21 C 94/2024-146 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 16. 2. 2024 domáhala zaplacení částky 17.700 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že s žalovanou uzavřela dne 29. 3. 2022 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, přes webový portál, na jejímž základě poskytla žalované úvěr ve výši 10.000 Kč a žalovaná se zavázala úvěr vrátit spolu s úrokem ve výši 0,9 % denně, tj. ve výši 2.700 Kč, a to v jedné splátce. Termín splatnosti byl sjednán ke dni 29. 8. 2022. Žalované dále vznikla povinnost uhradit žalobkyni částku ve výši 5.000 Kč z titulu kapitalizované smluvní pokuty ke dni 5. 2. 2024. Dlužná částka nebyla uhrazena ani přes předžalobní upomínku. Úvěruschopnost žalobkyně zkoumala na základě údajů uvedených v dotazníku o příjmech a výdajích žalované.2. Žalovaná ve vyjádření z 21. 3. 2024 namítala, že nárok uplatněný žalobou neuznává, neboť jí byl úvěr poskytnut za podmínek odporujících dobrým mravům a v rozporu s požadavkem na řádné a s odbornou péčí provedené posouzení úvěruschopnosti žalované dle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Důsledkem takového jednání by měla být absolutní neplatnost smlouvy o úvěru. Žalobkyně by proto měla mít nárok pouze na vrácení jistiny ve výši 10.000 Kč snížené o žalovanou provedené platby ve výši 1.305 Kč. Žalovaná smlouvu o úvěru uzavřela v době, kdy trpěla vážným duševním onemocněním, a to patologickým hráčstvím. Úvěruschopnost posuzovala žalobkyně z dotazníku o příjmech a výdajích žalované. Dále žalovaná doložila žalobkyni tři výplatní pásky za měsíc červen, červenec a srpen 2021, dva výpisy z účtu za měsíc srpen a září 2021. Žalobkyně nezjišťovala výdaje žalované nad rámec údajů sdělených v dotazníků. Žalovaná přitom v době uzavření smlouvy o úvěru hradila spotřebitelské úvěry u , právnická osoba, ., dále pak měsíčně náklady na bydlení ve výši 6.000 Kč, služby na mobilního operátora ve výši 900 Kč, jízdné MHD ve výši 550 Kč a základní potřeby (jídlo, ošacení, hygiena) ve výši 4.000 Kč.3. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně, její právní zástupce a žalovaná k nařízenému jednání konanému dne 2. 5. 2024, ač byli řádně předvoláni, bez omluvy nedostavili, soud projednal a rozhodl věc v jejich nepřítomnosti postupem dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., Občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“).4. Z předložených listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav. Účastnice uzavřely dne 29. 3. 2022 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, přes webovou aplikaci , Anonymizováno, , na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 10.000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnutý úvěr spolu s úrokem za poskytnutí půjčky ve výši 2.700 Kč, a to v jedné splátce splatné dne 29. 8. 2022. Dále se žalovaná zavázala hradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z jistiny, ohledně níž byla žalovaná v prodlení, tj. celkem v částce 5.000 Kč vyčíslené ke dni 5. 2. 2024. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky (viz formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, smlouva o spotřebitelském úvěru a všeobecné obchodní podmínky, kopie OP a komunikace). Žalobkyně žalované částku ve výši 10.000 Kč poukázala na bankovní účet dne 28. 2. 2020 (viz výpis z účtu, str. 16 a faktura ze dne 29. 3. 2022). Dlužná částka nebyla uhrazena ani přes předžalobní upomínku z 5. 2. 2024 (viz předžalobní výzva, vč. podacího archu). Žalovaná vyplnila dotazník, ve kterém uvedla, že je svobodná, žije s rodinou a její čistý měsíční příjem činí 23.000 Kč, zatímco výdaje činí 12.000 Kč (viz dotazník). Žalobkyně měla k dispozici seznam transakcí žalované za období od října 2021 do března 2022 (viz bank statement data). Žalobkyně měla dále k dispozici údaje o transakcích na účtu žalované v období od 1. 8. 2021 do 31. 8. 2021 předložené žalovanou (viz výpisy z účtu žalované). Žalovaná uhradila na dluh částku 1.305 Kč (viz potvrzení úhrady). Žalovaná byla přijata do Psychiatrické nemocnice Bohnice dne 21. 11. 2021 pro léčení poruchy způsobené více drogami – syndrom závislosti (viz lékařská zpráva). Ke dni , datum, byla žalovaná zapsána do rejstříku fyzických osob vyloučených z účasti na hazardních hrách (viz sdělení). Žalovaná podala podnět ze dne 12. 6. 2023 k zahájení řízení o posouzení platnosti smlouvy o úvěru u Finančního arbitra (viz návrh). Řízení u Finančního arbitra bylo zahájeno dne 12. 2. 2024 (viz oznámení). Téhož dne žalovaná vznesla k žalobkyni žádost o smírné řešení sporu ze smlouvy o úvěru (viz žádost).5. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány.6. Hmotněprávní posouzení věci bylo založeno mimo jiné na právní úpravě zákona č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), neboť všechny rozhodné skutečnosti nastaly již za jeho účinnosti (§ 3028 odst. 1 o. z.).7. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., zákona o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.9. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.10. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.11. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.12. Uzavřenou smlouvu je třeba posoudit nejen podle ustanovení § 2395 o. z., ale s ohledem na její spotřebitelský charakter i podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění pozdějších předpisů, účinného od 1. 12. 2016 s ohledem na to, že předmětná smlouva byla uzavřena dne 29. 3. 2022.13. Soud má za to, že obdobně jako za předchozí právní úpravy obsažené v zákoně č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, platné a účinné do 30. 11. 2016, je namístě se i nyní za účinnosti zákona o spotřebitelském úvěru, z úřední povinnosti soudu zabývat (i bez námitky žalovaného) v případě spotřebitelské smlouvy o úvěru předně otázkou, zda ze strany žalobkyně jakožto poskytovatele úvěru byla před vlastním uzavřením smlouvy splněna její zákonná povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele (žalované). Povinnost věřitele zkoumat schopnost spotřebitele splácet sjednávaný úvěr je v zákoně stanovena nikoliv pouze na ochranu zadlužujícího se spotřebitele, ale současně též na ochranu dotčeného věřitele (v jehož prospěch je, aby spotřebitel, jenž se vůči němu úvěrově zavazuje, byl skutečně schopen svým závazkům dostát), i na ochranu všech dalších (i potenciálních) věřitelů dotčeného dlužníka, u nichž by řádné splácení jejich pohledávek daným spotřebitelem v případě jeho předlužení (další závazky), mohlo být ohroženo. Zakotvením ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru do právního řádu došlo k implementaci směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS, podle níž musí věřitel před uzavřením smlouvy posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (článek 8). Z ustálené judikatury Krajského soudu v Praze (rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 19. 5. 2020 sp. zn. 22 Co 5/2020, rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 19. 5. 2020 sp. zn. 22 Co 53/2020, roz