7 C 174/2023-23 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 21. 7. 2022 domáhala, aby žalovanému ad 1) a ad 2) byla uložena povinnost zaplatit jí společně a nerozdílně shora uvedenou částku s příslušenstvím a nahradit náklady řízení. Žalobkyně tvrdila, že dne 28. 2. 2020 způsobil první žalovaný vozidlem VOLKSWAGEN GOLF, [registrační značka], jehož provozovatelem je druhý žalovaný, škodu na vozidle [příjmení] [jméno], [registrační značka] ve vlastnictví pana [jméno] [jméno] (dále také jako„ poškozený“), když najel do zadní části tohoto vozidla. V době dopravní nehody nemělo vozidlo Volkswagen Golf [registrační značka] uzavřeno povinné smluvní pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, žalobkyni proto ve smyslu § 24 odst. 2, písm. b) zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále také jako„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“), vznikla povinnost uhradit způsobenou škodu. Jelikož místem škodní události bylo území [příjmení] republiky, šetření škodní události převzala Deutsche [příjmení] [příjmení] [jméno] (dále také jako„ německá kancelář pojistitelů“), která následně poškozenému za škodu na vozidle vyplatila částku ve výši 2 319,04 EUR (tj. 61 547,32 Kč). Žalobkyně poté německé kanceláři pojistitelů uhradila dne 9. 3. 2021 částku 53 519,50 Kč a 8 072,82 Kč, tj. dohromady částku 61 547,32 Kč. Za škodu odpovídají žalovaní společně a nerozdílně, když žalovaný ad 1) jako řidič vozidla se dopustil protiprávního jednání najetím do zadní části poškozeného vozu, jak se podává z likvidační zprávy a žalovaný ad 2) odpovídá jako provozovatel vozidla, neboť porušil svoji povinnost a nesjednal pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Žalobkyně proto dle § 24 odst. 9 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla požadovala uhrazení 1/3 takto zaplacených nákladů, tj. uhrazení částky 20 515,77 Kč (61 547,32 Kč). Žalobkyně dle svého tvrzení zaslala žalovaným výzvu ze dne 19. 4. 2021, ve které žalované vyzvala k úhradě dlužné částky nejpozději do 19. 5. 2023. Dále žalobkyně zaslala i předžalobní upomínku ze dne 8. 12. 2021, ve které poskytla žalovaným dodatečnou lhůtu k plnění do 22. 12. 2021, přičemž žalobkyně v žalobě požadovala zákonný úrok z prodlení z dlužné částky již od 20. 5. 2021. Na výzvu soudu, nechť žalobkyně doloží doručení (či odeslání) výzvy ze dne 19. 4. 2021, a to oběma žalovaným, když byla doložena pouze výzva pro žalované ad 2), žalobkyně svým podáním ze dne 9. 6. 2023 sdělila, že danou výzvou nedisponuje, a že splatnost pohledávky vůči žalovanému ad 1) odvozuje ke dni 23. 12. 2021, a to z předžalobní upomínky ze dne 8. 12. 2021, kterou byl žalovaný ad 1) vyzván k úhradě dluhu. 2. Žalovaní se k žalobě nevyjádřili, k jednání nařízenému na den 14. 7. 2023 se bez omluvy nedostavili, ačkoliv byli řádně a včas předvoláni a soud proto rozhodoval v jejich nepřítomnosti ve smyslu ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále také jako o.s.ř.). 3. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že dne 28. 2. 2021 způsobil první žalovaný vozidlem VOLKSWAGEN GOLF, [registrační značka], jehož provozovatelem je druhý žalovaný, škodu na vozidle [příjmení] [jméno], [registrační značka] ve vlastnictví pana [jméno] [jméno], když najel do zadní části vozidla poškozeného, přičemž k vozidlu VOLKSWAGEN GOLF, [registrační značka] nebylo k datu nehody uzavřeno povinné pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (zjištěno ze záznamu o dopravní nehodě ze dne 28. 2. 2020, likvidační zprávy č. ŠU 2020 [číslo], výpisu z databáze pojistných smluv ze dne 9. 6. 2019). [příjmení] kancelář pojistitelů, [právnická osoba] [příjmení] [příjmení] [jméno], uplatnila u žalobkyně svůj nárok na náhradu škody, která jí v důsledku dopravní nehody vznikla, když poškozenému vyplatila částku 2 319,04 eur, tj. 61 547,32 Kč (zjištěno z oznámení [právnická osoba] [příjmení] [příjmení] [jméno] ze dne 5. 3. 2021). Žalobkyně proto [právnická osoba] [příjmení] [příjmení] [jméno] v souvislosti s touto událostí vyplatila částku ve výši 53 519,50 Kč a částku 8 027,82 Kč, celkem částku 61 547,32 Kč, neboli 2 319,04 EUR, přičemž tato částka se skládá z opravy ve výši 1 821,68 EUR, půjčovného ve výši 194,88 EUR a poplatku ve výši 302,48 EUR (zjištěno z likvidační zprávy č. ŠU 2020 [číslo], potvrzení o platbě ze dne 9. 3. 2021, výzvy [právnická osoba] [příjmení] [příjmení] [jméno] ze dne 5. 3. 2021). Žalobkyně vyzvala žalované k úhradě zaplacené částky. Na její výzvy však žalovaní nereagovali a dlužnou částku žalobkyni neuhradili (zjištěno z výzvy druhému žalovanému k zaplacení ze dne 19. 4. 2021, výzvy prvnímu a druhému žalovanému k zaplacení ze dne 8. 12. 2021 včetně podacího archu ze dne 8. 12. 2021). <i>4. Podle § 24 odst. 9 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, výplatou plnění z garančního fondu vzniká Kanceláři nárok na náhradu jedné třetiny toho, co plnila poškozenému podle odstavce 2 písm. a), b) a g) včetně nákladů na jinou osobu pověřenou Kanceláří vyřízením případu a poskytnutím plnění poškozenému nebo uplatněním tohoto práva, nejvýše však 300 000 Kč. Vůči pohledávce Kanceláře na náhradu podle věty prvé jsou solidárními dlužníky provozovatel a řidič vozidla, jehož provozem byla způsobena újma; řidič pouze tehdy, pokud má povinnost újmu nahradit. Za podmínek podle § 10 má Kancelář nárok podle vět prvé a druhé na náhradu toho, co plnila poškozenému včetně nákladů podle věty prvé, bez omezení. Nelze-li určit provozovatele vozidla, je solidárním dlužníkem vůči pohledávce Kanceláře vlastník vozidla. To neplatí pro vlastníka vozidla, jehož pojištění odpovědnosti zaniklo podle § 12 odst. 1 písm. d). Kancelář je povinna požadovat na příslušném garančním fondu, popřípadě na příslušné kanceláři pojistitelů náhradu toho, co plnila poškozenému podle odstavce 2 písm. e) nebo formou náhradního plnění podle § 24a odst. 1 písm. c) a § 24b.</i> <i>5. Podle odst. 2 písm. b) citovaného ustanovení, kancelář poskytuje z garančního fondu poškozenému plnění za újmu způsobenou provozem vozidla, kterou je povinna nahradit osoba bez pojištění odpovědnosti, byl-li provoz tohoto vozidla podmíněn pojištěním odpovědnosti podle tohoto zákona.</i> <i>6. Podle [číslo] zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také jako o.z.) škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.</i> <i>7. Podle § 2927 odst. 1 o. z., kdo provozuje dopravu, nahradí škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu. Stejnou povinnost má i jiný provozovatel vozidla, plavidla nebo letadla, ledaže je takový dopravní prostředek poháněn lidskou silou.</i> 8. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný ad 1) způsobil a zavinil svým jednáním dopravní nehodu, když najel do zadní části vozidla poškozeného, při níž v příčinné souvislosti s jeho jednáním došlo ke vzniku škody ve výši 61 547,32 Kč (tj. 2 319,04 EUR). Dále bylo prokázáno, že žalovaný ad 2) jako provozovatel vozidla VOLKSWAGEN GOLF, [registrační značka] nesjednal k datu nehody pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla podle zákona č. 168/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Za škodu dle § 2910 o.z. a § 2927 odst. 1 o. z. odpovídají žalovaní ad 1) a ad 2), a to společně a nerozdílně dle § 24 odst. 9 věta druhá zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, přičemž žalobkyně částku 61 547,32 Kč za žalované dle § 24 odst. 2 tohoto zákona uhradila. Žalobkyni tak vzniklo právo na uhrazení 1/3 této částky a proto soud žalobě v celém rozsahu vyhověl (výrok I.). Vzhledem k tomu, že žalovaní svůj dluh neuhradili, přiznal soud tuto částku žalobkyni včetně úroku z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud pro úplnost dodává, že zákonný úrok z prodlení přiznal žalobkyni až ode dne 23. 12. 2021, a to na základě předžalobní upomínky ze dne 8. 12. 2021 zaslané žalovaným, ve které byla stanovena splatnost dlužné částky ke dni 22. 12. 2021, když výzvu ze dne 19. 4. 2021 ve vztahu k prvnímu žalovanému žalobkyně soudu přes výzvu vůbec nedoložila s tím, že jí nedisponuje. U druhého žalovaného žalobkyně tuto výzvu ze dne 19. 4. 2021 sice doložila, avšak nedoložila její doručení (případně její odeslání druhému žalovanému) a proto soud přiznal zákonný úrok z prodlení až ve vazbě na zaslání předžalobní upomínky ze dne 8. 12. 2021, která byla prokazatelně zaslána oběma žalovaným. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení v naprosté většině úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 8 952,20 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 821 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna sta