21 C 298/2024-57 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným dne 21. 5. 2024 domáhala zaplacení částky 16.656,54 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 18. 5. 2023 uzavřené prostřednictvím internetové stránky www., Anonymizováno, .cz. Tvrdila, že na základě předmětné smlouvy žalovaná čerpala spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení ve výši 15.400 Kč, resp. celkem 16.100 Kč. Splatnost úvěru nastala dne 17. 6. 2023. Úvěruschopnost žalované ověřovala žalobkyně podle interní metodiky schválené ČNB a zcela v souladu se zákonnými požadavky. Žalobkyně nejprve nahlédla do databází vedených spol. CNBC, insolvenčního rejstříku, centrální evidence exekucí, a to se závěrem, že žalovaná je schopna platit své závazky. Dále žalobkyně vycházela z informací získaných prostřednictvím licence AISP, případně ze žalovanou předložených výpisů z účtu a výplatních pásek prokazujících jeho pravidelný příjem. Žalobkyní ověřená výše čistého měsíčního příjmu žalované činila 31.224 Kč. Žalobkyní uplatněná pohledávka ve výši 15.670 Kč se skládá z jistiny ve výši 15.385 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 120 Kč, poplatku za službu „, Anonymizováno, “ ve výši 165 Kč. Žalobkyně je dále oprávněna v souladu se smlouvou o úvěru v případě prodlení žalované požadovat úhradu zůstatku smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z jistiny až do zaplacení stávajícího dluhu, přičemž žalobkyně požaduje smluvní pokutu pouze za prvních 90 dnů prodlení v celkové výši 986,54 Kč. Žalobkyně požaduje smluvní pokutu za období od 18. 6. 2023 do 16. 9. 2023. Žalovaná do dnešního dne na žalovanou částku uhradila pouze 715 Kč, zbývající část dluhu žalovaná ani přes zaslání předžalobní upomínky ze dne 24. 3. 2024 neuhradila.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Vzhledem k tomu, že k nařízenému jednání dne 29. 10. 2024 se žalovaná bez omluvy nedostavila a žalobkyně a její zástupce se po omluvě nedostavili, soud projednal a rozhodl věc v nepřítomnosti účastníků postupem dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., Občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“).4. Z předložených listinných důkazů zjistil soud následující skutkový stav.5. Žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 18. 5. 2023 smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované částku 15.400 Kč a žalovaná se zavázala žalobkyni vrátit tuto částku spolu s příslušenstvím ve lhůtě do 30 dnů ode dne čerpání úvěru (viz smlouva o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním, údaje o poskytovateli spotřebitelského úvěru, BankID výpis, autorizace ověření totožnosti, souhlas se zpracováním osobních údajů). Pro případ, že žalovaná částku nezaplatí včas, bylo sjednáno právo žalobkyně požadovat smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky za každý den prodlení (viz smlouva o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním, Sazebník a všeobecné obchodní podmínky). Žalobkyně poskytla žalované převodem na účet dne 18. 5. 2023 částku 15.400 Kč a dne 2. 6. 2023 částku 700 Kč (viz přehled bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli). Dále žalovaná při sjednávání smlouvy zvolila následující služby žalobkyně: poplatek za služba “, Anonymizováno, ” za poplatek ve výši 110 Kč, služba „, Anonymizováno, ” za poplatek ve výši 330 Kč (viz smlouva o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním, sazebník). Žalovaná uhradila dne 31. 5. 2023 částku 715 Kč, zbývající dlužná částka nebyla uhrazena ani přes předžalobní upomínku z 24. 3. 2024 (viz výzva k úhradě před podáním žaloby a podací lístek). Žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalované dle interního dokumentu schváleného ČNB (viz obecné principy posuzování a filozofie společnost). Žalobkyně měla pro účely ověření úvěruschopnosti k dispozici identifikované příjmy žalované za období části roku 2022 a leden 2023 (viz přehled identifikovaných příjmů).6. Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti bylo zjištěno, že žalobkyně vycházela z toho, že žalovaná žije na adrese , adresa, . Domácnost má 2 členy, z toho příjem mají 2 členové domácnosti. Pravidelné měsíční výdaje na půjčky má žalovaná ve výši 0 Kč, pravidelné měsíční výdaje na bydlení má žalovaná ve výši 7.000 Kč, za další výdaje vynaloží 0 Kč měsíčně. Výše ověřeného čistého měsíčního příjmu žalované činila 31.224 Kč. Výše tvrzeného čistého měsíčního příjmu činila 25.000 Kč. Minimální výdaje činí 2.955 Kč. Disponibilní příjem v částce 21.500 Kč.7. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány.8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., zákona o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.10. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.11. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.12. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.13. Uzavřenou smlouvu je třeba posoudit nejen podle ustanovení § 2395 o. z., ale s ohledem na její spotřebitelský charakter i podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění pozdějších předpisů, s ohledem na to, že předmětná smlouva byla uzavřena dne 18. 5. 2023.14. Soud má za to, že obdobně jako za předchozí právní úpravy obsažené v zákoně č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, platné a účinné do 30. 11. 2016, je namístě se i nyní za účinnosti zákona o spotřebitelském úvěru, z úřední povinnosti soudu zabývat (i bez námitky žalovaného) v případě spotřebitelské smlouvy o úvěru předně otázkou, zda ze strany žalobkyně jakožto poskytovatele úvěru byla před vlastním uzavřením smlouvy splněna její zákonná povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele (žalovaného). Povinnost věřitele zkoumat schopnost spotřebitele splácet sjednávaný úvěr je v zákoně stanovena nikoliv pouze na ochranu zadlužujícího se spotřebitele, ale současně též na ochranu dotčeného věřitele (v jehož prospěch je, aby spotřebitel, jenž se vůči němu úvěrově zavazuje, byl skutečně schopen svým závazkům dostát), i na ochranu všech dalších (i potenciálních) věřitelů dotčeného dlužníka, u nichž by řádné splácení jejich pohledávek daným spotřebitelem v případě jeho předlužení (další závazky), mohlo být ohroženo. Zakotvením ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru do právního řádu došlo k implementaci směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS, podle níž musí věřitel před uzavřením smlouvy posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (článek 8). Z ustálené judikatury Krajského soudu v Praze (rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 19. 5. 2020 sp. zn. 22 Co 5/2020, rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 19. 5. 2020 sp. zn. 22 Co 53/2020, rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 18. 7. 2019 sp. zn. 27 Co 143/2019) plyne, že pouze jazykový výklad právní úpravy účinné od 1. 12. 2016 a obsažené v ustanovení § 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb. by (zejména vzhledem k druhé větě § 87 odst. 1) mohl nasvědčovat, že touto změnou došlo ke změně zákonného d