21 C 193/2024-47 — Okresní soud Praha-východ

1. Zástavní věřitel se návrhem podaným dne 28. 5. 2024 domáhal nařízení soudního prodeje zástavy s odůvodněním, že poskytoval společnosti , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , sídlem , adresa, , financování, a to mimo jiné i na základě Smlouvy o úvěru č. , hodnota, uzavřené dne 29. 9. 2020 mezi zástavním věřitelem a společností , právnická osoba, ., ve znění dodatků č. 1 až 3, na jejímž základě poskytl zástavní věřitel společnosti , právnická osoba, . účelový úvěr ve výši 50.000.000 Kč. Podle ustanovení čl. III odst. 1 Smlouvy o úvěru se stal poskytnutý úvěr v plné výši splatný dne 30. 6. 2023, nicméně ani k opakovaným výzvám společnost , právnická osoba, . na předmětný dluh ničeho neuhradila. Předmětná výzva k úhradě dluhu byla na vědomí zaslána rovněž zástavnímu dlužníkovi, ale ani tento na ni nikterak nereagoval. V souladu s čl. II odst. 9 Smlouvy o úvěru náleží zástavnímu věřiteli vedle dlužné jistiny i smluvní úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny, a to od 1. 7. 2023 do zaplacení. Dne 11. 1. 2021 uzavřel zástavní věřitel se zástavním dlužníkem Smlouvu o zřízení zástavního práva k nemovitostem č. , hodnota, . Zástavní právo bylo zřízeno k zajištění pohledávek zástavního věřitele za společností , právnická osoba, . vyplývajících ze Smlouvy o úvěru. Zástavní právo bylo zřízeno ke shora uvedeným nemovitým věcem. Vklad zástavního práva byl povolen rozhodnutím čj. , Anonymizováno, , Anonymizováno, s právními účinky ke dni 30. 9. 2020. Předžalobní výzvou ze dne 17. 5. 2024 zástavní věřitel upozornil zástavního dlužníka na záměr podat návrh na nařízení soudního prodeje zástavy. Ani na tuto výzvu zástavní dlužník nikterak nereagoval. Dne 21. 7. 2023 uzavřeli zástavní věřitel a společnost , právnická osoba, . Uznání dluhu a dohodu o přímé vykonatelnosti uzavřenou formou , Anonymizováno, , , Anonymizováno, sepsaným , tituly před jménem, , jméno FO, , notářskou kandidátkou, jménem notáře, , tituly před jménem, , jméno FO, . V rámci Dohody o uznání uznala společnost , právnická osoba, . svůj dluh co do důvodu i výše, a to z titulu Smlouvy o úvěru v celé výši, tj. 50.000.000 Kč dlužné jistiny. Současně společnost , právnická osoba, . Dohodou o uznání a svolila k přímé vykonatelnosti, a to jak pokud jde o dlužnou jistinu, tak i dlužný úrok z prodlení.2. Podle ustanovení § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.3. Podle ustanovení § 1309 odst. 1 o. z. při zajištění dluhu zástavním právem vznikne věřiteli oprávnění, nesplní-li dlužník dluh řádně a včas, uspokojit se z výtěžku zpeněžení zástavy do ujednané výše, a není-li tato ujednána, do výše pohledávky s příslušenstvím ke dni zpeněžení zástavy.4. Podle ustanovení § 6 zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů, notářské zápisy a jejich stejnopisy, výpisy z notářských zápisů a podle tohoto zákona sepsané listiny o ověření jsou veřejnými listinami, jestliže splňují náležitosti stanovené pro ně tímto zákonem.5. Podle ustanovení § 353a odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „z. ř. s.“) pro řízení je příslušný obecný soud zástavního dlužníka. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení namísto soudu uvedeného v odstavci 1 je k řízení příslušný soud, v jehož obvodu je nemovitá zástava, týká-li se řízení práva k ní.6. Podle ustanovení § 354 z. ř. s. řízení lze zahájit jen na návrh zástavního věřitele, kterým se domáhá nařízení soudního prodeje zástavy; to neplatí, neumožňují-li jiné právní předpisy soudní prodej zástavy.7. Podle ustanovení § 355 z. ř. s. účastníky jsou zástavní věřitel a zástavní dlužník.8. Podle ustanovení § 356 z. ř. s. ve věci není třeba nařizovat jednání jen za podmínek, že lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí nebo tehdy, jsou-li skutečnosti uvedené v § 358 odst. 1 větě první doloženy listinami vydanými nebo ověřenými státními orgány nebo veřejnými listinami notáře.9. Podle ustanovení § 357 z. ř. s. v řízení může soud provést jiné než účastníky navržené důkazy, jen jsou-li potřebné ke zjištění skutkového stavu a vyplývají-li z obsahu spisu. Ustanovení § 11, 17, § 20 odst. 1 až 3, § 21, 22 a 28 se nepoužijí.10. Podle ustanovení § 358 odst. 1 z. ř. s. soud nařídí prodej zástavy, doloží-li zástavní věřitel zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě a kdo je zástavním dlužníkem. Rozhodnutí o nařízení prodeje zástavy je vykonatelné dnem, kterým nabylo právní moci. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení pravomocné rozhodnutí o nařízení prodeje zástavy je závazné pro každého, proti němuž působí podle jiných právních předpisů zástavní právo k této zástavě. Podle odstavce 3 citovaného ustanovení podle vykonatelného rozhodnutí o nařízení prodeje zástavy lze na návrh zástavního věřitele nařídit výkon rozhodnutí prodejem zástavy.11. Zákon předpokládá, že k projednání návrhu na nařízení soudního prodeje zástavy soud nařídí jednání. Bez nařízení jednání může soud o návrhu rozhodnout buď při současném splnění následujících dvou podmínek: 1) o návrhu lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, tedy jestliže zjištění o skutečnostech uvedených v § 358 odst. 1, které jsou rozhodné pro vyhovění návrhu, lze učinit jen na základě listin předložených účastníky k důkazu, aniž by rozhodné skutečnosti byly doloženy listinami vydanými nebo ověřenými státními orgány nebo veřejnými listinami notáře, a 2) účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. K rozhodnutí bez nařízení jednání postačí i splnění jen jedné následující podmínky: jsou-li skutečnosti uvedené v § 358 odst. 1 větě první doloženy listinami vydanými nebo ověřenými státními orgány nebo veřejnými listinami notáře. (viz Svoboda, K., Tlášková, Š., Vláčil, D., Levý, J., Hromada, M. a kol.: Zákon o zvláštních řízeních soudních. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2015, k § 356).12. V řízení o soudním prodeji zástavy se soud z hlediska skutkového stavu zabývá jen tím, zda zástavní věřitel má pohledávku zajištěnou zástavním právem k zástavě, jejíž prodej navrhuje, a kdo je zástavním dlužníkem. Jiné (další) skutečnosti mohou být důvodně uplatněny nebo jejich osvědčení může být zpochybněno až ve druhé fázi tohoto řízení, tj. v rámci řízení o výkon rozhodnutí prodejem zástavy (bude-li takový návrh podán), a to zejména prostřednictvím návrhu na zastavení výkonu rozhodnutí nebo vylučovací (excindační) žaloby podané po nařízení výkonu rozhodnutí podle § 267 odst. 1 o. s. ř. Pro rozhodnutí o nařízení prodeje zástavy tak není například významné, zda zajištěná pohledávka splněním, započtením nebo z jiného důvodu zanikla; k obraně zástavního dlužníka v tomto směru soud nepřihlédne. V případě, že zajištěná pohledávka zanikla, soud zastaví výkon rozhodnutí prodejem zástavy podle § 268 odst. 3 o. s. ř. (viz Svoboda, K., Tlášková, Š., Vláčil, D., Levý, J., Hromada, M. a kol.: Zákon o zvláštních řízeních soudních. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2015, k § 358).13. V řízení o soudním prodeji zástavy jako první fázi soudního prodeje zástavy soud zkoumá pouze to, zda zástavní věřitel doložil zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě, jejíž prodej navrhuje, a kdo je zástavním dlužníkem. Jiné (další) skutečnosti nejsou - jak vyplývá z ustanovení § 358 odst. 1 věty první z. ř. s. - v tomto řízení významné. Uvedené rozhodné skutečnosti se současně v řízení o soudním prodeji zástavy neprokazují; pro nařízení prodeje zástavy se vyžaduje, aby byly listinami nebo jinými důkazy osvědčeny, tedy aby se jevily z předložených listin nebo jiných důkazů alespoň jako pravděpodobné. Doloží-li zástavní věřitel uvedené skutečnosti listinami vydanými nebo ověřenými státními orgány nebo veřejnými listinami notáře, může soud prvního stupně rozhodnout o nařízení prodeje zástavy bez jednání, tedy bez slyšení zástavního dlužníka, a s tím, že žalobu doručí zástavnímu dlužníku až spolu s usnesením o nařízení prodeje zástavy (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 6. 2016, sp. zn. 21 Cdo 4979/2015).14. Soud vyšel z toho, že listinami vydanými nebo ověřenými státními orgány jsou zejména výpis z katastru nemovitostí či rozhodnutí soudu. Může se rovněž jednat o listiny soukromé (§ 565 a 566 o. z.), které byly ověřeny (legalizovány) příslušným orgánem. Veřejnou listinou jsou též notářské zápisy a jejich stejnopisy.15. V projednávané věci zástavní věřitel předložil soudu listiny, které osvědčovaly (ze kterých se jevilo jako pravděpodobné), že má vůči společnosti , právnická osoba, . pohledávku ve výši jistiny 50.000.000 Kč a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 50.000.000 Kč od 1. 7. 2023 do zaplacení, z důvodu nesplaceného zůstatku úvěru poskytnutého spo