8 C 393/2009-187 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 1. 7. 2009 ve znění její změny ze dne 30. 3. 2011 domáhala určení, že je nájemcem na dobu neurčitou bytu [číslo] o velikosti 1+1 33 m², nacházející se v druhém nadzemním podlaží domu [číslo] [ulice a číslo], [příjmení] [jméno], dle smlouvy o nájmu bytu ve [příjmení] [jméno] (dále jen„ Předmětný byt“). Dle tvrzení žalobkyně uzavřela s právní předchůdkyní žalovaného (společností [právnická osoba]) dne 1. 3. 2009 smlouvu o nájmu Předmětného bytu na dobu neurčitou. Tuto smlouvu uzavřela za účelem výměny bytu, kdy do data podpisu této smlouvy bydlela v nájemním bytě 1+1 na [obec a číslo], avšak její majetková situace jí nadále nedovolovala vysoké nájemné za byt přímo v [obec] platit. V Předmětném bytě žalobkyně nikdy nebydlela, neboť jí právní předchůdkyně žalovaného neumožnila Předmětný byt užívat tím, že jí k němu nepředala klíče. Žalobkyni bylo ze strany právní předchůdkyně žalovaného zajištěno náhradní bydlení v [obec], které žalobkyně přes svůj nesouhlas avšak s naléhavou bytovou potřebou přijala. Následně byla žalobkyně seznámena s dohodou o zániku nájmu ze dne 15. 3. 2009, na základě které bylo ukončeno nájemní právo žalobkyně k Předmětnému bytu. Žalobkyně však tuto dohodu nikdy nepodepsala ani o ukončení nájmu k Předmětnému bytu nikterak nejednala. Pokud však došlo k podpisu dohody ze strany žalobkyně, tak pro svůj zdravotní stav v době jejího podpisu nebyly žalobkyni známy důsledky podpisu dohody o ukončení nájmu. Ukončení nájmu Předmětného bytu nebylo nikdy vůlí žalobkyně, která měla vždy zájem v Předmětném bytě s ohledem na jeho vzdálenost od [obec] bydlet. Naléhavý právní zájem spatřovala žalobkyně, v době podání žaloby, v potřebě uspokojení jejích a rodinných bytových potřeb a ve skutečnosti, že má zájem bydlet v blízkém okolí [obec], do které je nucena každý den dojíždět až z dalekých [obec]. 2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil. Předně namítá, že žalobkyni aktuálně s ohledem na délku tohoto řízení nesvědčí naléhavý právní zájem na určení, že je nájemcem Předmětného bytu. Žalobkyně se do Předmětného bytu navíc nikdy nenastěhovala. Pokud jde o tvrzení žalobkyně, že dohodu o ukončení nájmu Předmětného bytu nepodepsala, pak o opaku svědčí ověřovací doložka podpisu na dohodě ze strany Městské části [obec a číslo]. Jestliže žalobkyně připustila, že dohodu podepsat mohla, avšak pro svůj zdravotní stav nebyla schopna posoudit následky této dohody a nikdy neměla vůli nájem k Předmětnému bytu ukončovat, pak žalovaný považuje tato tvrzení za účelová. Žalovaný proto navrhl žalobu v plném rozsahu zamítnout. 3. Řízení bylo u zdejšího soudu zahájeno dne 1. 7. 2009. Usnesením podepsaného soudu ze dne 6. 8. 2014, č. j. 8 C 393/2009-92, bylo řízení z důvodu probíhajícího insolvenčního řízení původní žalované (společnosti [právnická osoba]) přerušeno. Předmětné insolvenční řízení bylo skončeno dne 7. 6. 2022 a v řízení bylo pokračováno se současným žalovaným, který se stal vlastníkem Předmětného bytu na základě kupní smlouvy uzavřené s původní žalovanou ze dne 15. 3. 2018. 4. Žalobkyni byla před přerušením řízení z důvodu insolvence původní žalované ustanovena k ochraně jejích zájmů zástupkyně pro řízení podle § 30 o. s. ř. Po skončení insolvence a pokračování v řízení neposkytovala žalobkyně ustanovené zástupkyni součinnost potřebou k jejímu zastupování, když se zástupkyní nikterak nekomunikovala. Z tohoto důvodu soud zrušil své původní rozhodnutí, kterým byla zástupkyně žalobkyni k její žádosti ustanovena. 5. K soudnímu jednání konanému dne 8. 6. 2023 se žalobkyně, ač byla řádně předvolána, bez předchozí odmluvy nedostavila. 6. Z provedeného dokazování zjistil soud následující skutečnosti. 7. Z kopie smlouvy o nájmu bytu ze dne 1. 3. 2009 soud zjistil, že žalobkyně a společnost [právnická osoba] (původní žalovaná) uzavřely smlouvu o nájmu Předmětného bytu. 8. Z kopie dohody o zániku nájmu bytu ze dne 15. 3. 2009 s ověřovací doložkou Městské části [obec a číslo] bylo zjištěno, že dne 15. 3. 2009 uzavřela žalobkyně s původní žalovanou dohodu o zániku nájmu Předmětného bytu ke dni 31. 3. 2009. Podpis žalobkyně na dohodě o zániku nájmu bytu byl ověřen [příjmení] částí [obec a číslo]. 9. Ze sdělení Městské části [obec a číslo] ze dne 25. 5. 2010 se podává, že vedoucí odboru informačního centra soud informovala, že provedli kontrolu zápisu v ověřovací knize s tím, že ověřený podpis [celé jméno žalobkyně] je uveden v ověřovací knize pod [číslo] ze dne 5. 3. 2009 a to odpovídá údajům v ověřovací doložce. Dle sdělení však není možné určit, zda podpis v ověřovací knize je shodný s podpisem na dohodě o zániku nájmu bytu. 10. Ostatní důkazy předložené žalobkyní neobsahují skutečnosti nové či pro tuto věc relevantní. 11. Po skutkové stránce vyšlo v řízení najevo, že žalobkyně a původní žalovaná (společnost [právnická osoba]) uzavřeli dne 1. 3. 2009 smlouvu, na základě které se žalobkyně stala dne 1. 3. 2009 nájemcem Předmětného bytu. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Dne 15. 3. 2009 došlo mezi žalobkyní a původní žalovanou k uzavření dohody o zániku nájmu, čímž došlo k zániku nájemního práva žalobkyně k předmětnému bytu. Žalobou podanou zdejšímu soudu dne 1. 7. 2009 (ve znění změny ze dne 30. 3. 2011) se žalobkyně domáhala určení, že je nájemcem Předmětného bytu na dobu neurčitou. 12. Vycházeje z uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že žalobě nelze vyhovět. <i>13. Podle § 80 o. s. ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.</i> 14. Z citovaných ustanovení se podává, že k důvodnosti určovací žaloby, je potřeba existence naléhavého právního zájmu na požadovaném určení. Pokud soud v řízení dospěje k závěru, že naléhavý právní zájem není dán, nezkoumaje věcnou stránku věci žalobu zamítne (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 5. 2011, sp. zn. 30 Cdo 1121/2011). Soud zkoumá existenci naléhavého právního zájmu ke dni vydání rozhodnutí (srov. rozsudek Nejvyššího soudu v [obec] ze dne 17. 7. 2014, sp. zn. 29 Cdo 914/2014). 15. V projednávané věci podala žalobkyně v roce 2009 určovací žalobu, kterou se domáhala určení, že je nájemcem Předmětného bytu. V té době jako naléhavý právní zájem pro podání žaloby uvedla potřebu uspokojení jejích (potažmo rodinných) bytových potřeb v blízkosti [obec], kam každý den dojíždí. S ohledem na insolvenční řízení původní žalované, bylo nalézací řízení o podané žalobě žalobkyně dlouhodobě přerušeno. K pokračování v řízení došlo až v roce 2022, kdy došlo ke skončení insolvenčního řízení. Po uplynutí značné doby od zahájení řízení vyvstala otázka aktuálnosti naléhavého právního zájmu, a to i s ohledem na skutečnost, že během pátrání po bydlišti žalobkyně bylo zjištěno, že její aktuální bydliště se nachází na adrese [adresa]. Proto bylo nezbytné poučit žalobkyni podle ustanovení § 118a odst. 1 o. s. ř. o chybějících tvrzení týkajících se naléhavého právního zájmu a z toho vyplývajícím následku pro řízení. Pro nepřítomnost žalobkyně při jednání soudu však nebylo možno postupovat podle uvedeného ustanovení. Žalobkyně byla k soudnímu jednání řádně předvolána. Jak vyplývá z konstantní judikatury (srov. např. rozhodnutí 39 Co 420/2007), není-li účastník, jemuž se má dostat procesního poučení (např. podle ustanovení § 118a o. s. ř.), přítomen v jednací síni při jednání, při němž je věc rozhodnuta, může soud jednat podle ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř., avšak není povinen poučovat takového účastníka podle ustanovení § 119a odst. 1 o. s. ř., neboť toto poučení není určeno účastníkům, kteří se k jednání z jakéhokoliv důvodu, tedy omluveně nebo bez omluvy, nedostavili. Stejně tak poučení podle ustanovení § 118a odst. 1, 2 a 3 o. s. ř. se poskytují jen tomu účastníkovi (jeho zástupci či zmocněnci), který je u jednání přítomen. Jedná-li soud v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníka či jeho zástupce, zabránil tento účastník (zástupce) svou nepřítomností soudu, aby mu poskytl potřebná poučení. Nemůže proto ani absence poučení podle ustanovení § 118a odst. 1, 2 a 3 o. s. ř. být vadou řízení, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Jen z důvodu, aby bylo možno poskytnout nepřítomnému účastníkovi či jeho zástupci uvedené poučení, není potřebné jednání odročovat. 16. Protože žalobkyně nevyužila možnosti se k jednání dostavit a zabránila tak soudu, aby jí mohlo být poskytnuto příslušné poučení, neunesla žalobkyně v řízení své břemeno tvrzení ohledně naléhavého právního zájmu na požadovaném určení, a soud tak žalobu v plném rozsahu zamítnul. 17. Nad rámec uvedeného soud doplňuje, že i v případě splnění podmínky naléhavého právního zájmu na podané žalobě, pokud žalobkyně tvrdila, že dohodu o ukončení zániku nájmu nepodepsala, nebyly ze strany žalobkyně předloženy relevantní důkazy k prokázání těchto žalobních tvrzení. I v tomto případě pak bylo namístě žalobkyni poučit ve smyslu ustanovení § 118a odst. 3 o. s. ř., které však se shora uvedených důvodů nebylo mo