15 C 7/2023-117 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení žalované částky z titulu smlouvy o úvěru uzavřené s žalovanou dne 28. 4. 2022, na základě které poskytla žalované úvěr ve výši 80 000 Kč. Žalovaná se zavázala jej splácet ve 36 měsíčních splátkách ve výši 5 379 Kč, úroková sazba činila 67,05 %. Součástí splátek byla i měsíční úhrada za pojištění schopnosti splácet ve výši 174 Kč. Žalovaná neplnila řádně podmínky smlouvy a ocitla se v prodlení. Do data zesplatnění uhradila žalobkyni celkově 4 000 Kč (dne 4. 8. 2022). Před zesplatněním vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvních pokut ve výši 998 Kč pro prodlení žalované s hrazením splátek [číslo] o více než 30 dnů a v důsledku prodlení vzniklo žalobkyni také právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením ve výši 400 Kč. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala do prodlení s úhradou splátky v délce 65 dnů, došlo dne 17. 8. 2022 k zesplatnění celého úvěru. Nová jistina činila 89 283,86 Kč. Žalobkyni vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny ve výši za každý den prodlení s úhradou od 19. 8. 2022; žalobkyně jí požaduje do data vyhotovení žaloby, tj. ve výši 12 027,52 Kč. Žalovaná uvedené neuhradila ani přes předžalobní výzvu. 2. Žalovaná se k věci nevyjádřila. 3. Z provedeného dokazování zjistil soud následující skutečnosti. 4. Z předsmluvního formuláře, z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru ze dne [datum], oznámení o uzavření smlouvy ze dne 29. 4. 2022 spolu se splátkovým kalendářem a doručenkou ze dne 3. 5. 2022, přílohou č. 1 a dodatku č. 1 k návrhu na uzavření smlouvy, z prohlášení klienta, z kopie občanského průkazu žalované soud zjistil, že účastníci uzavřeli smlouvu, dle které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované finanční prostředky ve výši 80 000 Kč; žalovaná se zavázala poskytnuté prostředky vrátit v pravidelných měsíčních splátkách po 5 379 Kč spolu se smluvním úrokem ve výši 67,04 % ročně, celkově měla vrátit částku (bez pojištění) 187 380 Kč Součástí smlouvy bylo i pojištění schopnosti splácet úvěr. 5. Z dokladu o vyplacení úvěru soud zjistil, že dne 28. 4. 2022 poskytla žalobkyně žalované částku 80 000 Kč. 6. Z pojištění schopnosti splácet úvěry a přihlášky do pojištění ze dne 28. 4. 2022 soud zjistil, že výše měsíční splátky pojištění činila 174 Kč. 7. Z hodnocení klienta soud zjistil, že žalovaná deklarovala příjem 25 710 Kč ze zaměstnání, výdaje (životní min.) ve výši 3 860 Kč a k tomu výdaje na bydlení ve výši 2 603 Kč, tj. celkem 6 463 Kč. Žalovaná uvedla, že je svobodná, bezdětná, nesplácí žádné úvěry, zápůjčky, bydlí u rodičů. 8. Z karty klienta soud zjistil, že žalovaná uhradila celkově 6 000 Kč (částku 4 000 Kč dne 4. 8. 2022 a částku 2 000 Kč dne 12. 9. 2022). 9. Z výpisu záznamů z registru SOLUS soud zjistil, že nebyly zjištěny negativní informace u žalované. 10. Z historie pohybů [příjmení] [příjmení] soud zjistil, že dne 10. 1. 2022 obdržela žalovaná od zaměstnavatele částku 23 994 Kč, dne 10. 3. 2022 částku 30 811 Kč. 11. Z výzvy k zaplacení a upozornění na možnost zesplatnění ze dne 14. 7. 2022 a 15. 8. 2022 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu s tím, že pokud k úhradě nedojde, stane se celý úvěr splatným. 12. Z oznámení ze dne 17. 8. 2022 soud zjistil, že žalovaná byla vyrozuměna o zesplatnění a vyzvána k úhradě dluhu do 10 dnů od odeslání oznámení. 13. Z předžalobní upomínky ze dne 14. 12. 2022 spolu s podacím archem soud zjistil, že žalovaná byla před podáním žaloby upomínána o zaplacení dluhu. 14. Soud neprovedl důkaz výpisem z běžného účtu paní [příjmení], neboť tento důkaz se nevztahoval k předmětu řízení. 15. Na základě zjištění učiněných z předložených listin vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci. Žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 80 000 Kč, přičemž ohledně schopnosti splácet úvěr sice řádně ověřila příjmy žalované, avšak naprosto rezignovala na ověření výše jejích výdajů. Žalovaná na poskytnutou částku uhradila celkově 6 000 Kč. Účastnice rovněž uzavřely pojistnou smlouvu, výše měsíční splátky pojištění činila 174 Kč. Žalobkyně žalovanou vyzvala ke splacení dluhu mj. výzvami ze dne 14. 7. 2022 a 15. 8. 2022. 16. Hmotněprávní posouzení věci bylo založeno na právní úpravě zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), jelikož veškeré rozhodné skutečnosti nastaly za jeho účinnosti. <i>17. Podle § 2395 o. z., se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>18. Podle § 2758 odst. 1 o. z. pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.</i> <i>19. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.</i> <i>20. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.</i> <i>21. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>22. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 86 odst. 1 téhož zákona poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 1 téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.</i> <i>23. Podle čl. 8 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, v účinném znění (dále jen„ směrnice“), zajistí členské státy, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.</i> 24. Na základě shora uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že žalobkyně a žalovaná zamýšlely uzavřít smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Vzhledem k tomu, že v právním vztahu vystupovala žalovaná jako spotřebitel, řídí se smlouva i příslušnými ustanoveními zákona o spotřebitelském úvěru. 25. S ohledem na popsaný skutkový stav věci má soud za to, že v daném případě nelze mít za splněnou povinnost žalobkyně řádně (s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost žalované na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, neboť poskytovatel úvěru nemůže toliko spoléhat na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené žadatelem, ale sám musí tyto údaje prověřit, případně si je nechat od žadatele doložit – a z těchto doložených listin musí vyvodit závěry (nestačí toliko formální vyžádání si listin). Daná povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je citovaným zákonem ukládána poskytovateli pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel neučiní. 26. Zákonem stanovenou neplatnost smlouvy, k níž v důsledku daného porušení dochází, je přitom nutno chápat jako absolutní, k níž musí soud přihlédnout již z úřední povinnosti (k tomu blíže viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 a zejména rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020, sp. zn. C -679/18). 27. Žalobkyni tak náleží z titulu bezdůvodného obohacení (finanční prostředky b