8 C 69/2018-217 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobci se podanou žalobou domáhali určení, že jsou v rámci společného jmění manželů (SJM) spoluvlastníky pozemku p. [číslo] zapsaného na [list vlastnictví] pro obec a k. ú. [obec] (dále jen„ pozemek p. [číslo]“ nebo„ pozemek žalobců“) a to v rozsahu v jakém je ohraničen body evidovanými v souboru geodetických informací platné katastrální mapy. Žalobci uvedli, že pozemek p. [číslo] o výměře 439 m2 nabyli na základě kupní smlouvy ze dne 1. 7. 2008. Již v roce 2009 na tento pozemek umístili stavbu garáže, a to na základě pravomocného rozhodnutí stavebního úřadu ve spojení s výjimkou z odstupové vzdálenosti mezi pozemkem p. [číslo] pozemkem p. [číslo] zapsaným na [list vlastnictví] pro obec a k. ú. [obec], který je ve vlastnictví žalovaných (dále jen„ pozemek p. [číslo]“ nebo„ pozemek žalovaných“). Žalovaní podali proti předmětnému rozhodnutí stavebního úřadu úspěšnou správní žalobu, na jejímž základě se celé řízení vrátilo na počátek. V současné době tak u stavebního úřadu probíhají řízení o dodatečném povolení stavby garáže a řízení o udělení výjimky. Obě řízení byla přerušena kvůli sporu mezi žalobci a žalovanými a žalobci byli stavebním úřadem odkázáni na podání civilní žaloby, neboť se jedná o otázku předběžnou pro jeho rozhodování. Tím je dán i naléhavý právní zájem žalobců na požadovaném určení. V průběhu stavebního řízení byl dle zadání žalobců zpracován znalecký posudek Doc. [příjmení], který potvrdil správnost stávající hranice oplocení mezi oběma pozemky, naopak dle zadání žalovaných zpracoval vyjádření k posudku Doc. [příjmení] soudní znalec [příjmení] [příjmení], který naopak stávající hranici posoudil jako nesprávnou. Žalobci uvedli, že hranice pozemků je mezi účastníky subjektivně sporná a nejedná se proto o žalobu na určení hranice pozemků dle § 1028 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), ale o žalobu dle § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen„ o. s. ř). 2. V průběhu řízení žalobci opakovaně navrhli změnu petitu žaloby v návaznosti na aktuální stav řízení a na další odborné podklady, které si nechali zpracovat, či které byly zpracovány dle zadání soudu. S ohledem na koncentraci řízení a na zjištění učiněná při provedeném dokazování soud návrhy na změnu petitu nepřipustil: -) podáním ze dne 14. 9. 2019 se žalobci domáhali určení, že jsou vlastníky v režimu společného jmění manželů pozemku parcelní [číslo] zapsaného na listu vlastnictví [číslo] pro k.ú. a obec Horoušany, u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Praha – východ, a to podle geometrického plánu, který je nedílnou součástí tohoto rozhodnutí (uvedená změna petitu pravomocným usnesením ze dne 9. 6. 2022 nebyla připuštěna) - podáním ze dne 14. 6. 2021 se domáhali určení, že hranice mezi pozemky parcelní [číslo] parcelní [číslo] k.ú. [obec], představované souřadnicemi zaměřených bodů 100 a 101 stávajícího oplocení odpovídá mezním odchylkám pro kód kvality 8 stanovený v příloze č. 1, č. 1 vyhlášky č. 357/2013 Sb. o katastru nemovitostí hranice evidované v platném souboru geodetických informací katastru nemovitostí SGIKN, u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Praha – východ (uvedená změna nebyla pravomocným usnesením ze dne 9. 6. 2022 připuštěna) - podáním ze dne 30. 5. 2022 se domáhali určení, že pozemek vymezený spojnicemi bodů [číslo], [číslo], [číslo], [anonymizována tři slova], [číslo] a [anonymizováno] uvedenými v příloze [číslo] ke znaleckému posudku znalce [celé jméno znalce] ze dne 21. 4. 2021, [číslo] 2021, která je nedílnou součástí tohoto rozsudku, je součástí pozemku číslo parcelní [číslo] v k.ú. [obec] a je ve vlastnictví žalobců v režimu jejich společného jmění manželů s tím, že žalovaní jsou povinni nahradit žalobcům náklady řízení vč. DPH (uvedená změna nebyla pravomocným usnesením ze dne 9.6.2022 připuštěna). 3. Žalovaní nárok žalobců neuznali. Uvedli, že pozemek žalobců sousedí s pozemkem žalovaných a stávající oplocení je pouze provizorní a bylo původně zhotoveno developerem za účelem prvotního a rámcového vymezení stavebního prostoru. Toto oplocení si nekladlo za cíl přesně kopírovat hranice pozemků a skutečné hranici pozemků proto neodpovídá. Žalobci nadto uvedené oplocení svévolně posunuli dál směrem na pozemek žalovaných, a to o více než 1 metr v průběhu celé délky hranice pozemků. Žalobci si tohoto stavu museli být vědomi, když o této situaci se sami zmínili před svědky – manželi [příjmení]. Předmětný posun oplocení se udál bez jakékoliv žádosti na stavební úřad a žalovaní proto žádali o odstranění této neoprávněné stavby. Žalovaní následně zjistili, že faktická výměra jejich pozemku neodpovídá výměře uvedené v katastru a zažádali o odstranění plotu jakožto neoprávněné stavby. V roce 2012 si žalovaní nechali provést obnovení vytyčení na rozhraní pozemků, při němž geodetická kancelář [anonymizováno] zjistila, že původní geodetické vytyčení bylo odstraněno a aktuální průběh hranice se neshoduje s vytyčením provedeným toutéž kanceláří v roce 2007. Žalobce a) pak tento posun hranice přiznal před žalovaným 1 a třemi dalšími svědky (dvěma zaměstnanci geodetické kanceláře a sousedem). Dalšími svědky byl žalobce a) viděn při samotné manipulaci s oplocením. Vlastnictví ke sporné části pozemků přitom žalovaným v roce 2014 potvrdil i právní zástupce žalobců. Mezi žalobci a žalovanými přitom bylo jednáno o tom, že by žalobci spornou (resp. zabranou) část pozemku žalovaných odkoupili. K uzavření smlouvy a ke koupi předmětné části pozemku však z důvodů na straně žalobců nedošlo. V průběhu času žalovaní zjistili, že stavba garáže žalobců neodpovídá vydanému stavebnímu povolení a minimálně z ½ poloviny je stavbou neoprávněnou a žalobci nedodrželi odstupovou vzdálenost stanovenou v udělené výjimce a manipulovali s oplocením mezi pozemky. Ve snaze legalizovat posunutí oplocení si žalobci nechali zpracovat znalecký posudek Doc. [příjmení], který měl stvrdit správnost posunutého oplocení. Žalobci se přitom v průběhu stavebního řízení dopustili řady dalších protiprávních jednání, např. předložili antedatované zaměření stavby garáže nebo se snažili ovlivnit Ing. [příjmení] při vytváření oddělovacího geometrického týkajícího se sporné části pozemku. Další protiprávní počínání je prokázáno tím, že stavební úřad uložil žalobcům bezodkladně zastavit práce a zahájil řízení o odstranění stavby nebo tím, že projektantka a stavební dozor garáže žalobců (Ing. [příjmení]) odstoupila z funkce, neboť si žalobci v průběhu zhotovení stavby počínali v rozporu s právními předpisy a Ing. [příjmení] vyzývali k tomu, aby tato protiprávní počínání zahladila, což ona odmítla. K posudku Doc. [příjmení] a odbornému vyjádření Ing. [příjmení] žalovaní zejména uvedli, že rozdíl v obou posouzeních spočívá zejména v použitém kódu kvality zaměření jednotlivých bodů a s tím související odchylkou. Doc. [příjmení] vyšel z kódu kvality, který připouští odchylku ve výši 2,84 metrů. Ing. [příjmení] oproti tomu vyšel z kódu kvality připouštějícího odchylku pouze 14 cm. Správnost postupu Ing. [příjmení] pak osvědčuje i to, že již v roce 2002 byly dané geodetické body zaměřeny s přesností v řádu centimetrů, později tak nemohlo dojít ke snížení přesnosti zaměření, což ovšem nutně vyplývá z posudku Doc. [příjmení]. I pokud by se snad přesto mělo dát za pravdu Doc. [příjmení] nelze žalobě ani tak vyhovět, neboť účelové a svévolné posunutí hranice že strany žalobců je jednoznačně doloženo a nelze mu tak poskytnout právní ochranu, i kdyby se skutečně odehrálo v rámci tolerované odchylky. Na straně žalobců pak není ani dán naléhavý právní zájem. Nadto jednání žalobců je v rozporu s dobrými mravy a nemělo by požívat právní ochrany a konečně, i kdyby nebylo možné přisvědčit všem předchozím závěrům, jsou na straně žalovaných splněny podmínky pro vydržení předmětné části pozemku. 4. Žalovaní ve svém podání ze dne 25. 10. 2021 (č.l.177) uplatnili vzájemný návrh, kterým se domáhají určení, že pozemek vymezený spojnicemi bodů [číslo], [číslo], [číslo], [anonymizována tři slova], [číslo] a [anonymizováno] uvedenými v příloze [číslo] ke znaleckému posudku znalce [celé jméno znalce] ze dne 21. 4. 2021, [číslo] 2021, která je nedílnou součástí tohoto rozsudku, je součástí pozemku číslo parcelní [číslo] v k. ú. [obec] a je ve vlastnictví žalovaných v režimu jejich společného jmění manželů s tím, že žalobci jsou povinni nahradit žalovaným náklady řízení vč. DPH. Návrh byl pravomocným usnesením ze dne 9. 6. 2022 vyloučen k samostatnému projednání. 5. V návaznosti na průběh řízení žalobci uvedli, že činí nesporným, že faktický stav průběhu hranice pozemku neodpovídá vlastnické hranici vedené v katastru nemovitostí. Popírají však, že by jakkoliv s oplocením mezi pozemky manipulovali. Z provedeného dokazování bylo zjištěno: 6. Z kupní smlouvy uzavřené mezi [právnická osoba] & [právnická osoba] a manželi [příjmení] dne 1. 7. 2008 bylo zjištěno, že na jejím základě žalobci koupili pozemek p. [číslo]. Z přiloženého geometrick