35 C 49/2023-21 — Okresní soud Praha-východ

Žalobkyně se domáhala zrušení ve výroku stanoveného výživného na jejího zletilého syna, neboť žalovaný již je schopen se sám živit, jelikož se přestal připravovat na své budoucí povolání. Povinnost hradit žalovanému výživné v částce 2 000 Kč měsíčně jí byla stanovena rozsudkem Okresního soudu v Mělníku ze dne 26. 3. 2019, č. j. [číslo jednací] (dále jen„ opatrovnický rozsudek“). Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud rozhodl bez nařízení jednání, když strany s tímto postupem vyslovily souhlas (§ 115a a 101 odst. 4 o. s. ř.). Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že žalobkyně je matkou žalovaného, přičemž jeho poměry byly v minulosti upraveny rozsudky Okresního soudu Praha-východ ze dne 27. 4. 2019, č. j. [číslo jednací], a Okresního soudu v Mělníku ze dne 28. 3. 2012, č. j. [číslo jednací], a naposledy opatrovnickým rozsudkem tak, že žalovaný byl svěřen do péče otci a žalované bylo uloženo hradit výživné v částce 2 000 Kč měsíčně (prokázáno opatrovnickým rozsudkem). Dne 14. 11. 2022 žalovaný z osobních důvodů ukončil studium na střední škole (prokázáno potvrzením školy ze dne 15. 11. 2022). Podle § 910 odst. 1 o. z., předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. Podle § 911 o. z., výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. Z provedeného dokazování je nepochybné, že žalovaný je dospělým a plně svéprávným jedincem, který sám ukončil svoji soustavnou přípravu na budoucí povolání v průběhu školního roku. Ze spisu se při tom nepodává, že by existoval jakýkoliv jiný důvod, pro který by se nebyl schopen sám živit. Soud tak uzavřel, že žalovaný již nesplňuje podmínky dané § 911 o. z., a to nejméně od začátku tohoto roku, neboť je schopen se sám živit. Soud s ohledem na tyto závěry žalobě v celém rozsahu vyhověl, ukončil žalobkyni stanovenou vyživovací povinnost (výrok I.) a zároveň s tím deklaroval změnu předcházející soudní úpravy výživného na žalovaného (výrok II.). O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. za situace, kdy se zcela úspěšná žalobkyně tohoto nároku vzdala.