7 C 500/2021-144 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobci se žalobou podanou dne 22.12.2021 domáhali určení vlastnictví shora uvedeného pozemku parc. [číslo] – zahrady, o výměře [číslo] m² v obci [obec], katastrálním území Sibřina. 2. Tvrdili, že jsou, a to jak žalobci ad a) až ad h), tak i žalovaní ad 1) až ad) 4 společně podílovými spoluvlastníky tohoto pozemku, s výší podílů, jak je uvedena shora ve výroku I. Uvedli s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 29.5.2013, sp.zn. 29 Cdo 2728/2011, že vzhledem k tomu, že se ani přes opakovanou snahu nepodařilo spoluvlastníkům stojícím na straně žalobců zajistit účast zbývajících spoluvlastníků na jejich straně, nezbylo než zbývající spoluvlastníky uvést na straně žalované, neboť řízení o určení spoluvlastnického práva se musí účastnit všichni spoluvlastníci. Důvodem pro podání žaloby byla existence duplicitního zápisu vlastnického práva k žalobou dotčenému pozemku, neboť kromě žalobců ad a) až ad h), a žalovaných ad 1) až ad) 4, je k pozemku zapsáno rovněž vlastnické právo pro Českou republiku. Jako pátou žalovanou, vlastně jediného„ skutečně„ žalovaného, označili Českou republiku - Státní pozemkový úřad. Naléhavý právní zájem na podané žalobě spatřovali již v samotné existenci duplicitního zápisu vlastnického práva. 3. Žalobci vysvětlili, na jakém základě jsou oni a také žalovaní ad 1) a ad 4) zapsáni jako spoluvlastníci dotčeného pozemku. Jsou totiž všichni právními nástupci původních vlastníků tohoto pozemku pana [celé jméno žalovaného], [datum narození] a jeho manželky paní [jméno] [příjmení], [datum narození], kterým byl pozemek přidělen na základě přídělové listiny vydané Ministerstvem zemědělství ze dne 13.6.1949 a přídělové listiny vydané Okresním národním výborem v Českém Brodě ze dne 29.6.1953. V listinách je pozemek uváděn jako pozemek parc. [číslo] nicméně již v přídělové listině ONV v Českém Brodě je uváděno přečíslování na parc. [číslo] skutečnost jeho přečíslování je potvrzena i identifikací pozemků Střediskem geodézie ze dne 8.9.1971. Samotná přídělová listina byla dle tehdejší právní úpravy vkladovou listinou, přičemž nebylo k nabytí vlastnického práva k nemovitosti zapotřebí zápisu v pozemkové knize. Vlastnictví k pozemku tak manželé [jméno] a [jméno] [celé jméno žalobce a žalovaného] nabyli již přidělením pozemku na základě přídělové listiny. Důvodem přídělu bylo, že pozemek navazoval bezprostředně na jejich další nemovitosti – obytný dům [adresa] na pozemku parc. [číslo] zahradu parc. [číslo] v [obec]. K pozemku také nebyl jiný přístup než právě před tyto nemovitosti a rodina [příjmení] obdělává tento pozemek od nepaměti a nestalo se nikdy, že by ležel ladem. Bezchybnost přídělové listiny potvrdil také Pozemkový fond ČR k dotazu Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj ze dne 27.12.2004 a je zřejmé, že vlastnické právo [jméno] a [jméno] [příjmení] vzniklo a jakékoli nároky České republiky na tento pozemek jsou pokračování - 4 - 7 C 500/2021 neoprávněné. Pátá žalovaná opírá své vlastnické právo o zápis ve vložce [příjmení] knihy [číslo] kat. úz. [obec], kde je uvedeno ke dni 28.4.1948, že„ ministerstvo zemědělství zamýšlí převzíti tyto nemovitosti a že jde o majetek, který je předmětem revise.„ Taková poznámka vlastnické právo nezakládá a i kdyby takto na stát vlastnické právo přešlo, stalo by se tak před datem přidělení pozemku [jméno] a [jméno] [příjmení]. Tedy až poté stát pozemek přidělil na základě přídělových listin a vlastnické právo tak beze vší pochybnosti přešlo na právní předchůdce žalobců a žalovaných ad 1) až ad 4). V rámci žalobci uváděné posloupnosti dědických usnesení pak přecházely spoluvlastnické podíly z předků na potomky až do stavu jednotlivých spoluvlastnických podílů, jak je uveden výše ve výroku I. A takto je také pro žalobce ad a) až ad h) a žalované ad 1) až ad 4) jejich vlastnické právo zapsána v katastru nemovitostí. 4. Žalovaná ad 5) s podanou žalobou zprvu souhlasila. Sdělila, že na základě podkladů, které si obstarala, neunese důkazní břemeno prokazující její vlastnické právo k výše uvedenému pozemku, když přídělová listina ze dne 29.6.1953, svědčící [jméno] a [jméno] [příjmení], je novějším nabývacím titulem než ten, z něhož dovozuje vlastnické právo ona. Popsala, jakým způsobem nabyl stát dotčený pozemek spolu s dalším majetkem od jeho původních vlastníků [jméno] a [jméno] [příjmení] v rámci převzetí Statku [obec] s tím, že jeho zbytek byl v rámci přídělového řízení přidělen drobným přídělcům, mezi nimi [jméno] a [jméno] [příjmení]. Uznala tedy vlastnické právo žalobců a žalovaných ad 1) až ad 4) a navrhovala, aby byl ve věci uzavřen smír a žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení. 5. K věci se vyjádřila též první žalovaná paní [celé jméno žalované], která ve svém podání vysvětlovala vlastnické poměry v rodině [příjmení] a dotazovala se na vysvětlení, proč je uváděna na straně žalované. Na výzvu, zda svým podáním namítala něco proti uplatněnému nároku, který má vést k tomu, aby byla jako vlastník dotčeného pozemku z katastru vymazána Česká republika, nikterak nereagovala a z účasti na jednání se omluvila. 6. Smírné řešení se stranám uzavřít nepodařilo, neboť tři ze spoluvlastníků zůstali v průběhu řízení nekontaktní, žalobci také nesouhlasili s tím, aby jim nebyly uhrazeny nemalé náklady na pořízení důkazních materiálů k osvědčení svých nároků. 7. Pátá žalovaná vzala poté svůj návrh na uzavření smíru zpět s tím, že za podmínek navržených žalobci o jeho uzavření nemá zájem. Změnila rovněž svůj pohled na otázku vlastnictví pozemku, když doplnila, že se jí podařilo dohledat další listiny, které prokazují, že byla do roku 2004 evidována jako výlučný vlastník sporného pozemku a [jméno] a [jméno] [celé jméno žalobce a žalovaného] byli evidováni pouze jako uživatelé půdy a nikoli jako její vlastníci. Z toho důvodu vznesla námitku vydržení vlastnického práva ve prospěch státu. Podle páté žalované nemohli také [celé jméno žalovaného] (nar. 1945) a [celé jméno žalobce] nabýt pozemek kupní smlouvou ze dne 22.11.1971, č.j. [spisová značka], NZ [číslo], neboť nebyl v této smlouvě uveden. Pokud žalobci uvádí, že pozemek po celou dobu užívali a že jej obdělávali, netvrdí a neprokazují, že ten pozemek užívali jako vlastníci. Pátá žalovaná proto setrvala na tom, že pozemek vydržela, neboť od roku 1948 až 2004 byla jako knihovní vlastník pozemku zapsána, k vydržení došlo ke dni 1. 1. 1992. To, že předchůdci žalobců si mohli být vědomi, že nejsou vlastníky, dovozuje z toho, že nikdy s pozemky vlastnicky nenakládali. Upozornila v této souvislosti na převod ostatních pozemků [celé jméno žalovaného] a [jméno] [příjmení] prováděný formou notářského zápisu, kdy není vůbec zmiňován právě žalobou dotčený pozemek. Z opatrnosti navrhla zjištění, zda se nenachází v archivu listina o splácení přídělové jistiny, což by mohlo být také pokračování - 5 - 7 C 500/2021 vodítkem toho, zda se žalobci stali vlastníky na základě toho přídělu. Netvrdila však, jak upřesnila k dotazu, že zaplaceno nebylo. 8. Žalobci potvrdili, že [jméno] a [jméno] [celé jméno žalobce a žalovaného] skutečně nebyli po nějakou dobu zapsáni v katastru nemovitostí jako vlastníci dotčeného pozemku, což však nedokládá, že by nebyli jeho vlastníky, neboť ke vzniku jejich vlastnického práva došlo na základě přídělové listiny, u které nebyla taková intabulace nutná. Existenci svého vlastnického práva tvrdí žalobci na základě existence přídělové listiny a následného přechodu vlastnického práva na žalobce a žalované ad 1) a až 4) v rámci dědických řízení. [jméno] na základě kupní smlouvy ze dne 22.11.1971, kde absence pozemku v této listině mohla být pouhým opomenutím a pro posouzení věci není tato smlouva podstatná. Uvedli, že stát si musel být vědom existence přídělu z roku 1953, na jeho straně tak nemohlo nikdy dojít k vydržení vlastnického práva. Pokud by si toho nebyl vědom, jeho nevědomost nelze klást k tíži žalobců. Předmětný pozemek byl také [jméno] a [jméno] [příjmení] užíván jako vlastní majetek, byl sekán, udržován a pěstěn a až do zápisu duplicitního vlastnictví státu o jeho vlastnictví rodina nikdy nepochybovala. [příjmení] [jméno] a [jméno] [příjmení] pozemek obdělával jejich syn [celé jméno žalovaného] (nar. 1925) s manželkou [celé jméno žalobce], v té době nebylo dalších vlastníků ani duplicitního zápisu. Jediné, co dokládají listiny páté žalované je to, že před přídělovými listinami byl vlastníkem tohoto pozemku stát. Dle přídělových listin se nabývá vlastnické právo dnem odevzdáním do držby, a kdyby nebyla placena přídělová cena, byl by příděl odňat. Příděl byl však řádně proveden, odňat nebyl a je zjevné, že [celé jméno žalovaného] a [jméno] [celé jméno žalobce a žalovaného] nabyli vlastnictví k dotčenému pozemku. Žalobci a žalovaní ad 1) a ad 4) jsou vlastníky podílů na pozemku z titulu následného přechodu vlastnického práva na potomky v rámci dědických řízení. 9. Z provedeného dokazování má soud za prokázané, že žalobci ad a) až ad h) a žalovaní ad 1) až ad 4) jsou zapsáni jako spoluvlastníc