6 C 17/2020-248 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobce se žalobou podanou dne [datum] domáhal uložení povinností uvedených ve výrokové části tohoto rozsudku. Tvrdil, že žalovaný jako soudní znalec vypracoval na jeho osobu a jeho bývalou družku znalecký posudek z oboru psychiatrie v řízení vedeném u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka], ve kterém o žalobci uvedl nepravdivé informace. Následně závěry svého znaleckého posudku potvrdil ústně při jednání soudu. Konkrétně o žalobci uvedl, že trpí smíšenou poruchou osobnosti, což však neodpovídá skutečnosti. Rovněž popis této diagnózy u jeho osoby neodpovídá mezinárodní klasifikaci nemocí. Dále žalovaný ve znaleckém posudku uvedl, že výchovné a pečovatelské schopnosti žalobce jsou výrazně sníženy z důvodu uvedené diagnózy, avšak takové následky nejsou u této diagnózy obecně popsány. Navíc tento závěr odporuje zjištěním jiných osob a institucí, a to včetně opatrovnického i trestního soudu, OSPOD, matky dětí i samotných dětí. Pokud jde o posudek zpracovaný na jeho bývalou družku, zde žalovaný ignoroval cca 20 zpráv o historii jejích psychiatrických diagnóz a alkoholických recidiv. Výsledkem je neúplná a neodpovídající diagnóza jeho družky (matky žalobcových nezletilých dětí) a neúplný seznam jejich alkoholových recidiv, což následně výrazně ovlivnilo rozhodování soudů. U jeho družky se znalec také přiklonil k diagnóze tzv. syndromu týrané ženy, přestože pro tuto diagnózu nesplňuje základní kritérium, a to posttraumatickou stresovou poruchu. Všechny další příznaky měla jeho družka již v minulosti, když žalobce ještě ani neznala. Před dokončením znaleckých posudků žalobce žádal žalovaného, aby si obstaral všechny relevantní informace, což však neučinil. U hlavního líčení pak znalec naznačil, že jím určená diagnóza žalobce může být ve skutečnosti jiná. Následkem jednání žalovaného pak došlo k poškození společenské vážnosti, dobrého jména, cti a důstojnosti žalobce. Dále mu byla způsobena citová a emoční deprivace, duševní a společenské útrapy a psychické trauma. Následkem byla rovněž ztráta kontaktu dětí s jejich milovaným otcem (žalobcem) a duševní trauma těchto dětí. Uvedení nepravdivých informací ve znaleckém posudku vedlo rovněž k tomu, že byl žalobce odsouzen. Vzhledem k závažnosti újmy žalobce požaduje, aby žalovaný odčinil způsobenou nemajetkovou újmu jednak omluvou, jednak finanční satisfakcí ve výši [částka]. 2. Žalovaný navrhl, aby byla žaloba v plném rozsahu zamítnuta. Uvedl, že je pravdou, že na žalobce i jeho bývalou družku vypracoval v rámci trestního řízení posudek z odvětví psychiatrie, a to společně se znalkyní z odvětví klinické psychologie [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Na závěrech obou znaleckých posudků žalovaný trvá jako na správných. Závěry znaleckého psychiatrického posudku na žalobce obsahují diagnózu smíšená porucha osobnosti. Jedná se o standardní psychiatrickou diagnózu, která je součástí platné mezinárodní klasifikace nemocí. Pro její stanovení a uvedení do závěrů posudku se žalovaný opíral kromě klinického psychiatrického vyšetření také o údaje ze zdravotnické dokumentace zahrnující dlouhodobější observaci a diagnostiku žalobce při hospitalizaci a při dlouhodobé ambulantní léčbě. Diagnóza byla tedy dostatečně doložena. Vyjádření k ovlivnění výchovných a pečovatelských schopností bylo v posudku součástí psychologického posouzení, kde nicméně žalovaný neměl pochybnost o tom, že si [anonymizováno] [příjmení], [anonymizováno] svůj závěr dostatečně odborně zdůvodnila. U bývalé družky žalobce znalecký posudek konstatuje přítomnost chronických duševních chorob, a to závislosti na alkoholu a úzkostně depresivní poruchy. Jedná se opět o standardní psychiatrické diagnózy, pro jejich stanovení se žalovaný opíral kromě klinického psychiatrického vyšetření a znaleckého psychologického vyšetření [anonymizováno] [příjmení] (posuzovala osobnost a intelekt, a dále věrohodnost) zejména také o údaje z rozsáhlé, prakticky celoživotní, zdravotnické dokumentace. [jméno] a stupeň závislosti na alkoholu a závažnosti úzkostně depresivní poruchy se tedy opíraly o informace, které bylo možné objektivně doložit z rozsáhlé zdravotnické dokumentace. Žalovaný také ve znaleckém posudku konstatuje, že se jedná o chronické duševní poruchy, že byly přítomné již před seznámením se s žalobcem. V posudku je uvedeno, že soužití s žalobcem bylo pouze jedním z významných faktorů podílejících se na přetrvávání a recidivách potíží. V závěrech posudku pak není uvedena diagnóza syndromu týrané ženy. Žalovaný se v posudku pouze vyrovnává s uvedeným syndromem, který byl součástí jednoho z předchozích znaleckých posudků, vypracovaného jinými znalci. Vzhledem k tomu, že je v praxi tento termín používán, uvádí žalovaný v posudku jeho místo, to znamená, že patří do psychologie a viktimologie, přičemž není součástí Mezinárodní klasifikace nemocí. Žalovaný má tedy za to, že u žalobce nemohlo dojít k jím popisované újmě, která by byla způsobena chybnými závěry znaleckých posudků. 3. V replice k vyjádření žalovaného žalobce odkázal na dodatek znaleckého posudku ze dne [datum], který podal [anonymizováno] [jméno] [příjmení], dále na lékařskou zprávu ze dne [datum] vyhotovenou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a na lékařskou zprávu ze dne [datum] vystavenou [anonymizováno] [jméno] [příjmení], které dle přesvědčení žalobce zcela vyvracejí závěry žalovaného, k nimž došel v předmětném znaleckém posudku, a nasvědčují skutečnosti, že žalovaný během svého znaleckého zkoumání pochybil a způsobil tak žalobci značnou škodu a nemajetkovou újmu. 4. Žalovaný v reakci na vyjádření žalobce odkázal na stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne 14. 4. 2010, sp. zn. Cpjn 13/2007, k výkladu vyloučení neoprávněnosti zásahu do osobnostních práv fyzické osoby v souvislosti se soudním řízením, popřípadě při jiném řízení před příslušným orgánem, a dále na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 10. 2011, sp. zn. 30 Cdo 937/2011, v němž Nejvyšší soud konstatoval, že neoprávněnost zásahu do osobnostní sféry fyzické osoby chráněné všeobecným osobnostním právem vylučují mimo jiné okolnost, kdy k zásahu došlo v rámci výkonu jiného subjektivního práva stanoveného zákonem, popřípadě, kde jiný subjekt plnil právní povinnost, kterou mu ukládá zákon. Jestliže v přezkoumávané věci nevyšlo najevo, že by znalkyně v souvislosti s podáním předmětného znaleckého posudku jakkoliv vybočila z mezí takto stanovených práv a povinností v soudním řízení, pak – i když žalobcem subjektivně pociťovaný – zásah do osobnostní sféry žalobce chráněné všeobecným osobnostním právem, je odůvodněn zvláštním veřejným zájmem jak na nerušené a plynulé realizaci subjektivních práv, tak na plynulém plnění právních povinností uložených zákonem (výkonem povinnosti znalce). Žalovaný má za to, že v projednávané věci žalobce neprokázal, že by žalovaný porušil povinnosti soudního znalce. Pokud jde o lékařské zprávy jiných lékařů, na které žalobce odkazuje, k tomu žalovaný uvedl, že odlišný názor není důkazem porušení povinností. 5. Ve věci je rozhodováno potřetí, když rozsudky ze dne 7. 7. 2021 č. j. 6 C 17/2020-92 a ze dne 1. 4. 2022 č. j. 6 C 17/2020-145 byly zrušeny usneseními Krajského soudu v Praze ze dne 30. 11. 2021 č. j. 21 Co 265/2021-117 a ze dne 30. 6. 2022 č. j. 21 Co 152/2022-163 a věc byla vrácena soudu prvého stupně k dalšímu řízení. 6. V návaznosti na závazný právní názor odvolacího soudu vyjádřený v prvém kasačním rozhodnutí byl žalobce vyzván k doplnění žaloby v intencích požadavku odvolacího soudu, tj. k upřesnění skutku, za jaký se má žalovaný žalobci omlouvat. 7. Žalobce upravil žalobní návrh podáním došlým soudu dne [datum]. 8. V návaznosti na závazný právní názor odvolacího soudu vyjádřený v druhém kasačním rozhodnutí bylo usnesením ze dne 17. 8. 2022 č. j. 6 C 17/2020-169 rozhodnuto o připuštění změny žaloby. 9. Pro úplnost soud uvádí, že odvolací soud nikterak nepolemizoval se správností právního názoru soudu, na němž bylo založeno původní rozhodnutí, soud proto neměl důvodu se od svého právního názoru jakkoli odchýlit. 10. Na základě provedeného dokazování zjistil soud následující skutečnosti. 11. Ze znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie a klinické psychologie o duševním stavu žalobce vypracovaného žalovaným jako znalcem z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie a znalkyní z oboru zdravotnictví, odvětví klinické psychologie [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] dne [datum] soud zjistil, že znalci v něm uvedli, že žalobce netrpí forenzně významnou duševní poruchou chorobného charakteru (duševní chorobou). Žalobce je postižen vadou osobnosti, smíšenou poruchou osobnosti. Dále u něj došlo k rozvoji forenzně nevýznamné duševní choroby označované jako porucha přizpůsobení. Vada osobnosti se projevuje přítomností trvalých, léčbou neovlivnitelných povahových vlastností. Porucha přizpůsobení představuje nedostatečné vyrovnání se se zvýšenou psychosociální zátěží – stresem. Projevuje se neurotickými potížemi a případně