21 C 168/2024-72 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 8. 3. 2024 domáhala zaplacení částky 44.130,29 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že s žalovaným uzavřela dne 17. 4. 2023 smlouvu k službě , Anonymizováno, účet jako tzv. click-through kontrakt, na jejímž základě se zavázala poskytnout úvěr do výše 25.000 Kč s tím, že žalovaný jej mohl čerpat opakovaně vždy do vyčerpání úvěrového limitu. Dne 19. 4. 2023 žalobkyně s žalovaným uzavřela smlouvu o splátkovém limitu, na jejímž základě se zavázala poskytnout žalovanému úvěr do výše 20.000 Kč na dobu neurčitou prostřednictvím odložené platby. Na základě smlouvy o splátkovém limitu ve znění přílohy ze dne 22. 4. 2023 se žalovaný zavázal úvěr vrátit ve 12 splátkách ve výši 226,79 Kč, na základě smlouvy o splátkovém limitu ve znění přílohy ze dne 24. 4. 2023 se žalovaný zavázal úvěr vrátit ve 12 splátkách ve výši 1.017,23 Kč a na základě smlouvě o splátkovém limitu ve znění přílohy ze dne 24. 4. 2024 se žalovaný zavázal úvěr vrátit ve 12 splátkách ve výši 514,34 Kč. Žalovaný čerpal v období od 30. 5. do 31. 8. 2023 částku v celkové výši 37.982,49 Kč, přičemž částku 22.201,57 Kč prostřednictvím karty a částku ve výši 15.780,92 Kč prostřednictvím smlouvy o splátkovém limitu. Žalovaný dluh neplnil řádně a včas, proto ho žalobkyně informovala výzvou ze dne 26. 7. 2023 o právu požadovat okamžité splacení celého dluhu. Úvěr byl zesplatněn ke dni 31. 8. 2023. Žalovanému dále vznikla povinnost uhradit žalobkyni částku ve výši 6.147,80 Kč z titulu dlužných poplatků a úrok z prodlení v zákonné výši. Dlužná částka nebyla uhrazena ani přes předžalobní upomínku. Dle sdělení žalobkyně ze dne 13. 6. 2024 úvěryschopnost žalobkyně zkoumala na základě údajů uvedených v dotazníku o příjmech a výdajích žalovaného, kdy žalovaný uvedl, že jeho příjem činí 100.000 Kč, výdaje 35.000 Kč, splátky 30.000 Kč, je bezdětný a zaměstnaný. Dále žalobkyně vycházela z informací z insolvenčního rejstříku, centrální evidence exekucí a databáze SOLUS.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Vzhledem k tomu, že žalovaný se k jednání, které se konalo dne 18. 6. 2024, bez omluvy nedostavil, ač byl řádně předvolán, soud projednal a rozhodl věc v jeho nepřítomnosti postupem dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., Občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“).4. Z provedených důkazů byl zjištěn následující skutkový stav. Žalobkyně s žalovaným uzavřeli dne 17. 4. 2023 smlouvu k službě , Anonymizováno, účet, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky do výše 25.000 Kč, a to opakovaně do výše sjednaného limitu. Dne 19. 4. 2023 žalobkyně s žalovaným uzavřela smlouvu o splátkovém limitu, na jejímž základě se zavázala poskytnout žalovanému úvěr do výše 20.000 Kč na dobu neurčitou prostřednictvím odložené platby. Na základě smlouvy o splátkovém limitu ve znění přílohy ze dne 22. 4. 2023 se žalovaný zavázal úvěr vrátit ve 12 splátkách ve výši 226,79 Kč, na základě smlouvy o splátkovém limitu ve znění přílohy ze dne 24. 4. 2023 se žalovaný zavázal úvěr vrátit ve 12 splátkách ve výši 1.017,23 Kč a na základě smlouvě o splátkovém limitu ve znění přílohy ze dne 24. 4. 2024 se žalovaný zavázal úvěr vrátit ve 12 splátkách ve výši 514,34 Kč. Žalovaný čerpal v období od 30. 5. do 31. 8. 2023 částku v celkové výši 37.982,49 Kč, přičemž částku 22.201,57 Kč prostřednictvím karty a částku ve výši 15.780,92 Kč prostřednictvím smlouvy o splátkovém limitu. Žalovaný se zavázal hradit v případě prodlení poplatek za prodlení a dále poplatek za službu , Anonymizováno, účet. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky (viz registrační proces, smlouva z 17. 4. 2024, smlouva z 19. 4. 2024, přílohy ke smlouvě a všeobecné obchodní podmínky, kopie OP, ceník, selfie). Žalobkyně informovala žalovaného výzvou ze dne 26. 7. 2023 o právu požadovat okamžité splacení celého dluhu. Úvěr byl zesplatněn ke dni 31. 8. 2023 (viz change invoice notification). Žalovaný za období od 30. 5. do 31. 8. 2023 čerpal částku v celkové výši 37.982,49 Kč (viz vyúčtování 6-8/2023). Dlužná částka nebyla uhrazena ani přes předžalobní upomínku z 9. 1. 2024 (viz předžalobní výzva, vč. potvrzení podání). Žalovaný vyplnil před uzavřením smlouvy ke službě , Anonymizováno, dotazník, ve kterém uvedl, že je svobodný, zaměstnaný, jeho čistý měsíční příjem činí 100.000 Kč, výdaje činí 35.000 Kč a vzdělání má vysokoškolské (viz výpis ze systému žalobkyně).5. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány.6. Hmotněprávní posouzení věci bylo založeno mimo jiné na právní úpravě zákona č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), neboť všechny rozhodné skutečnosti nastaly již za jeho účinnosti (§ 3028 odst. 1 o. z.).7. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., zákona o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.9. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.10. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.11. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.12. Uzavřené smlouvy je třeba posoudit nejen podle ustanovení § 2395 o. z., ale s ohledem na jejich spotřebitelský charakter i podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění pozdějších předpisů, účinného od 1. 12. 2016 s ohledem na to, že předmětné smlouvy byly uzavřeny dne 17. 4. 2023, resp. 19. 4. 2023.13. Soud má za to, že obdobně jako za předchozí právní úpravy obsažené v zákoně č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, platné a účinné do 30. 11. 2016, je namístě se i nyní za účinnosti zákona o spotřebitelském úvěru, z úřední povinnosti soudu zabývat (i bez námitky žalovaného) v případě spotřebitelské smlouvy o úvěru předně otázkou, zda ze strany žalobkyně jakožto poskytovatele úvěru byla před vlastním uzavřením smlouvy splněna její zákonná povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele (žalovaného). Povinnost věřitele zkoumat schopnost spotřebitele splácet sjednávaný úvěr je v zákoně stanovena nikoliv pouze na ochranu zadlužujícího se spotřebitele, ale současně též na ochranu dotčeného věřitele (v jehož prospěch je, aby spotřebitel, jenž se vůči němu úvěrově zavazuje, byl skutečně schopen svým závazkům dostát), i na ochranu všech dalších (i potenciálních) věřitelů dotčeného dlužníka, u nichž by řádné splácení jejich pohledávek daným spotřebitelem v případě jeho předlužení (další závazky), mohlo být ohroženo. Zakotvením ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru do právního řádu došlo k implementaci směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS, podle níž musí věřitel před uzavřením smlouvy posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (článek 8). Z ustálené judikatury Krajského soudu v Praze (rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 19. 5. 2020 sp. zn. 22 Co 5/2020, rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 19. 5. 2020 sp. zn. 22 Co 53/2020, rozsudek Krajského soudu v Praze z