6 C 158/2022-178 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobce se podanou žalobou (v původním znění) domáhal určení dědického práva na základě závěti sepsané formou notářského zápisu ze dne , datum, č. N , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, . Tvrdil, že dne , datum, zemřel jeho otec, , Jméno zainteresované osoby 3/0, , nar. , datum, (dále jen „zůstavitel“), který dne , datum, pořídil pro případ své smrti závěť sepsanou formou notářského zápisu, ve které jako dědice veškerého jmění, které zůstavitel obdržel jako závětní dědic v pozůstalostním řízení po , tituly před jménem, , jméno FO, , nar. , datum, , povolal rovným dílem žalované 2) a 3) s tím, že o ostatním svém jmění závěť nepořídil, když ohledně něj mělo dojít k dědění ze zákona. O úmrtí svého otce se žalobce dozvěděl den po jeho úmrtí na základě telefonického oznámení žalované 1). Žalobce otce pravidelně navštěvoval, asi 4x ročně, naposledy se s ním viděl v létě 2020. Dále byl žalobce v telefonickém kontaktu s žalovanou 1), kterou opakovaně žádal o informace o , podezřelý výraz, stavu otce s tím, že mu v případě jeho zhoršení má podat urychleně zprávu. Žalobce byl žalovanou 1) instruován, že nemá volat přímo otci, který špatně slyší, ale že mu má volat právě prostřednictvím žalované 1). Žalobce byl následně notářkou , tituly před jménem, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , která projednává pozůstalost po zůstaviteli, vyrozuměn o pozůstalostním řízení a existenci dvou závětí, jednak závěti sepsané dne , datum, , jednak závěti sepsané dne , datum, , pořízené v Čelákovicích před svědky, dle které měl být majetek po zůstaviteli rozdělen jiným způsobem než dle prvé závěti. Žalobce je přesvědčen, že závěť ze dne , datum, je neplatná, a to jednak z důvodu nedodržení zákonné formy, jak je patrno z rozporuplných vyjádření svědků, před nimiž mělo k podpisu druhé závěti dojít, jednak z důvodu oslabení rozpoznávacích schopností zůstavitele, u něhož vlivem infekce COVID-19 mělo dojít k rozvinutému zápalu plic s tím, že , podezřelý výraz, stav zůstavitele byl velmi vážný a vyžádal si urychlenou , podezřelý výraz, . K tomu žalobce doplnil, že osoby staršího věku, jsou-li postiženy infekčním , podezřelý výraz, COVID-19 vykazují často zmatenost. Žalobce si tak nebyl vědom právního jednání, které podepsal a jeho konkrétního obsahu.2. Žalovaná 1) nárok žalobce neuznala a navrhla žalobu v plném rozsahu zamítnout. Namítla nedostatek formálních předpokladů k podání žaloby, kdy žalobce nedodržel zákonnou lhůtu 2 měsíců k podání žaloby, neboť o tvrzených důvodech neplatnosti druhé závěti a sporu mezi dědici si byl žalobce vědom již po jednání ze dne , datum, , jehož předmětem byl výslech svědků přítomných při podpisu závěti. Žalobce měl následně vyrozumět notářku projednávající pozůstalost po zůstaviteli o svém postoji k druhé závěti, leč se tak v přiměřené lhůtě nestalo a žalobce tak musel být s odstupem dalších 5 měsíců vyzván přípisem notářky ze dne , datum, ke sdělení svého stanoviska. Až přípisem ze dne , datum, sdělil žalobce notářce, že hodlá podat žalobu na určení dědického práva z důvodu neplatnosti druhé závěti. Samotná žaloba byla ovšem podána až dne , datum, . Žalovaná 2) dále brojila i proti oběma tvrzeným důvodům neplatnosti druhé závěti, když uvedla, že zákonná forma sepisu allografní závěti ze dne , datum, byla bez pochyby dodržena, neboť oba svědci coby sousedé zůstavitele jsou osobami způsobilými být svědky ve smyslu příslušných zákonných ustanovení, oba se na závěti podepsali a prohlásili, že se jedná o jejich podpis. Odkázala na obsah jejich výpovědí v rámci pozůstalostního řízení před notářkou, kdy oba svědci potvrdili, že zůstavitel projevil svou poslední vůli řádně a v souladu se svým přáním. Jde-li o neplatnost z důvodu , podezřelý výraz, indispozice zůstavitele, tak veškeré žalobcem snášené argumenty považuje žalovaná 3) za nepodložené a spekulativní. Žalovaná je přesvědčena, že zůstavitel byl při pořizování druhé závěti zcela příčetný, netrpěl žádnou , podezřelý výraz, poruchou s tím, že jeho následně zhoršený , podezřelý výraz, stav nikterak nesouvisí s rozpoznávacími schopnostmi zůstavitele ve vztahu k předmětnému právnímu jednání.3. Žalovaný 2) nárok žalobce také neuznal, neboť zůstavitel sepsal závěť přesně tak, jak si léta přál, a to i ve vztahu k osobě žalobce. Dále popsal vztahy mezi žalobcem a zůstavitelem a vyjádřil se ke dni, kdy došlo k sepisu předmětné závěti a taktéž k následnému zhoršení , podezřelý výraz, stavu zůstavitele, který si vyžádal , podezřelý výraz, .4. Ani žalovaný 3) vznesený nárok neuznal a namítl, že obě závěti mohou obstát vedle sebe, neboť část majetku zůstavitele, jež byla zahrnuta do prvé závěti, nebyla současně zahrnuta do druhé závěti. Má tedy za to, že druhá allografní závěť sepsaná před svědky splňuje veškeré formální náležitosti vyžadované zákonem a jedná se tedy o platné právní jednání. Zůstavitel tuto vlastnoručně před dvěma svědky podepsal, výslovně prohlásil, že listina obsahuje jeho poslední vůli a taktéž svědci se na závěti podepsali a v rámci svého výslechu před notářkou potvrdili, že zůstavitele znali dlouhá léta, že zůstavitel před nimi závěť podepsal s tím, že obsahuje jeho skutečnou poslední vůli. Druhou námitku žalobce postavenou na skutečnosti, že zůstavitel neměl v předmětnou dobu zachovány rozpoznávací schopnosti z důvodu zhoršeného , podezřelý výraz, stavu v souvislosti s , podezřelý výraz, COVID-19 považuje žalovaný 3) za nedůvodnou a účelovou, neboť zůstavitel v době pořízení napadené závěti netrpěl žádnou , podezřelý výraz, chorobou, která by jej činila neschopným právně jednat. Důvod uváděný žalobcem (rozvinutý zápal plic) není sám o sobě způsobilý vyvolat neplatnost právního jednání. Taktéž z výpovědi svědků přítomných při podpisu závěti vyplynulo, že žalobce v době jejího pořízení nevykazoval známky omezené schopnosti právního jednání a myšlení.5. Při jednání, které se konalo dne , datum, , byl žalobce soudem poučen o potřebě doplnění tvrzení ve vztahu k naléhavému právnímu zájmu na požadovaném určení a současně bylo žalobci dáno poučení o tom, jak má správně znít žalobní petit tak, aby odpovídal zákonným požadavkům, a to z důvodu absence poučení, které mělo být dáno žalobci již v rámci pozůstalostního řízení notářkou, která poté co zjistila spor mezi dědici, nepostupovala v souladu s ust. § 170 zákona č. 293/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „z. ř. s.“). V poměrech souzené věci soud projednávající spor mezi dědici vyvolaný podanou žalobou konkrétně poučil žalobce, že žalobní petit je třeba (s ohledem na povahu sporu mezi účastníky - dědici) upravit tak, aby odpovídal zákonným náležitostem, tj. aby žalobce buď požadoval negativní určení dědického práva všech účastníků řízení, kteří byli povoláni coby závětní dědici na základě žalobcem napadené závěti, nebo požadoval určení svého dědického práva ze zákona v rozsahu, který není pokryt závětí, kterou žalobce shledává jako platnou. Dále byl žalobce upozorněn, že v případě nedodržení požadavků v intencích výzvy soudu nemůže být žalobce ve věci úspěšný s tím, že nastane procesní účinek uvedený v ustanovení § 170 odst. 2 z.ř.s., tj. že spor o dědické právo bude vyřešen v neprospěch toho, kdo měl své právo uplatnit žalobou.6. Podáním ze dne , datum, žalobce upravil žalobní petit tak, že se nově domáhal určení, že ke dni úmrtí zůstavitele , jméno FO, , Anonymizováno, , r. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , zemř. dne , datum, , nejsou ze závěti sepsané dne , datum, povoláni jako závětní dědici žalovaní.7. Soud následně změnu žaloby připustil usnesením Okresního soudu , adresa, - východ ze dne , datum, č. j. , spisová značka, .8. Podáním ze dne , datum, žalobce znovu upravil žalobní petit s tím, že se nově domáhal určení, že ke dni úmrtí zůstavitele , jméno FO, , Anonymizováno, , r. č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , zemř. dne , datum, , nejsou ze závěti sepsané dne , datum, povoláni jako závětní dědici žalovaní a žalobce.9. Soud druhou změnu žaloby, která byla doručena při jednání dne , datum, , již nemohl připustit, neboť by nemohl vycházet z dosavadních výsledků řízení. Usnesení Okresního soudu , adresa, - východ vyhlášené při jednání dne , datum, , kterým soud nepřipustil (v pořadí druhou) změnu žaloby není třeba (v souladu s běžnou soudní praxí) doručovat (tudíž odpadá i potřeba písemného vyhotovení), neboť se ve smyslu ust. § 168 odst. 2 o. s. ř. nejedná o rozhodnutí, proti kterému je přípustný opravný prostředek, není jej třeba pro vedení řízení a nejde o usnesení, kterým se účastníkům ukládá nějaká povinnost. Nicméně v návaznosti na závěry přijaté judikaturou Ústavního soudu z pohledu řádného odůvodnění tohoto typu rozhodnutí soud níže (tedy v rámci rozhodnutí ve věci samé) odůvodňuje, proč změna žaloby doručená soudu při jednání dne , datum, nemohla být připuštěna.10. Ze závěti ze dne , datum, soud zjistil, že závěť byla podepsána zůstavitelem , tituly před jm