34 C 132/2022 — Okresní soud Praha-východ

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu se žalobkyně domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum] uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným. Na základě uvedené smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši [částka], který se žalovaný zavázal vrátit společně s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka] v 60 týdenních splátkách po [částka], splatnost první splátky byla stanovena na [datum]. Žalovaný zaplatil částku [částka], kterou žalobkyně započetla podle smlouvy nejprve na úhradu poplatku za zpracování a doručení úvěru [částka] a poté na úhradu poplatku za hotovostní inkaso splátek [částka], poslední část zaplacené částky byla započtena na jistinu z 83,47 % a na úrok úvěru z 16,53 %. Předmětem řízení je zaplacení jistiny úvěru a zbývající části kapitalizovaného úroku, v součtu [částka] a úroku z prodlení. Žalovaný ničeho neuhradil ani po předžalobní výzvě žalobkyně. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] jejíž nedílnou součástí byly smluvní podmínky, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši [částka] a žalovaný se zavázal poskytnutou částku vrátit spolu s poplatkem ve výši [částka], a to v 60 týdenních splátkách po [částka]. První splátka byla splatná dne [datum], každá další splátka byla splatná vždy do sedmi dnů po datu splatnosti předchozí splátky. Poplatek ve výši [částka] byl tvořen v částce [částka] úrokem, v částce [částka] poplatkem za zpracování a doručení úvěru, v částce [částka] poplatkem za hotovostní inkaso splátek. Žalovaný stvrdil podpisem smlouvy převzetí částky [částka] v hotovosti. Splatnost celého dluhu nastala splatností poslední sjednané splátky, tj. dne [datum] (prokázáno smlouvou o spotřebitelském úvěru, smluvními podmínkami, formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru). Při sjednávání úvěru si žalobkyně vyžádala od žalovaného informace o jeho osobních a majetkových poměrech. Žalovaný uvedl, že bydlí se spolubydlícím, jeho nejvyšší dosažené vzdělání je základní, je svobodný, má auto, nevlastní nemovitosti a v minulosti již měl sjednaný úvěr. Je zaměstnán na plný pracovní úvazek se smlouvou na dobu neurčitou, přičemž jeho mzda činí cca [částka]. Jeho výdaje činí na bydlení [částka], nebankovní závazky má ve výši [částka] (prokázáno evidenční kartou klienta). Žalovaný uhradil na svůj dluh pouze částku [částka] (prokázáno přehledem platební historie). Předžalobní výzvou ze dne [datum] včetně podacího archu bylo prokázáno, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky (zjištěno z předžalobní výzvy včetně podacího archu). 4. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány. 5. Soud dospěl k závěru, že v řízení nebylo prokázáno, že žalobkyně řádně prověřovala úvěruschopnost žalovaného. Před nařízením ústního jednání upozornil soud žalobkyni, že jí bude v průběhu ústního jednání uděleno poučení týkající se právě otázky prověřování úvěruschopnosti žalovaného. Ve věci se dne [datum] konalo ústní jednání, v jehož průběhu by žalobkyně bývala byla poučena dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. a byla by jí tak dána možnost na tuto procesní situaci reagovat. Žalobkyně se však z jednání omluvila, osobně se nedostavila a tím se připravila o možnost být soudem poučena. Tvrzení žalobkyně o tom, že žalovaného prověřovala ve veřejně dostupných registrech, telefonickým dotazem [anonymizováno 7 slov] [role v řízení] [anonymizováno 6 slov] [role v řízení] [anonymizováno 5 slov]. 6. [anonymizováno 8 slov] [ustanovení pr. předpisu]“), a dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně jen částečně. Podle § 2390 o. z., přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 o. z., lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. Jak vyplývá ze shora uvedeného, soud neměl k dispozici důkazy, ze kterých by zjistil, dle jakých informací právní předchůdkyně žalobkyně prověřovala schopnost žalovaného poskytnutou zápůjčku splácet, hodnotí tedy smlouvu o zápůjčce, kterou měli účastníci v úmyslu uzavřít, jako absolutně neplatnou. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotř. úvěru je proto žalovaný povinna žalobkyni vrátit pouze jistinu podle smlouvy. Soud shledal oprávněným toliko nárok žalobkyně na zaplacení částky [částka], tedy jistiny ponížené o zaplacenou částku [částka] (výrok I.). Soud naopak žalobkyni nepřiznal zbývající část již splacené jistiny a zbývající část poplatku v celkové výši [částka] (výrok II.). Vzhledem k tomu, že je žalovaný se splněním svého dluhu v prodlení a ze zjištěného skutkového stavu nevyplývá, že by za své prodlení nebyl odpovědný, přiznal soud žalobkyni i úroky z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády (§ 1970 o. z., § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). 7. Podle citovaného ustanovení je pak žalovaný povinen jistinu úvěru vrátit v době přiměřené jeho schopnostem. Vzhledem k tomu, že se žalovaný v průběhu řízení nijak nevyjádřil, určil soud lhůtu k plnění podle § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů. 8. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 o. s. ř., dle kterého v případě, že měl účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V právě projednávané věci měl žalovaný převážný úspěch, ale žádné náklady mu v řízení nevznikly. Soud tedy rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.