CS · EN DE FR brzy

9 C 26/2017 — Okresní soud Praha-východ

ECLI: ECLI:CZ:OSPY:2022:9.C.26.2017.1
Datum: 2022-04-05
Předmět: - o vypořádání SJM
Ustanovení: ["§ 708 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 742 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 709 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 711 z. č. 89/2012 Sb."]
["vypořádání SJM"]
O co šlo: - o vypořádání SJM (["§ 708 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 742 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 709 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 711 z. č. 89/2012 Sb."])
1. Žalobou podanou u nadepsaného soudu dne 17.3.2017 se žalobkyně domáhala vypořádání společného jmění manželů účastníků. Tvrdila, že manželství účastníků uzavřené dne 5.6.2004 bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu Praha-východ ze dne 25.3.2014 ve věci vedené pod sp.zn. 9C 8/2014, který nabyl právní moci dne 29.4.2014. Do zaniklého, avšak nevypořádaného společného jmění manželů účastníků náleží: (a) členský podíl v Bytovém družstvu [ulice a číslo], IČO [anonymizováno] [PSČ], sídlem [adresa žalobkyně] (dále jen„ Bytové družstvo [ulice]“), (b) vybavení domácnosti v domě na adrese [adresa], (c) dodávkový automobil Renault, spz: [anonymizováno] [číslo], žluté barvy, (d) osobní automobil Ford, spz: [anonymizováno] [číslo], tmavě zelené barvy, (e) motocykl Yamaha, spz: [anonymizována dvě slova], černé barvy, (f) vybavení a zařízení dílny užívané žalovaným pro podnikatelské účely (zejména řezačka na železo, vrtačka na železo, brusky, vrtačky elektrické, počítač, tiskárna a vybavení kanceláře přilehlé k dílně), (g) pozemek parc. [číslo] k.ú. a [územní celek], zapsaný na [list vlastnictví], vedený [stát. instituce], [stát. instituce] (dále jen„ pozemek v [obec]“), (h) pozemek st.p. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], zapsaný na [list vlastnictví], vedeném [stát. instituce], [stát. instituce] pro obec a k.ú. [obec] (dále jen„ nemovité věci v [obec]“), (i) peněžní prostředky na bankovním účtu č. [bankovní účet] vedeném na jméno žalovaného, (j) peněžní prostředky na bankovním účtu č. [bankovní účet] vedeném na jméno žalobkyně a (k ) fotoaparát Kodak. Žalobkyně tvrdila, že o pořízení všech aktiv, které náleží do společného jmění manželů, se zasloužila toliko ona. Pokud jde o členský podíl v Bytovém družstvu [ulice], žalobkyně původně nabyla právo nájmu k tomuto bytu na základě dohody o směně bytu ze dne 7.11.2002, kterou uzavřela s panem [jméno] [příjmení]; touto směnnou smlouvou se žalobkyně zavázala uhradit [jméno] [příjmení] doplatek za„ směnu bytu“ ve výši 580 000 Kč, který uhradila. Po uzavření nájemní smlouvy došlo k družstevní privatizaci bytové budovy, kdy dne 7.4.2006 bylo do obchodního rejstříku zapsáno Bytové družstvo [ulice]. Žalobkyně podala přihlášku do družstva, uhradila členský vklad, čímž se stala členem Bytového družstva [ulice] a držitelem členského podílu v něm. Bytové družstvo [ulice] zároveň získalo do svého vlastnictví budovu [adresa] v ulici [ulice] a žalobkyně se stala jako členka družstva nájemcem družstevního bytu nacházejícího se ve 4. nadzemním podlaží (byt [číslo]). Žalovaný se tak nikterak nezasloužil o nabytí předmětného členského podílu v Bytovém družstvu [ulice], když žalobkyně ze svých výlučných prostředků vynaložila v této souvislosti 800 000 Kč a dalších 200 000 Kč vynaložila z prostředků, o které se sama zasloužila. Není tudíž spravedlivé, aby žalovanému náležel za členský podíl jakýkoliv vypořádací podíl. Ohledně zrušení společného nájmu k družstevnímu bytu je u Okresního soudu Praha-východ vedeno řízení, a to pod sp.zn. 8C 390/2016. Ohledně nemovitých věcí v [obec] žalobkyně tvrdila, že se rovněž o jejich pořízení žalovaný nikterak nezasloužil, neboť byly pořízeny z prostředků, které byly poskytnuty žalobkyni ze strany jejích rodičů. U Okresního soudu Praha-východ probíhá řízení (pod sp.zn. 3C 574/2013), v němž je řešena otázka, zda tyto nemovité věcí jsou součástí zaniklého, avšak nevypořádaného společného jmění manželů účastníků. Zařízení domu v [obec] bylo rovněž pořizováno výlučně z prostředků žalobkyně, navíc jej měla žalobkyně již z předešlé domácnosti. Další movité věci (vybavení dílny, oba automobily, motocykl i fotoaparát) byly uhrazeny z prostředků ve společném jmění manželů, užíval je však výlučně žalovaný, který si je při opuštění společné domácnosti také odvezl. Žalovaný do manželství vstoupil téměř nemajetný, na společnou domácnost přispíval pouze částkou cca 3 000 Kč měsíčně. Žalobkyně jej po dobu trvání manželství finančně podporovala, financovala převážnou většinu výdajů domácnosti. Z tohoto důvodu považuje za nespravedlivé, aby došlo k rozdělení majetku rovným dílem mezi účastníky, a navrhuje, aby členský podíl v Bytovém družstvu [ulice], nemovité věci v [obec] včetně vybavení domácnosti a zůstatek na účtu žalobkyně byl přikázán do jejího výlučného vlastnictví, zbývající nemovité a movité věci a zůstatek na účtu žalovaného pak do výlučného vlastnictví žalovaného za současného vyplacení vypořádacího podílu ve výši 200 000 Kč žalovanému. 2. V průběhu řízení žalobkyně svá tvrzení doplnila, že nemovité věci v [obec] nabyla na základě kupní smlouvy uzavřené dne 30.11.2004, kde jako kupující byla uvedena toliko ona a žalovaný podpisem smlouvy potvrdil prohlášení v kupní smlouvě uvedené, že kupní cenu uhradila žalobkyně ze svých výlučných prostředků a stává se tak výlučným vlastníkem těchto nemovitých věcí. Kupní cena ve výši 1 900 000 Kč byla uhrazena jednak z daru od rodičů žalobkyně ve výši 1 400 000 Kč, když rodiče prodali svá členská práva v Lidovém bytovém družstvu [obec a číslo] váznoucí k bytu v [anonymizováno] ulici [obec a číslo], a dále z daru od rodičů žalobkyně v celkové výši 1 040 000 Kč na základě darovací smlouvy ze dne 27.11.2004 (40 000 Kč bylo žalobkyni poskytnuto v hotovosti, částka 100 000 Kč zaslána na účet realitní kanceláře jako úhrada poplatku za realitní služby, 80 000 Kč bylo vloženo na účet žalobkyně, zbývající částky pak byly zaslány na účet žalobkyně). Z těchto prostředků byla na zaplacení kupní ceny nemovitých věcí v [obec] použita částka minimálně ve výši 1 000 000 Kč. Další prostředky pocházejí z prodeje členských práv v bytovém družstvu byly deponovány na účtu blokovacího depozita u realitní kanceláře a nebylo je možné včas uvolnit, aby nedošlo k propadnutí zálohy ve výši 100 000 Kč. Z tohoto důvodu žalobkyně zajistila k úhradě kupní ceny překlenovací půjčky, a to od svých rodičů (ve výši 300 000 Kč), od paní [jméno] [příjmení] (ve výši 300 000 Kč), od pana [příjmení] (ve výši 195 000 Kč) a od pana [příjmení] (ve výši 100 000 Kč). Poté, co byly prostředky z prodeje členských práv v bytovém družstvu uvolněny, použila tyto prostředky (které byly její výlučné) žalobkyně k úhradě těchto překlenovacích půjček. Překlenovací půjčky rodičům žalobkyně a paní [jméno] [příjmení] byly uhrazeny přímo z účtu blokovacího depozita; z tohoto účtu byla na účet žalobkyně uhrazena též částka 5 000 Kč, kterou žalobkyně použila na úhradu kupní ceny nemovitých věcí v [obec]; částka ve výši 750 000 Kč pak byla z účtu blokovacího depozita odeslána na účet žalovaného, kterou použil v rozsahu 295 000 Kč k úhradě půjček pana [příjmení] a pana [příjmení], zbývající částka pak byla použita na rekonstrukci nemovitých věcí v [obec]. Je tedy zřejmé, že nemovité věci v [obec] včetně nákladů na realitní a právní služby byly hrazeny z výlučných prostředků žalobkyně, stejně tak i částka ve výši 500 000 Kč, která byla použita na rekonstrukci těchto nemovitých věcí. Rovněž pokud jde o členský podíl v Bytovém družstvu [ulice], i o jeho nabytí se zasloužila výlučně žalobkyně. Cena družstevního podílu v době vzniku Bytového družstva [ulice] činila 543 674,55 Kč a žalobkyně uhradila převážnou část tohoto závazku převodem ze svého účtu ve výši 400 000 Kč dne 31.1.2007 Tyto prostředky pocházely z daru, který žalobkyni poskytla její matka, a to dne 13.12.2006. Ve zbývající části pak byla tato cena uhrazena formou měsíčních splátek ve výši 850 Kč z účtu žalobkyně, což byly prostředky, o které se zasloužila výlučně žalobkyně. Žalovaný dal jasně najevo, že není ochoten na tento družstevní byt ničeho hradit a nemá o něj ani zájem. Navíc v té době ani neměl na svém účtu žádné finanční prostředky. Rovněž to byla žalobkyně, která se zasloužila o nabytí pozemku v [obec], neboť z důvodu své nemoci ([anonymizována dvě slova]) pobírala invalidní důchod a z něj našetřila celou kupní cenu této nemovité věci, když jí v nemoci finančně podporovali její rodiče. Žalovaný neměl po celou dobu trvání manželství žádný podstatnější příjem, a tudíž rodinu z převážné části financovala žalobkyně. Vozidlo Renault bylo pořízeno v roce 2007 za částku 622 189,20 Kč, v době rozvodu manželství tak bylo 7 let staré, a tudíž jeho hodnota v té době byla cca 200 000 Kč. Rovněž motocykl Yamaha je součástí společného jmění manželů, neboť byl pořízen z prostředků ve společném jmění manželů, pouze formálně byl registrován na jinou osobu. Pokud jde o vybavení dílny, žalobkyně uvedla, že není schopna toto blíže specifikovat. Nicméně jako položku k vypořádání učinila dva počítače, a to [příjmení] [jméno] (pořízen v roce 2007 za částku 37 769 Kč) a počítač [příjmení] [příjmení] (pořízen v roce 2007 za částku 20 467 Kč). Žalobkyně uvedla, že tvrzení ohledně výlučných prostředků použitých jak na nemovité věci [obec], pozemek v [obec] a členský podíl v Bytovém družstvu [ulice], směřují k uplatnění jiného než rovného podílu při vypořádání společného jmění manželů; pouze, pokud by toto soud neakceptoval, potom by bylo třeba, aby uplatněny j

Citovaná ustanovení

§ 708 (89/2012 Sb.)§ 709 (89/2012 Sb.)§ 711 (89/2012 Sb.)§ 742 (89/2012 Sb.)
DomůŽivotní situacePrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIO násKontaktVOPGDPRReklamace

Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.