21 C 134/2024-137 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 7. 3. 2024 domáhala zaplacení částky 139.079,71 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že s žalovanou uzavřela dne 15. 9. 2021 smlouvu k službě , Anonymizováno, účet jako tzv. click-through kontrakt, na jejímž základě se zavázala poskytnout úvěr do výše 15.000 Kč s tím, že žalovaná jej mohl čerpat opakovaně vždy do vyčerpání úvěrového limitu. Dále účastnice uzavřely dne 16. 6. 2022 smlouvu k službě , Anonymizováno, účet, na jejímž základě došlo ke zvýšení limitu odložených plateb do výše 48.000 Kč. Dne 4. 10. 2021 žalobkyně s žalovanou uzavřela smlouvu o splátkovém limitu, na jejímž základě se zavázala poskytnout žalované úvěr do výše 30.000 Kč na dobu neurčitou prostřednictvím odložené platby. Dne 10. 1. 2022 žalobkyně s žalovanou uzavřela smlouvu o splátkovém limitu, na jejímž základě se zavázala poskytnout žalované úvěr do výše 100.000 Kč na dobu neurčitou prostřednictvím odložené platby. Žalovaná čerpala v období od 6. 2. do 30. 6. 2023 částku v celkové výši 157.244,11 Kč, přičemž částku 18.358,76 Kč prostřednictvím karty a částku ve výši 138.885,35 Kč prostřednictvím smlouvy o splátkovém limitu. Žalovaná dluh neplnila řádně a včas, proto jí žalobkyně informovala výzvou ze dne 26. 5. 2023 o právu požadovat okamžité splacení celého dluhu. Úvěr byl zesplatněn ke dni 30. 6. 2023. Žalované dále vznikla povinnost uhradit žalobkyni částku ve výši 13.700,57 Kč z titulu dlužných poplatků a dále úrok z prodlení v zákonné výši. Dlužná částka nebyla uhrazena ani přes předžalobní upomínku. Dle sdělení žalobkyně ze dne 18. 4. 2024 úvěruschopnost žalobkyně zkoumala na základě údajů uvedených v dotazníku o příjmech a výdajích žalované, kdy žalovaná uvedla, že její příjem činí 55.000 Kč, výdaje 32.000 Kč, nemá žádné splátky mimo žalobkyni, je OSVČ a má dvě děti. Dále žalobkyně vycházela z informací z insolvenčního rejstříku, centrální evidence exekucí a databáze SOLUS. Dle sdělení žalobkyně ze dne 19. 6. 2024 žalovaná uhradila žalobkyni částku 34.413,20 Kč.2. Žalovaná ve vyjádření z 29. 3. 2024 uvedla, že podá vysvětlení a doloží korespondenci.3. Vzhledem k tomu, že se žalovaná k nařízeným jednáním konaným dne 4. a 25. 6. 2024, ač byla řádně předvolána, bez omluvy se nedostavila, soud projednal a rozhodl věc v její nepřítomnosti postupem dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., Občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“).4. Z provedených listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav. Žalobkyně s žalovanou uzavřely dne 15. 9. 2021 smlouvu k službě , Anonymizováno, účet, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky do výše 15.000 Kč, a to opakovaně do výše sjednaného limitu (viz registrační proces, smlouva z 15. 9. 2021, přílohy ke smlouvě o splátkovém limitu, kopie OP, selfie s kopií OP). Dne 16. 6. 2022 uzavřely účastnice smlouvu k službě , Anonymizováno, účet, na jejímž základě došlo ke zvýšení limitu odložených plateb do výše 48.000 Kč (viz smlouva z 16. 6. 2022, přílohy ke smlouvě o splátkovém limitu). Dne 4. 10. 2021 žalobkyně s žalovanou uzavřela smlouvu o splátkovém limitu, na jejímž základě se zavázala poskytnout žalované úvěr do výše 30.000 Kč na dobu neurčitou prostřednictvím odložené platby (viz smlouva z 4. 10. 2021, přílohy ke smlouvě o splátkovém limitu). Dne 10. 1. 2022 žalobkyně s žalovanou uzavřela smlouvu o splátkovém limitu, na jejímž základě se zavázala poskytnout žalované úvěr do výše 100.000 Kč na dobu neurčitou prostřednictvím odložené platby (viz smlouva z 10. 1. 2022, přílohy ke smlouvě o splátkovém limitu). Žalovaná se zavázala hradit v případě prodlení poplatek za prodlení a dále poplatek za službu , Anonymizováno, účet (viz ceník). Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky (viz všeobecné obchodní podmínky). Žalobkyně informovala žalovanou výzvou ze dne 26. 5. 2023 o právu požadovat okamžité splacení celého dluhu. Úvěr byl zesplatněn ke dni 30. 6. 2023 (viz change invoice notification). Žalovaná čerpala v období od 6. 2. do 30. 6. 2023 částku v celkové výši 157.244,11 Kč. Žalovaná uhradila částku 34.413,20 Kč (viz vyúčtování 2, 4-6/2023). Dlužná částka nebyla uhrazena ani přes předžalobní upomínku z 20. 2. 2024 (viz předžalobní výzva, vč. potvrzení podání). Žalovaná vyplnila před uzavřením smlouvy ke službě , Anonymizováno, dotazník, ve kterém uvedla, že je její čistý měsíční příjem činí 55.000 Kč, výdaje 32.000 Kč, nemá žádné splátky mimo žalobkyni, je OSVČ a že má dvě děti (viz výstupy z interního systému).5. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány.6. Hmotněprávní posouzení věci bylo založeno mimo jiné na právní úpravě zákona č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), neboť všechny rozhodné skutečnosti nastaly již za jeho účinnosti (§ 3028 odst. 1 o. z.).7. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., zákona o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.9. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.10. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.11. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.12. Uzavřenou smlouvu je třeba posoudit nejen podle ustanovení § 2395 o. z., ale s ohledem na její spotřebitelský charakter i podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění pozdějších předpisů, účinného od 1. 12. 2016 s ohledem na to, že předmětné smlouvy byly uzavřeny dne 15. 9. 2021, 16. 6. 2022, 4. 10. 2021 a 10. 1. 2022.13. Soud má za to, že obdobně jako za předchozí právní úpravy obsažené v zákoně č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, platné a účinné do 30. 11. 2016, je namístě se i nyní za účinnosti zákona o spotřebitelském úvěru, z úřední povinnosti soudu zabývat (i bez námitky žalované) v případě spotřebitelské smlouvy o úvěru předně otázkou, zda ze strany žalobkyně jakožto poskytovatele úvěru byla před vlastním uzavřením smlouvy splněna její zákonná povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele (žalované). Povinnost věřitele zkoumat schopnost spotřebitele splácet sjednávaný úvěr je v zákoně stanovena nikoliv pouze na ochranu zadlužujícího se spotřebitele, ale současně též na ochranu dotčeného věřitele (v jehož prospěch je, aby spotřebitel, jenž se vůči němu úvěrově zavazuje, byl skutečně schopen svým závazkům dostát), i na ochranu všech dalších (i potenciálních) věřitelů dotčeného dlužníka, u nichž by řádné splácení jejich pohledávek daným spotřebitelem v případě jeho předlužení (další závazky), mohlo být ohroženo. Zakotvením ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru do právního řádu došlo k implementaci směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS, podle níž musí věřitel před uzavřením smlouvy posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (článek 8). Z ustálené judikatury Krajského soudu v Praze (rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 19. 5. 2020 sp. zn. 22 Co