15 C 40/2023-41 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 10 689,13 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy k službě [anonymizováno] účet – smlouva o nákupním účtu, uzavřené dne 17. 12. 2019 mezi žalobkyní a žalovanou pomocí prostředků komunikace na dálku, na jejímž základě se žalobkyně zavázala zaplatit za žalovanou kupní cenu zboží na vybraných e-shopech (se kterými má žalobkyně uzavřenou rámcovou smlouvu o postoupení pohledávek) a žalovaná se zavázala v případě, pokud neodstoupí od kupní smlouvy do 14 dnů, zaplatit žalobkyni kupní cenu a případný poplatek za prodloužení splatnosti (jehož výše byla odstupňována v závislosti na délce prodloužení splatnosti). Limit odložených plateb byl sjednán ve výši do 30 000 Kč. Žalovaná využila v období od 16. 4. 2021 do 1. 7. 2021 služeb žalobkyně v celkové výši 9 579,37 Kč a tuto částku splatnou dne 15. 7. 2021 žalobkyni ani přes opakované výzvy nevrátila. Žalobkyně požaduje na poplatcích celkem částku 2 335,40 Kč sestávající se z poplatků za prodlení ve výši 1 652,40 Kč, poplatku za službu [anonymizováno] účet ve výši 297 Kč a poplatků za odložení splatnosti ve výši 386 Kč. Žalovaná uhradila částku 1 225,64 Kč, která byla žalobkyní započtena na dlužné poplatky. Žalovaná částka se skládá z jistiny ve výši 9 579,37 Kč a dlužných poplatků ve výši 1 109,76 Kč. Žalovaná na svůj dluh ničeho dalšího neuhradila ani přes předžalobní výzvu. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 3. Ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, soud tedy vyzval účastníky podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném ke dni podání žaloby (dále jen„ o. s. ř.“), k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasila a žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o. s. ř. 4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci: Mezi účastníky byla dne 17. 12. 2019 uzavřena pomocí prostředků komunikace na dálku smlouva k službě [anonymizováno] účet, na základě které se žalobkyně zavázala zřídit žalované účet s finančním limitem do výše 30 000 Kč odstupňovaným podle úvěruschopnosti žalované s tím, že žalovaná se zavázala využívat účet za účelem plateb na vybraných e-shopech a následně částky splácet v souladu s obchodními podmínkami žalobkyni. Nedílnou součástí smlouvy byly rovněž obchodní podmínky žalobkyně (prokázáno smlouvou k službě [anonymizováno] účet, výpisem z interní databáze žalobkyně, obchodními podmínkami žalobkyně, fotokopií občanského průkazu žalované včetně fotografie žalované s občanským průkazem v ruce). V čl. II. odst. 2.6 smlouvy k službě Twisto účet je sjednáno, že pokud žalovaná řádně a včas neuhradí jakékoliv zaslané a splatné vyúčtování, respektive pokud neuhradí alespoň 10 % z částky všech dosud nesplacených čerpání, stane se vyúčtování splatným v celém rozsahu a žalované vznikne povinnost uhradit žalobkyni kromě dlužné částky, také účelně vynaložené náklady, smluvní pokutu, jejíž výše se bude odvíjet od délky prodlení jeho platby a zákonný úrok z prodlení. V článku obchodních podmínek nazvaném Smluvní sankce si účastníci sjednali pro případ prodlení žalované se splátkami smluvní pokutu, jejíž výše je odvislá od počtu dnů po splatnosti vyúčtování. Pokud je prodlení se splátkou delší než 30 dnů od splatnosti vyúčtování, činí smluvní pokuta částku 650 Kč + 10 % z celkového vyúčtování. Dle informací poskytnutých žalovanou měla v době uzavření smlouvy příjem 15 000 Kč, výdaje ve výši 9 000 Kč, byla studentkou a neměla děti (prokázáno výstupem z interního systému žalobkyně). Žalobkyně zaslala žalované vyúčtování za duben 2021, ve kterém vyzvala žalovanou k zaplacení celkové částky 9 569,57 Kč (přičemž částka 99 Kč představuje poplatek za službu) nejpozději do 15. 5. 2021 (prokázáno vyúčtováním za duben 2021). Žalobkyně zaslala žalované vyúčtování za červen 2021, ve kterém vyzvala žalovanou k zaplacení celkové částky 207,80 Kč (přičemž částka 99 Kč představuje poplatek za službu) nejpozději do 15. 7. 2021 (prokázáno vyúčtováním za červen 2021). Žalobkyně zaslala žalované vyúčtování za červenec 2021, ve kterém vyzvala žalovanou k zaplacení poplatku za službu ve výši 99 Kč nejpozději do 15. 8. 2021 (prokázáno vyúčtováním za červenec 2021). Žalované byla žalobkyní zaslána předžalobní výzva ze dne 3. 10. 2022 (prokázáno předžalobní upomínkou a potvrzením o podání). 5. Po právní stránce soud posoudil smlouvu mezi žalobkyní a žalovanou jako smlouvu, která není zvláště upravena ve smyslu § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) s prvky smlouvy kupní podle § 2079 odst. 1 o. z. a smlouvy o zápůjčce podle § 2390 o. z. Soud po právní stránce zhodnotil, že daná smlouva je smlouva, jejímž předmětem je odložená platba, tedy že na ni podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) dopadají ustanovení předpisů o spotřebitelském úvěru. I když je předmětná smlouva v prvotní fázi ujednána fakticky jako bezúplatná, nelze na ni vztáhnout § 5 odst. 1 písm. c) zákona o spotřebitelském úvěru, neboť smlouva je od určitého okamžiku jednoznačně smlouvou úplatnou. Toho si ostatně je vědoma sama žalobkyně, když otázku zkoumání úvěruschopnosti řeší přímo ve smlouvě. <i>6. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 86 odst. 1 téhož zákona poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 1 téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.</i> <i>7. Podle čl. 8 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, v účinném znění (dále jen„ směrnice“), zajistí členské státy, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.</i> 8. S ohledem na popsaný skutkový stav věci má soud za to, že v daném případě nelze mít za splněnou povinnost žalobkyně řádně (s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost žalované na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, neboť poskytovatel úvěru nemůže toliko spoléhat na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené žadatelem, ale sám musí tyto údaje prověřit, případně si je nechat od žadatele doložit. Z pouhého prohlášení žalované, že je studentkou, nelze dle názoru soudu uzavřít, že je žalovaná vyživovaným dítětem a že se jí dosud netýkají výdaje související s bydlením, pojištěním apod. Daná povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je citovaným zákonem ukládána poskytovateli pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel neučiní. 9. Zákonem stanovenou neplatnost smlouvy, k níž v důsledku daného porušení dochází, je přitom nutno chápat jako absolutní, k níž musí soud přihlédnout již z úřední povinnosti (k tomu blíže viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 a zejména rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020, sp. zn. C -679/18). 10. Podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále též„ o. z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 11. Žalobkyni tak náleží z titulu bezdůvodného obohacení (finanční prostředky byly žalované poskytnuty na základě neplatné