavitelky. Žalobci tvrdili, že jakožto dědici po zůstavitelce spravují její pozůstalost, nadto jim bylo příslušnou soudní komisařkou umožněno volně nakládat s pozemky. Žalobci jsou proto legitimováni k podání této žaloby, byť pozůstalostní řízení po zůstavitelce nebylo dosud skončeno. Žalovaný je oprávněn k užívání nemovitostí z titulu smlouvy o zřízení věcného břemene doživotního bydlení ze dne [datum]. Žalovaný obývá celý komplex pozemků o rozloze 1 736 m2 včetně všech staveb, konkrétně tedy obývá tři bytové jednotky, zahradu, stodolu, dvě garáže, bazén, zahradní dům a bývalý statek. Sama smlouva nestanoví, v jakém rozsahu je žalovaný oprávněn užívat pozemky, přesto žalovaný užívá všechny pozemky výlučně a znemožňuje jejich využití žalobcům. Takto velké prostory však žalovaný pro svou potřebu fakticky neužívá a nepotřebuje. K výkonu služebnosti žalovaného pak není třeba, aby žalovaný výlučně užíval všechny pozemky a stavby. Některé z nich mohou být ve výlučném užívání žalobců další nemovitosti a stavby mohou být užívány sdíleně všemi účastníky řízení. Žalobci mají zájem pozemky užívat z titulu jejich dědického práva, žalovaný však žalobcům brání ve vstupu do všech prostor krom zahrady, dvorku, stodoly a zahradního domku. Zbylou část pozemků žalovaný užívá výlučně sám a v užívání žalobcům brání. Přitom ve věku 83 let již žalobce ani není schopen se starat o tak rozsáhlý komplex pozemků. 2. Žalovaný nárok žalobců neuznal. Učinil nesporným, že žalobci jsou závětními dědici po jejich babičce (zůstavitelce), a že zůstavitelka byla ke dni jejího úmrtí zapsána jako výlučný vlastník pozemků. Učinil však sporným to, zda se na pozemcích nachází stavby nezapsané v katastru nemovitostí a stejně takto, zda již bylo v řízení o pozůstalosti paní [příjmení] (babičky původních žalobců a matky žalobkyně) pravomocně rozhodnuto o tom, zda mohou žalobci volně nakládat s pozemky. Žalovaný dále popřel tvrzení, že v rodinném domě [adresa] stojícím na pozemcích jsou formálně vymezeny dvě bytové jednotky a dále i tvrzení, že fakticky se v daném rodinném domě nachází dokonce bytové jednotky 3, neboť nesoulad těchto tvrzení má vyplývat již ze samotného zápisu v katastru nemovitostí. Žalovaný je také veden jako jediný odběratel elektrické energie a vody na pozemcích, kde také hradí všechny příslušné náklady. Žalovaný především uvedl, že ze smlouvy o zřízení věcného břemene, je jasně patrný rozsah zřízeného práva doživotního užívání. Smlouva jasně stanoví, že věcné břemeno se vztahuje na všechny pozemky a všechny jejich součásti a že výkon práva žalovaného nemůže být omezován nad míru přiměřenou poměrům. Zůstavitelka měla při zřízení věcného břemene v úmyslu umožnit žalovanému užívání pozemků ve stejném rozsahu jako za jejího života a to i s přihlédnutím k tomu, že závětí odkázala svůj majetek žalobcům s vědomím, že žalovaný z její pozůstalosti nenabyde ničeho. Právě proto zřídila předmětnou služebnost ve prospěch žalovaného, aby mu zajistila obydlí do konce života a žalovaný tak služebnost v souladu s předmětnou smlouvou užívá. Nejpozději od 27. 5. 2021 pak žalobci nerespektují služebnost ve prospěch žalovaného a narušují jeho oprávněné užívání pozemků a jejich součástí. K jednotlivým nárokům žalobců pak žalovaný uvedl, že formulace žalobního petitu neodpovídá žalobě na vymezení věcného břemene, jak ji žalobci označují. Stejně tak žalobci nespecifikují, na jakém základě mají být žalovanému uložený předmětné povinnosti, když žalovaný je oprávněn užívat celý komplex pozemků se všemi stavbami a dalšími součástmi. Zejména tak není dán právní důvod pro to, aby žalovaný jakoukoliv část pozemků vyklízel a stejně tak nároky na to, aby žalovaný strpěl užívání částí pozemků žalobci, nemají žádnou oporu. Nárok na vyklizení„ jedné z garáží“ je pak neurčitý a nevykonatelný, neboť podle žalovaného neexistuje na pozemcích žádná taková stavba, která není zapsána v katastru nemovitostí. 3. Na základě usnesení ze dne 25. 11. 2021, č. j. 8 C 308/2021-55, s právní mocí ke dni 16. 12. 2021, bylo v řízení na místě původně žalobců dále pokračováno se současnou žalobkyní, [celé jméno žalobkyně], nar. dne [datum], která je matkou původních žalobců. A to s ohledem na to, že v průběhu řízení bylo do katastru nemovitostí zapsáno výlučné vlastnické právo současné žalobkyně k pozemkům. 4. Žalobkyně v replice k vyjádření žalovaného uvedla, že v rodinném domě na pozemcích nebyly formálně vymezeny bytové jednotky, avšak některé z fakticky vymezených jednotek byly i v minulosti pronajímány, což prokazuje jejich faktickou využitelnost jako byty. K okolnostem, které vedly zůstavitelku ke zřízení předmětného věcného břemene, žalobkyně uvedla, že věcné břemeno zůstavitelka zřídila v době intenzivních rodinných konfliktů, kdy se žalobkyně musela odstěhovat z vily ve [obec] do panelového domu a žalovaný následně zůstavitelku zcela odřízl od kontaktu se zbytkem rodiny. Zřízení věcného břemene si pak žalovaný na zůstavitelce prosadil v době její vážné nemoci, 3 měsíce před její smrtí, a to pouze s ohledem na jeho osobní zájmy. Žalovaný nadto prodal nemovitosti, které dříve vlastnil a disponuje tedy prostředky k nalezení jiného bydlení. 5. V průběhu řízení byl zamítnut návrh na vydání předběžného opatření, kterým mělo být žalovanému uloženo, aby byl povinen strpět užívání bytových prostor v rodinném domě [adresa] a dalších částí pozemků žalovanými. Rovněž byl zamítnut i související návrh na zajištění důkazu. 6. Účastníci řízení učinili nesporným, že v průběhu řízení došlo na pozemcích k několika konfliktům, vyplývajícím z rozporů účastníků řízení ohledně rozsahu jejich užívacích práv k pozemkům. Žalovaný v závěru řízení uvedl, že skutečně užívá mj. všechna tři patra rodinného domu. Z provedeného dokazování bylo zjištěno: 7. Z emailové komunikace mezi právními zástupci účastníků v období od 26. 7. 2021 do 7. 10. 2021 bylo zjištěno, že diskutovány byly otázky pozůstalostního řízení a jednotlivých majetkových položek. Později (v období od srpna 2021) bylo mezi právními zástupci řešeno předběžné opatření k zjištění stavu pozemků za přítomnosti notáře a realizace tohoto předběžného opatření. Ze sdělení zástupkyně žalovaného vyplývá, že se jí nemělo podařit spojit s klientem ohledně prvního termínu realizace předběžného opatření. 8. Z kopie smlouvy o smlouvě budoucí nájemní ze dne 5. 4. 2022 bylo zjištěno, že na základě této smlouvy má žalobkyně přenechat nájemci ([jméno] [anonymizováno]) byt v 2. patře rodinného domu [adresa], a to poté co bude vyjasněn rozsah věcného břemene žalovaného. 9. Z potvrzení o provedených platbách k předběžnému opatření a z dalších listin vztahujících se k předběžnému opatření (ocenění stromu, podací lístek, výzva adresovaná přímo žalovanému, informace o uprchlících z Ukrajiny, fotografie části pozemků) soud nezjistil žádné nové informace. 10. Z darovací smlouvy ze dne 18. 10. 2021 uzavřené mezi původními žalobci a současnou žalobkyní bylo zjištěno, že současná žalobkyně na základě této smlouvy nabyla výlučné vlastnického práva k pozemkům a že ve smlouvě uvedla, že jí je znám stav darovaných nemovitostí. 11. Z usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 21. 10. 2021, č. j. 28 Co 250/2021-61, bylo zjištěno, že tímto rozhodnutím bylo změněno rozhodnutí zdejšího soudu ze dne 8. 9. 2021, č. j. 11 C 164/2021-23, kterým bylo žalovanému původně uloženo, aby strpěl prohlídku rodinného domu [adresa] Krajský soud rozhodnutí zdejšího soudu změnil tak, že návrh na vydání předběžného opatření zamítl, když mj. uvedl, že předběžné opatření by nepřiměřeně zasáhlo do práv žalovaného, který předmětné nemovitosti užívá na základě věcného břemene. Dalším důvodem pro změnu napadeného roz