15 C 44/2023-43 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 23 406 Kč s příslušenstvím s tím, že se žalovanou uzavřela její právní předchůdkyně (společnost [právnická osoba]) dne 17. 12. 2019 smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě byla žalované – po posouzení její úvěruschopnosti – poskytnuta částka 16 000 Kč, kterou se zavázala splatit spolu s částkou 12 506 Kč představující součet kapitalizovaných úroků (úroková sazba 25,14 % ročně) a poplatkem ve výši 7 249 Kč (za zpracování zápůjčky, další péči o zákazníka) ve 12 měsíčních splátkách po 2 376 Kč. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou sjednaných splátek, poslední splátka byla uhrazena dne 23. 6. 2020. Žalovaná od uzavření smlouvy uhradila celkem 5 100 Kč. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022. Žalovaná na dlužnou částku ničeho neuhradila ani po předžalobní výzvě. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Provedeným dokazováním zjistil soud následující skutečnosti. 4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 17. 12. 2019 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovanou smlouvu, dle které se zavázala poskytnout žalované finanční prostředky ve výši 16 000 Kč; žalovaná se zavázala poskytnuté prostředky vrátit v pravidelných měsíčních splátkách po 2 376 Kč, celková dlužná částka činila 28 506 Kč. 5. Z tabulky umoření soud zjistil, že žalovaná od doby podpisu smlouvy uhradila částku 5 100 Kč. 6. Ze zákaznické karty žalované soud zjistil, že žalovaná uvedla jako druh bydlení spolubydlení, rodinný stav vdaná, zdroj příjmů plný úvazek – pokojská s čistým příjmem 14 250 Kč, ověřeno dle pracovní smlouvy, další čisté příjmy domácnosti 10 000 Kč, odhadované výdaje 6 000 Kč. 7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022 a seznamu postoupených pohledávek (položka [číslo]) soud zjistil, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni. 8. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 30. 1. 2022 spolu s podacím archem ze dne 24. 2. 2022 soud zjistil, že žalovaná byla vyrozuměna o postoupení pohledávky na žalobkyni a vyzvána k úhradě dluhu do 10 dnů od doručení oznámení. 9. Z předžalobní upomínky ze dne 6. 6. 2022 spolu s podacím archem soud zjistil, že žalovaná byla před podáním žaloby upomínána o zaplacení dluhu. 10. Na základě zjištění učiněných z předložených listin vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 16 000 Kč, přičemž ohledně schopnosti splácet úvěr sice ověřila příjem žalované (dle pracovní smlouvy), avšak naprosto rezignovala na ověření jejích výdajů. Žalovaná na poskytnutou částku uhradila celkově 5 100 Kč. Žalobkyně žalovanou prokazatelně vyzvala ke splacení dluhu, a to výzvou spolu s oznámením o postoupení pohledávek odeslanou dne [datum], přičemž žalované poskytla lhůtu 10 dnů od doručení. 11. Hmotněprávní posouzení věci bylo založeno na právní úpravě zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), jelikož veškeré rozhodné skutečnosti nastaly za jeho účinnosti. <i>12. Podle § 2395 o. z., se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>13. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).</i> <i>14. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.</i> <i>15. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.</i> <i>16. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>17. Podle § 573 o. z. má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.</i> <i>18. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 86 odst. 1 téhož zákona poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 1 téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.</i> <i>19. Podle čl. 8 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, v účinném znění (dále jen„ směrnice“), zajistí členské státy, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.</i> 20. Na základě shora uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná zamýšlely uzavřít smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Vzhledem k tomu, že v právním vztahu vystupovala žalovaná jako spotřebitel, řídí se smlouva i příslušnými ustanoveními zákona o spotřebitelském úvěru. 21. S ohledem na popsaný skutkový stav věci má soud za to, že v daném případě nelze mít za splněnou povinnost právní předchůdkyně žalobkyně řádně (s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost žalované na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, neboť poskytovatel úvěru nemůže toliko spoléhat na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené žadatelem, ale sám musí tyto údaje prověřit, případně si je nechat od žadatele doložit – a z těchto doložených listin musí vyvodit závěry (nestačí toliko formální vyžádání si listin). Daná povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je citovaným zákonem ukládána poskytovateli pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel neučiní. 22. Zákonem stanovenou neplatnost smlouvy, k níž v důsledku daného porušení dochází, je přitom nutno chápat jako absolutní, k níž musí soud přihlédnout již z úřední povinnosti (k tomu blíže viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 a zejména rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020, sp. zn. C -679/18). 23. Žalobkyni tak náleží z titulu bezdůvodného obohacení (finanční prostředky byly žalovanému poskytnuty na základě neplatné smlouvy podle § 2991 o. z.) pouze nesplacená jistina úvěru ve výši 10 900 Kč (bez smluvních úroků, pokut a poplatků). Dále žalobkyni náleží úrok z prodlení podle § 1968 a 1970 o. z. ve spojení s § 1958 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ohledně data prodlení žalované vyšel soud z předložené výzvy k úhradě zaslané žalované dne 24. 2. 2022, kdy soud vycházel z domněnky § 573 o. z. a lhůty 10 dnů od doručení, kterou žalobkyně žalované poskytla. Den následující po uplynutí této lhůty se tedy žalovaná dostala prokazatelně do prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení (výrok I.). Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta (výrok II.). 24. Žalovaná byla sice procesně převážně úspěšná (§ 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů), avšak dle obsahu spisu jí žádné náklady řízení nevznikly (výrok III).