34 C 118/2022 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky [částka] s dalším příslušenstvím specifikovaným ve výrokové části tohoto rozsudku. Na odůvodnění svého návrhu žalobkyně uvedla, že její právní předchůdce, společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřela dne [datum] se žalovaným smlouvu [číslo] s produktovým názvem C S10 [ulice] v hotovosti měsíční [číslo], jejíž nedílnou součástí byly smluvní podmínky smlouvy obsažené na další straně smlouvy. Z titulu této smlouvy byla žalovanému poskytnuta peněžní hotovostní zápůjčka ve výši [částka], které se žalovaný zavázal vrátit v 18 měsíčních splátkách ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně i poplatek ve výši [částka], který zahrnuje součet kapitalizovaných úroků s úrokovou sazbou 29 % ročně za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy, částku za administrativní zpracování půjčky a částku za komfortní splácení. Žalovaný se však dostal do prodlení s úhradou povinných splátek, poslední splátku uhradil dne [datum]. Žalobkyně vstoupila do postavení věřitele ze shora uvedené pohledávky vůči žalovanému z titulu smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené dne [datum]. Uzavření postupní smlouvy bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne [datum] a spolu s tímto oznámením mu byla zaslána výzva, aby dlužnou částku [částka] uhradil do [datum]. Žalobkyně požaduje zaplacení celé zbývající části dlužné částky [částka] na jistině a [částka] na dlužném poplatku spolu se smluvním úrokem ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny, který požaduje od [datum] do zaplacení. Dále žalobkyně požaduje smluvní pokuty v sazbě 0,1 % denně z celkové dlužné částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení, kapitalizované k [datum] v částce [částka], kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši [částka] a sankční poplatky [částka] za vymáhání pohledávky v souladu se smlouvou. Žalovaná částka [částka] se skládá z dlužné jistiny [částka], dlužného poplatku [částka], kapitalizované smluvní pokuty ve výši [částka] a sankčních poplatků [částka]. Žalovaný neuhradil na uvedený dluh ničeho ani přes písemnou výzvu právního zástupce žalobkyně před podáním žaloby v této věci. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Žalovaný je občanem Bulharska s pobytem na území České republiky, proto se soud zprvu zabýval otázkou pravomoci a příslušnosti českého soudu a otázkou rozhodného práva. Soud na daný vztah aplikoval – v souladu s ust. § 2 zákona [číslo] Sb o mezinárodním právu soukromém (dále jen„ ZMPS“) - úpravu obsaženou jednak v nařízení EP a Rady ES [číslo] o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (čl. 66 nařízení), jednak nařízení EP a Rady ES [číslo] o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (tzv. Řím I), a dospěl k závěru, že podle čl. 4 nařízení EP a Rady ES [číslo] je dána jeho pravomoc i příslušnost k rozhodnutí věci a podle čl. 3 nařízení EP a Rady ES [číslo] ve spojení s všeobecnými pojistnými podmínkami pro pojištění vozidel je rozhodným právem právní řád České republiky. 4. Dne [datum] uzavřeli žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně smlouvu [číslo] s produktovým názvem C S10 [ulice] v hotovosti měsíční [číslo], jejíž součástí byly smluvní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně společnosti [právnická osoba], [IČO]. Na základě uzavřené smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka], a to v částce [částka] na refinancování jiné smlouvy a v částce [částka] v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem. Žalovaný se současně zavázal zaplatit předchůdkyni žalobkyně i poplatek v souvislosti se zpracováním půjčky ve výši [částka], který zahrnuje úrok [částka], administrativní činnost [částka], vedení zákaznického účtu a komfortní splácení [částka]. Podle uzavřené smlouvy se žalovaný zavázal vrátit předchůdkyni žalobkyně půjčenou částku včetně poplatku v 18 měsíčních splátkách ve výši [částka] (zjištěno ze smlouvy o zápůjčce – [ulice] v hotovosti ze dne [datum]). V rámci smluvních podmínek byla sjednána výpůjční úroková sazba ve výši 29 % ročně (článek 3 smluvních podmínek). Právní předchůdkyně žalobkyně pro zjištění, zda by žalovaný byl schopen tuto částku vrátit spolu s jí požadovanými úroky, si od žalovaného vyžádala informace o jeho osobním a majetkovém stavu, z nichž vyplynulo, že žije v nájemním bydlení, je svobodný a má středoškolské vzdělání s partnerkou, má celkem 2 vyživovací povinnosti (uvedeno jako 2 vyživované osoby), pracuje na plný úvazek jako výrobní dělník. [příjmení] příjem žalovaného činil [částka] a [částka] z ostatních příjmů, další čisté příjmy domácnosti činily [částka]. Žalobkyně si dále vyžádal informace o interních splátkách ve výši [částka] a vyšla z odhadovaných měsíčních výdajů žalovaného [částka]. Příjem žalovaného byl ověřen výpisy z účtu (zjištěno ze zákaznické karty). Žalobkyně po žalovaném nepožadovala potvrzení o výši jeho výdajů na bydlení (či jiného prokázání výdajů). Na základě těchto informací žalobkyně uzavřela, že žalovaný je schopen poskytnuté peněžní prostředky spolu s úrokem vrátit a uzavřela s ním dohodu. Žalovanému poskytla částku [částka] v hotovosti a částka [částka] byla použita na refinancování smlouvy o zápůjčce [číslo] (zjištěno že smlouvy o zápůjčce ze dne [datum]). Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Na svůj dluh zaplatil celkem částku [částka] (zjištěno z dokumentu z evidence žalobkyně nazvaného„ výpočet smluvní pokuta“). Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum], seznamu postupovaných pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky z [datum] včetně podacího archu, má soud za prokázané, že společnost [právnická osoba], [IČO] a žalobkyně uzavřeli dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem bylo i postoupení pohledávek za žalovaným. Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno, jak vyplynulo z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] a poštovního podacího archu. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dlužné částky. 5. Žalobkyně dále tvrdila, že si vyžádala informace o žalovaném z registru NRKI a z Centrální evidence exekucí. Toto tvrzení žalobkyně však zůstalo v řízení neprokázáno, neboť výpis z Centrální evidence exekucí byl pořízen k [datum] a nijak z něj nevyplývalo, že prokazuje stav ke dni uzavírání smlouvy. Dále výpis z NRKI předložený žalobkyní byl nesrozumitelný a nebylo možné z tohoto důkazu učinit dílčí skutková zjištění. Vysvětlení žalobkyně, že se jedná o výpis její interní evidence, která obsahuje údaje dostupné z rejstříku NRKI, nemění nic na tom, že jako důkaz nemohl tento výpis posloužit. Stejně tak zůstala v řízení neprokázána tvrzení žalobkyně o tom, že žalovaného prověřovala v dalších dostupných registrech (insolvenční rejstřík, [příjmení]). Tvrzení žalobkyně se nepodařilo prokázat ani výpovědí svědka [celé jméno svědka], který vystupoval jako zástupce žalobkyně při sjednávání dohody účastníků, neboť si na konkrétní jednání se žalovaným a podrobnosti ohledně jeho osoby nevzpomínal. 6. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), Přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 7. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v účinném znění (dále jen„ zákon o spotř. úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 8. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotř. úvěru, posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 9. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotř. úvěru, posuzuje poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 10. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotř. úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úv